Co čte ukrajinský prezident?

Otázka zní, zda prezidenti mají čas číst knížky a zda opravdu čtou, nebo spíše jen prolétají jejich stránkami. Často to stejně asi musí dělat někdo za ně. Pro čtenáře je tudíž lepší nestat se prezidentem.

Může nás nicméně zajímat zpráva zveřejněná 9. ledna na prezidentském tweetu (@poroshenko). Prezident jmenoval šest knih, které ho nejvíce zasáhly v minulém roce a které stojí za pozornost. Přestože jde o tituly v Česku většinou nedostupné, má smysl je zde uvést.

Po řadě jsou zde uvedeny vzpomínky ukrajinského hetmana z r. 1918 Pavla Skoropadského (v tomto případě jde o vydání knihy z poloviny 90. let), kniha Oleksandra Palije 25 vítězství Ukrajiny, básnická sbírka u nás poměrně známého autora Serhije Žadana Templáři (Tamplijery), kniha laureátky Nobelovy ceny Světlany Aleksijevičové Second-hand Time (podle připojeného obrázku jde o nově vydaný anglický překlad), Antologie ukrajinské poezie 20. století a konečně monografie Teťany Filevské Kazimír Malevič. Kyjevské období (léta 1928-1930).

Každá knížka je v rámci zprávy charakterizována obrázkem přední strany vazby a krátkým citátem. Pokud jde o citaci antologie ukrajinské poezie, ze šesti výslovně uvedených autorů žili tři po určitou dobu v Čechách – Oswald Burghard alias Jurij Klen, Olena Teliha a Oleh Olžyč.

Prezident Porošenko asi opravdu není imunní vůči krásné literatuře, protože v týž den vzpomněl výročí narození ukrajinského básníka počátku 60. let Vasyla Symonenka – a to letos není na řadě žádné kulaté výročí tohoto autora.

(boz)

Rubriky