Česko-ukrajinská kulturní kronika (září 2026)

Na počátku letošního podzimu přicházíme s novinkou, která po svém nahradí někdejší Ukrajinskou kroniku. Ta se pokoušela (naposledy v září r. 2023) hodnotit nejnovější ukrajinský vývoj. Dnes je však už k dispozici nejeden podobný, lépe zpracovaný zdroj informací. Napříště proto chceme jednou měsíčně přinést soubor krátkých informací o některých novinkách z oblasti česko-ukrajinských kulturních a vědeckých vztahů. Jsme si přitom vědomi toho, že se nám nemůže podařit podchytit úplně vše…

+ V den svatého Václava, ve státní svátek České republiky, obdrželi jednu ze stříbrných medailí předsedy českého Senátu publicistka Darja Stomatová a fotograf i kameraman Ján Schürger. Oba spolu pracují na Ukrajině od počátku velké ruské agrese a jsou autory jedné z prvních knih, která jí byla v českém prostředí věnována: „Pod štítem Charkova“ (Praha, Euromedia Group, 2022), D. Stomatová později přidala další reportáž „Dezertér“ do sborníku svědectví několika autorů „Zápasící Ukrajina“ (Praha, Argo – Česká televize, 2024). Udělení medaile potvrzuje, že oba vyznamenaní se stali postupně a zaslouženě „zdvojenou hlavní tváří“ současného zpravodajství z Ukrajiny.

+ Užitečný souhrn představuje článek Petra Urama „Juxta arma canunt musae (Ruská invaze na Ukrajinu v české poezii)“, otištěný v 20. čísle obtýdeníku A 2. Autor zde zmiňuje dvaadvacet autorů (v tom šest autorek), kteří už v r. 2022 nebo později reagovali různým způsobem na válečné události a snaží se upozornit na různé podoby a přístupy této části současné české literární tvorby. My jsme před časem psali o knížce Radka Štěpánka.

+ Řadu příspěvků týkajících se Ukrajiny nabízí zářijové (letos sedmé) číslo brněnského měsíčníku Host. Kromě dvou aktuálních glos (o posilování cenzury současné ruské literatury v souvislosti s válkou a o ruském bombardování ukrajinských knižních skladů a tiskáren) tu najdeme rozsáhlejší úvahu Aleny Machoninové o stavu ruské literatury „na pozadí katastrofy“, kterou je pro Rusko válka proti Ukrajině. Dále je v čísle otištěna glosa Adély Knapové „Čas slouhů“, v níž kritizuje přední (provládní) představitele současné ukrajinské literatury za to, že se podle ní stali propagandisty Zelenského výkladu války. Otištěna je také povídka „Na prodej“ uprchlíka z Charkova na Západ, který píše pod pseudonymem Ilya Kharkow rusky a anglicky: mimo jiné kritizuje na základě osobní vzpomínky podobu násilného „lovení“ kandidátů ukrajinské vojenské služby v Charkově či jinde.

+ Užitečná je monografie Ondřeje Müllera a Stanislava Nováka „Knihy odvahy a dobrodružství. Průvodce edicí (70 let dobrodružství a příběhů. 1954–2005)“ (Praha, Albatros 2025). Autoři knihy i nakladatel se přihlásili k tradici kdysi velmi oblíbené edice charakterizované jednotnou úpravou vazby u všech 212 svazků. Každému svazku edice je v knize věnována dvoustrana s údaji o autorovi knihy a jejím obsahu včetně vyobrazení úpravy každé z nich. To se týká i překladu knihy Ukrajince Volodymyra Vladka „Potomci Skytů“, která vyšla v upraveném překladu Hany Pražákové dvakrát (v letech 1963 a 1986).

