Ukrajinská kronika 2023/2 (únor, sedmnáctá válečná)

Dne 24. února vstoupila ruská agrese proti Ukrajině a všechny s ní spojené události do druhého roku trvání. Je zjevné, že putinovský režim původně stanovených cílů ani v náznaku nedosáhl, ani v nejmenším se však nevzdal snahy o jejich naplnění za každou cenu. Na druhé straně Ukrajina neprojevila ani nejmenší tendenci ke kapitulantství a brání v nevídaně krutém zápasu nekompromisně svou existenci.

Ruské armádě se přes všechno úsilí nepodařilo dokončit ani obklíčení města Bachmut. Očekávalo se přitom, že její jednotky vynaloží veškeré možné úsilí na to, aby bylo možno ohlásit právě 24. února „osvobození města“, které Rusové nazývají jménem ze sovětských dob (Arťomovsk). U blízkého Vuhledaru utrpěla okupační vojska porážku a velké ztráty.

Ačkoli byly ve výroční den vpádu na Ukrajinu předem ohlašovány a očekávány masivní ruské raketové útoky na ukrajinská města, ruská strana je neuskutečnila. I tak však běžně prováděné dílčí útoky tohoto typu způsobily další škody a ztráty v řadách civilního obyvatelstva, např. v oblastním městě Chmelnyckyj.

Prezident Zelenskyj vykonal na počátku měsíce krátkou cestu do Velké Británie, Francie a Belgie. Jejím vrcholem se stalo vystoupení na půdě Evropského parlamentu. Neméně výrazným symbolickým gestem byla krátká návštěva amerického prezidenta Bidena v Kyjevě, uskutečněná 20. února. Prokázala znovu, že pro současného amerického předáka a jeho administrativu je masivní podpora Ukrajiny otázkou zcela prvořadého významu a že má toto úsilí nadále podporu většiny amerických poslanců včetně opozičních republikánů.

Kyjev byl v únoru navštíven řadou dalších státníků. Především zde pobyl ve výroční den zahájení války polský premiér Morawiecki, metropoli Ukrajiny však navštívila také italská premiérka, předseda španělské vlády i resortní ministři některých evropských států. Ze zatím méně často reprezentovaného asijského světa přijel do Kyjeva saúdskoarabský ministr zahraničí.

Řada zemí tohoto i afrického kontinentu však zaujímá nezúčastněný nebo lhostejný postoj k Ukrajině a nezřídka se zde setkáváme s otevřenou či skrytou podporou ruské agrese. Jejím projevem je i tzv. mírový návrh „lidové“ Číny, prezentovaný právě 24. února. Tato iniciativa byla odmítnuta nebo vzbudila nedůvěru – akceptovali ji jen ruští spojenci nebo některé kolísající země, jako Maďarsko a Kazachstán.

V únoru se ukrajinská tematika s ohledem na první výročí ruské agrese stala předmětem projednávání na mnoha mezinárodních fórech od valného shromáždění a Rady bezpečnosti OSN přes jednání mnichovské bezpečnostní konference, skupiny dvaceti nejrozvinutějších zemí a zemí Mezinárodní krymské platformy až po tzv. ramsteinskou skupinu.

Nejpodstatnějším výsledkem těchto jednání se stala dohoda o rozvinutí další zbrojní podpory ve prospěch Ukrajiny, která má zahrnout i kvalitnější tanky – jejich dodávka na Ukrajinu a výcvik ukrajinských posádek už byly zahájeny. Složitější je jednání o poskytnutí stíhacích letounů Ukrajině. Ve velkém pokračovalo i poskytování humanitární pomoci. Státy Evropské unie vyhlásily po složitém vyjednávání desátý protiruský sankční balíček.

V mnoha zemích Evropy i světa se rozvíjí iniciativa ohledně znemožnění účasti ruských a běloruských sportovců na nejbližších letních olympijských hrách, které se uskuteční v polovině r. 2024 v Paříži. V této souvislosti sílí kritika Mezinárodního olympijského výboru, který by chtěl zajistit účast sportovců obou zemí pod tzv. neutrální vlajkou. Definitivní rozhodnutí zatím nebylo učiněno.

Přes cílené ničení ukrajinské infrastruktury, zejména energetické soustavy, prováděné ruskými raketami, se podařilo ukrajinskou energetickou soustavu stabilizovat a vše nasvědčuje tomu, že ukrajinské civilní obyvatelstvo se díky velké obětavosti i díky značné pomoci západního světa s nástrahami letošní zimy vyrovnalo a tento stav se už před příchodem jara nezmění.

Ukrajinské vnitřní poměry byly charakterizovány v rámci vlády nástupem nového ministra vnitra Ihora Klymenka do funkce a jmenováním nových náměstků ministra obrany. Někteří poslanci proruské Opoziční platformy Za život rezignovali na svůj mandát a z nejvyššího zákonodárného sboru tak zmizela podstatná část představitelů této zahraničně-politické orientace. Nové volby v příslušných obvodech nebudou po dobu válečného stavu vypsány a místa někdejších poslanců zůstanou zatím neobsazena.

Představitelé někdejšího, Majdanem svrženého režimu prezidenta Janukoviče, kteří pobývají od r. 2014 v Rusku a v řadě případů slouží ruským zájmům, byli zbaveni ukrajinského občanství. Soudně byl potvrzen zákaz v podstatě už nefungující Strany regionů, která byla hlavní Janukovičovou oporou v ukrajinském politickém životě. Předsedkyní Nejvyšší protikorupčního soudu byla volbou stanovena Vira Mychajlenko.

V mnoha ukrajinských městech i menších obcích byl nadále prováděn proces dekomunizace a derusifikace, charakterizovaný zejména odstraňováním nevhodných pomníků a změnou pomístních názvů. Z Kyjeva takto zmizel např. pomník sovětského generála Vatutina, který byl vydáván za jednoho z hlavních osvoboditelů města koncem r. 1943. Ve skutečnosti byl Vatutin spolu s jinými jen realizátorem obnovy stalinského systému. Odstraňována jsou ale také pojmenování po představitelích ruské kultury 18. a 19. století, kteří jsou vnímáni jako reprezentanti velmocenského směru ruské, v podstatě koloniální politiky (Michail Lomonosov, Alexandr Puškin a další).

(boz)