Jak se mohou Ukrajinci modlit za svoji zemi

Molytvy za Ukrajinu ta slova nadiji

Válečné události, které přinesly Ukrajině neobyčejně velké utrpení a ztráty, nutí obyvatele země všech generací a sociálních skupin k hledání nezbytných pevnějších opor. Toto hledání pomáhají různými metodami podpořit jak církve působící na ukrajinském území a jejich duchovní, tak intelektuálové z občanské sféry.

Mezikonfesní iniciativa „Chrystyjany dlja Ukrajiny“ (Křesťané pro Ukrajinu) byla vytvořena ve volyňském městě Ostroh počátkem července r. 2023. Jejím prostřednictvím se spojili jednotlivci z řad ukrajinských pravoslavných, katolíků i evangelíků. Zdá se, že právě ti naposled zmínění, ač jsou v rámci Ukrajiny zdánlivě málo významným činitelem, hráli při vzniku iniciativy nejvýznamnější roli.

Účastníci se pokusili vytvořit prostor pro vzájemný dialog a spolupráci v zájmu splnění úkolů, které považují za více než důležité. Více o tom říká dokument nazvaný Deklarace o obnově Ukrajiny. O iniciativě samotné si lze více přečíst v angličtině zde: https://c4u.org.ua/en.

Modlitba a otázka po míře její potřebnosti, užitečnosti či účinnosti zůstanou vždy fenoménem, který bude vyvolávat nejednoznačné, někdy přímo odmítavé reakce. Právě proto je zajímavé sledovat, jak se jednotlivé církve, náboženské organizace či struktury s touto situací vyrovnávají za výjimečné, v tomto případě válečné situace. Platí to velmi výrazně také v případě Ukrajiny napadené Ruskem. Specifickou roli hrají nebo chtějí hrát nově vytvářené nebo ze starších zdrojů přetvářené „válečné modlitby“. Jde o žánr, který má v lidských dějinách samozřejmě velmi dlouhou tradici…

Nedávno jsem v Praze v jedné z knižních skříněk nalezl sborníček kapesního formátu nazvaný v českém překladu „Modlitby za Ukrajinu a slova naděje“. Vydali ji už zmínění „Chrystyjany dlja Ukrajiny“, aby podali zájemcům pomocnou ruku. Kniha vychází bez výslovného povolení některé z církví, jejíž věřící a duchovní se podíleli na vzniku textů.

Poměrně útlá knížka je pozoruhodná svou koncepcí. Po krátkém úvodu následují čtyři desítky modliteb rozdělených do sedmi různě velkých skupin. První se jmenuje „Základní modlitby“: mezi ně se počítá Otčenáš, apoštolský symbol víry (Credo) a slavná modlitba za Ukrajinu z r. 1885, uvozená slovy „Bože velykyj, jedynyj.“

Tato veršovaná skladba patří k symbolům jednoty Ukrajiny: slova i hudbu zajistili Ukrajinci z někdejší ruské říše – Oleksandr Konyskyj a Mykola Lysenko, hymnus však mohl být vytištěn a rozšiřován po dlouhou dobu jen v rakouské části Ukrajiny. Je zajímavé, že téměř souběžně vznikla česká, v tomto případě neveršovaná Modlitba za vlast Václava Beneše-Třebízského. Tiskem vyšla v r. 1884 a o dvě desetiletí později byla zpřístupněna i v ukrajinštině. Oba texty ovšem vznikly v době, kdy Evropu nesužovala žádná válka.

Pro zajímavost uvádíme videozáznam provedení dodnes populárního hymnu „Bože velykyj, jedynyj“, které se uskutečnilo v prostorách ukrajinského parlamentu:

https://www.youtube.com/watch?v=MYxjmf4y5d8

Vraťme se nyní k textu modlitební knížky (ukrajinsky se jí říká „molytovnyk“). Její druhá část přináší pětici textů nazvaných „Dík za Ukrajinu“. Snad má smysl v tomto i následujících případech uvést pojmenování jednotlivých modliteb: Modlitba díků za ukrajinský národ, za ukrajinský stát a nezávislost, za ukrajinské dějiny, za ukrajinskou přírodu a konečně za děti a budoucí generace.

Vůbec nejpočetnější je skupina osmi modliteb na podporu obrany země a nadějí, které jsou s ní spojovány: modlitba za armádu, vojákova modlitba, modlitba za válečné zajatce, za obranu, za vítězství a za porážku zločinců – končí se modlitbami za uprchlíky a proti zoufalství a apatii.

Dále čteme šest kajícných modliteb kritizujících národní chyby či hříchy. Jsou orientovány proti úpadku národních elit, proti korupci, proti nespravedlivým soudům, anarchii a proti škodlivým zvykům a závislostem, z nichž je jmenovitě uveden alkoholismus.

Následuje sedm modliteb spojených s ideou obnovení Ukrajiny. za lásku k bližnímu a národní jednotu, za pracovitost, za štědrost Ukrajinců v období obnovy státu, za obnovu zničených měst, vesnic a infrastruktury, za obnovení ukrajinského hospodářství, za posílení rodin a demografického potenciálu země a konečně za návrat osob donucených k odchodu z Ukrajiny.

Další šestice modliteb je věnována obnově různých sfér společenského života: za obnovu církví, za obrození národních elit, za obnovu státních institucí, ale také kultury a osvěty. V závěru je uvedena modlitba za duchovní obrodu mládeže.

Do poslední skupiny byly zařazeny modlitby zaměřené na potřebu osobní obnovy každého jednotlivce, která se má stát pramenem a základem obnovy či obrození celého národa. Tyto texty mají uzavřenější a vysloveně osobní charakter.

Ke každé z modliteb jsou předřazeny citáty z různých biblických knih či odkazy na jejich text. Svazeček uzavírají dvě nalinkované, ale prázdné stránky, které byly ponechány pro modlitbu či modlitby vlastníka knížky.

Bylo by zajímavé pokusit se o podrobnější rozbor, který by upřesnil představu o způsobu myšlení tvůrců knížky. Omezím se ale jen na konstatování, že při čtení této knížky se vrací stále jedna myšlenka: že česká společnost je už více než osm desetiletí ušetřena potřeby podobných publikací.

Nezbývá než věřit, že nemalé části Ukrajinců může knížka tohoto typu přinést pomoc a posilu. Také touto cestou je možné a potřebné usilovat o to, aby se udrželo odhodlání většiny Ukrajinců bránit a ubránit svou zem před zatím neúspěšnou ruskou invazí.

---

Molytvy dlja Ukrajiny ta slova nadiji (s. d.): S.l., Chrystyjany dlja Ukrajiny. Stran 99 (1). /ISBN 978-83-965 244-1-6/

(boz)