+ Další nedávnou novinkou je rozsáhlá odborná monografie Jakuba Jiřího Jukla „Husitství a pravoslaví“ (Praha, Husitská teologická fakulta UK, 2025), vydaná v edici Quaestiones disputatae facultatis theologiae hussiticae. Pravoslaví je autorem pojímáno jako celek reprezentovaný především konstantinopolským patriarchátem. Pozornost autora se tedy nijak nesoustřeďuje na pravoslaví zprvu územně a později v rostoucí míře národně ukrajinské. Tato otázka by nesporně zasloužila v budoucnosti také více pozornosti. Dotýká se sice některých územně ukrajinských reálií, např. v případě pobytu knížete Zikmunda Korybutoviče v Čechách v 20. letech 15. století. V souvislosti s ním a jeho ozbrojeným doprovodem je tradičně, avšak zmatečně používán termín „ruský“. České prostředí si s jeho historickými proměnami tradičně neví rady.

+ V prázdninovém dvojčísle měsíčníku Knižní novinky najdeme mimo jiné tři tipy upozorňující na publikace nakladatelství Prostor, např. na nový román historika a politologa Milana Babíka „Kulda čeká na tank“ (Praha, Prostor, 2026). Děj se odehrává mezi časově i místně „normalizovaným“ Šumperkem a v současnosti se bránící Ukrajinou. Jedna linie příběhu se vztahuje k současné činnosti českých vojenských lékařů, kteří Ukrajině pomáhají. Na letošním festivalu Svět knihy uvedl a zaštítil tento titul slavný americký historik Timothy Snyder, který se moderním i nejnovějším ukrajinským dějinám soustavně věnuje.

+ Obsáhlé dvojrecenze se dočkala jiná kniha, do které výrazně vstoupil ukrajinský motiv. Román Jáchyma Topola „Peklo neexistuje“ (Praha, Torst, 2026), posoudili v poprázdninovém, 14. čísle obtýdeníku Tvar známý kritici Pavel Janoušek a Jan M. Heller – o knihách s ukrajinskými náměty už psali dříve. Oba recenzenti vnímají Topolovu knihu jako závažné svědectví o vnímání současného světa a nebezpečí, která ho ohrožují, jedním z mladších příslušníků protinormalizačního kulturního disentu. V 19. čísle „konkurenčního“ obtýdeníku A 2 je otištěn kratší, pozitivně vyznívající posudek básníka Víta Kremličky na knihu české autorky žijící v Charkově, Adély Knapové, „Krvavý kompot“ (Brno, Větrné mlýny, 2025).

+ V pražské vinárně Champagnerie (Staré Město, Průchodní č. 4) je nově otevřena rozsahem skromná výstava olejů mladé ukrajinské malířky Maryny Lytvyn nazvaná „Mezi krajinami a portréty“. Jako mnoho jiných výtvarníků a výtvarnic odešla Maryna z Kyjeva a našla útočiště na pražské Akademii výtvarných umění, kde studuje restaurování maleb a polychromovaných plastik. V době otevření podniku (denně po 15. hodině) si tak lze v Champagnerii prohlédnout soubor devíti portrétů a čtyř krajinomaleb (zachycen je např. Kyjev v noci a Dnipro).

+ U pražské stanice metra Nové Butovice je k vidění panelová výstava více než stovky snímků ze soutěže mladých autorů Czech Photo Junior. Letos se jí zúčastnili 154 autoři 1578 snímků. Druhé místo v kategorii středoškoláků získala Anna Lowensteinová cyklem snímků „Demonstrace Milionu chvilek pro demokracii ´Ne extremistům´“. Na dvou fotografiích z akce konané koncem září minulého roku je spolu s českou a evropskou vlajkou zachycena i vlajka ukrajinská – je to maličkost, která potěší.

+ V pražském Národním archivu se 23. září konala kratší přednáška místopředsedkyně ukrajinské archivní správy Teťany Ševčenko. Jedna z nejvyšších představitelek ukrajinského archivnictví, rodačka z Odesy, hovořila o dopadech ruské agrese proti Ukrajině na archivní část národního dědictví své země a o způsobech obrany proti této součásti ruské etnocidy. Dotkla se např. stavu a perspektiv digitalizace archivních fondů a dokumentů.

(boz)