Závěr pamětí ukrajinského kozáka z Kubáně

Fjodor Ščerbina: Perežitoje, peredumannoje i osuščestvljonnoje. Tom IV.

V centru kdysi do značné míry ukrajinské Kubáně, Krasnodaru (někdejší Jekatěrinodar či Katerynodar), vychází široce založená edice spisů významného statistika a veřejného pracovníka F. A. Ščerbiny. Jeho součástí se staly čtyřdílné autorovy memoáry, které za autorova života ani v pozdějších desetiletích tiskem nevyšly.

Fedir Andrijevyč Ščerbyna, který žil v letech 1849–1936, byl za pobytu v pražském exilu jaksi rozkročen mezi ukrajinským a ruským světem, působil i jako profesor Ukrajinské svobodné univerzity. Už proto zde uvádím jeho příjmení v ukrajinské podobě a upozorňuji zde na ukrajinistické aspekty tohoto svazku jeho vzpomínek.

Tento závěrečný svazek pamětí připravil do tisku kubáňský historik V. K. Čumačenko: jehož příjmení lze rovněž označit za ukrajinské. Závěrečná část pamětí, připravená v závěru Ščerbynova života, vyplňuje první polovinu svazku. Autor zde popisuje události let 1872–1877, které se odehrály v době jeho studia v Moskvě a Odese, po uzavření sňatku pak na Kubáni a nakonec v místě Ščerbynova administrativního, poměrně „fešáckého“ vyhnanství – musel se totiž na několik let odebrat do města Solvyčegodsk v severní části evropského Ruska.

Kubáni jsou v tomto svazku věnovány jen dva krátké úryvky (s. 16–29, 207–218). Najdeme zde poměrně časté citace místní mluvené ukrajinštiny (nejvíce na s. 213–215). Poměrně dlouhá partie se týká poměrů na Novoruské univerzitě v Odese (s. 100–198). O městě samotném se dovídáme poměrně málo, protože autor se soustředil především na napsání charakteristik revolucionářů z organizace Narodnaja volja, se kterými se Ščerbyna setkal – kapitolky jsou věnovány např. jeho o něco mladším vrstevníkům A. Željabovovi a S. Perovské – oba byli v r. 1881 popraveni za přípravu atentátu na cara Alexandra II.

Následuje soubor dvaadvaceti kratších textů biografické povahy (zčásti se jednalo o nekrology), tištěných v letech 1895–1930. Dva z nich byly původně publikovány v ukrajinštině. Zde je zastoupena kubáňská tematika daleko výrazněji. V jednom případě je dokonce uvedena do souvislosti s významným představitelem ukrajinského hnutí za nezávislost – Symonem Petljurou, který se na Kubáni po nějakou dobu skrýval v době svého pronásledování po první ruské revoluci (tato stať je umístěna na s. 464–470). Ščerbyna se staví k Petljurovi, který byl v době vzniku tohoto textu už mrtev, s pochopením a totéž lze říci o povaze připojeného komentáře V. Čumačenka (s. 489–493).

O Kubáni, území ležícím mezi východním pobřežím Černého moře a západním břehem Kaspického moře, se u nás ví ještě méně než o Ukrajině – snad si někdo ze starší generace vzpomene na hudebně-propagandistický film Kubáňští kozáci, tam se však o regionu dozví pramálo a o tamní ukrajinské tradici už vůbec nic. V tomto směru by bylo vhodné postupně zjednat určitou nápravu.


Ščerbina, F. (2014): Perežitoje, peredumannoje i osuščestvljonnoje. Tom IV. Krasnodar, Kniga. Stran 495 (5). /ISBN 978-5-905568-02-2/

(boz)

Rubriky