Rusko-židovsko-ukrajinské osobní a rodinné album z Odesy

Borys Chersonskyj: Rodynnyj archiv ta inši virši

V antologii odeského literárního studia Zelená lampa, na níž zde bylo před časem upozorněno, čteme řadu prací dedikovaných Borisovi Chersonskému. Ač nejde o jméno obecně známé, ukazuje se, že nepoznat dílo tohoto autora by bylo chybou, chceme-li současné Odese a mnoha jiným tématům lépe porozumět.

Máme před sebou poměrně obsáhlý výbor z díla básníka a esejisty, který je občanským povoláním psychologem a psychiatrem, učí na odeské univerzitě a vydal šest odborných a daleko více literárních publikací. Většinu ukrajinských překladů z díla tohoto autora připravila lvovská básnířka Marianna Kijanovska.

Kijanovska vložila před text velmi krátký a všeobecný úvod, ze kterého se nedovídáme nic o autorově životě.

Chersonskij (tak přepisuji jeho příjmení z ruštiny), se narodil v r. 1950 do významné odeské lékařské rodiny s židovskými kořeny. Této tradice je si vědom a básnicky se v ní pokusil zorientovat za pomoci dochovaného rodinného archivu. Jako v jiných případech se v něm najdou staré fotografie, úřední doklady i prameny vysloveně osobní. Část z nich je nám předvedena prostřednictvím šestnácti stránek koláží od Ljudmyly Chersonské, které najdeme uprostřed knihy. Působivý výběr fotografií a písemných památek nebyl, jistě programově, opatřen popiskami. Čtenáře by jen rozptylovaly a bránily by mu v pronikání do básní ze sbírky Rodinný archiv, která vyšla v ruském originále už v r. 1997.

Básně této části knihy vznikaly snad při vzpomínání nad fotografiemi, ale možná i bez jejich pomoci. Autorova paměť-představivost se pohybuje mezi lety 1910 až 1988, a to mezi sedmnácti místy. Jejich sbírce dominuje jasně Odesa, ale najdeme tu i moldavsko-dněsterské Bělcy a Lvov, Karlsbad a Hamburk a mnoho jiných lokalit. Okrajovými a zároveň dostatečně výmluvnými body rodinné historie jsou Jeruzalém, Taškent, Kolyma a Brooklyn. Kdo trochu zná historii, pochopí, o čem je řeč. Všechny autorem oživené obrazy jsou členěny do dílčích celků krátkými, ale obsažnými výměnami názorů mezi učenými rabíny a zároveň autorovými básnickými modlitbami nadkonfesionálního charakteru. Taková je ostatně celá sbírka, v níž se snoubí židovské i křesťanské vidění světa.

Druhý velký celek zařazený do sbírky je nazván Brány. Do značné míry se jedná o básně psané v Itálii nebo o Itálii. V této části knihy se už setkáváme s překvapující skutečností: autor sám přeložil téměř padesátku svých básní z ruštiny do ukrajinštiny, kterou vládne velmi dobře. K přeloženým patří např. básně o velmi těžkém akademickém slovníku ukrajinštiny nebo o židovském (jidiš) básníkovi Davidu Hofštejnovi, který byl v Moskvě popraven jako jedna z posledních obětí stalinistických procesů v srpnu 1952. V básni zachycující epizodu z „odborářského zájezdu“ je zmíněno i „pokořené Československo“ doby normalizace.

Ale u Chersonského nejde jen o překládání sebe sama z ruštiny do ukrajinštiny. Podle redakčních údajů z prvních stran knihy jsou v ní obsaženy i básně, které Chersonskij napsal v letech 2013–2015 přímo v ukrajinštině. V textu sbírky nejsou nijak odlišeny od ostatních – můžeme se jen dohadovat, které by to mohly být. Báseň o poněkud beznadějném pohledu stárnoucího člověka z okna do deštivého dne? Báseň o dvou naprosto protikladných podobách ruštiny? Nebo snad báseň o pocitu, že bude nutno zase jednou utíkat někam jinam, protože se víc a víc střílí?

Nikde jsem v knize nenašel slovo Ukrajina, ale opravdu toho není zapotřebí. Sbírku psal člověk ruského jazyka a židovského původu, který chce v uvedené zemi žít a který netouží, aby mu přišel na pomoc – citujme jednu báseň – trpaslík, jehož stín pokrývá celé obrovské území státu, který řídí.

Ukončeme stručně. Stále se mluví o rusko-ukrajinské hybridní či jiné válce. Tato kniha je nejen dokladem skutečnosti, že inter armes non silent Musae – to přece víme. Ukazuje, že mezi některými lidmi z obou národů pokračuje normální, důstojná komunikace. Také toto je dobré vědět.


Chersonskyj, B. ((2016): Rodynnyj archiv ta inši virši. Lviv, Vydavnyctvo staroho Leva. Ss. 299 (5). /ISBN 978-617-679-226-0/

(boz)