Znovu k tématu Německo a Ukrajina

I po nedávné návštěvě německého prezidenta Steinmeiera v Kyjevě a menším městě Korjukivka v Černihovské oblasti, kam si odskočil a kde musel strávit nějaký čas v ochranném krytu, přetrvávají nejasnosti co do podoby a perspektivy další německé politiky vůči Ukrajině. Nedávno však zazněla poněkud nová slova přední představitelky spolkové vlády.

Německá ministryně zahraničí Bearbock sezvala ministry zahraničí hospodářsky nejmocnějších zemí západního světa do vestfálského Münsteru. Tato schůzka G 7 byla věnována především koordinaci plánů na podporu Ukrajiny, kde Rusko před zimou cíleně ničí civilní infrastrukturu.

Annalena Baerbock
Annalena Baerbock

Před začátkem uvedeného münsterského jednání formulovala jedna z ukrajinských demonstrantek, shromážděných před historickou budovou, kde jednání probíhalo, klíčovou tezi pro televizi ZDF. V překladu zněla její slova takto: „Víme, že mnozí lidé teď očekávají, že Ukrajina nabídne Rusku jednání o zastavení bojů. Víme však také, že když Rusko přestane bojovat, skončí tato válka. Když by však Ukrajina přestala bojovat, zanikla by.“ Tato charakteristika je smutná, ale zároveň velmi trefná.

Podle německého novináře Wolfganga Münckena je důvodem toho, proč je německá zahraniční politika zvenčí tak obtížně pochopitelná, kombinace nezralosti a zmatenosti. V žádné politické straně neproběhla zralá diskuse o úloze obrany a bezpečnosti v době, kdy USA již nemohou zaručit evropskou bezpečnost. Nebyla vedena žádná veřejná diskuse o samostatné evropské obranné kapacitě, s výjimkou obecných aspirací. Debata je také zmatená ve věci zájmů Německa, protože ta se obvykle mísí se zájmy průmyslu.

Německou ministryni zahraničí je možno – přinejmenším podle mého mínění – věcně kritizovat za mnoho věcí. Rozhodně však ne za to, že by podceňovala význam podpory Ukrajiny. Opakovaně tam zajíždí ke konkrétním jednáním o podpoře bránící se země, opakovaně vystupuje s jednoznačnými prohlášeními ve prospěch Ukrajiny… až si vykoledovala otevřenou, mediálně kanalizovanou nenávist proputinské levice v německé sociální demokracii SPD. V principu jí rudí soudruzi v nedávné době už spílali do nacistů. Nyní se tahle rudá parta bude vztekat ještě více.

Baerbock totiž prohlásila na kamery, že „Putin se ještě hlouběji propadá do nelidskosti. Na frontě úspěchů nedosahuje. Ale vždy, kdy se už zdá, že míru jeho nelidskosti nelze stupňovat, dokáže přece jen dále zvýšit míru brutality vůči civilnímu obyvatelstvu. Momentálně se pokouší Ukrajince vyhladovět, nechat zahynout žízní a perspektivně i nechat umrznout.“ G 7 proto vyhlásila program „Zimní pomoci Ukrajině“ a členové mezi sebe rozpočetli dodávky elektroagregátů, vodních pump, střešních plátů i obytných kontejnerů. Shoda v tomto směru panovala i s britským ministrem zahraničí Cleverlym a stejně tak s Antoniem Trajanim, ministrem nové italské – ultrapravicové – vlády Giorgie Meloniové.

Annalena Baerbock se nyní v zásadních otázkách dokonce staví přímo proti šéfovi vlády, kancléři Scholzovi (vlastně by to měl dělat vicepremiér Habeck, ale ten někam zasel své „gule“ jak tomu říkával ogar Topolánek, neblahé paměti… a zdá se, že je zatím nemůže najít). Zcela konkrétně se Baerbock postavila proti kancléřově otevřeně pročínské politice. Soudruh Mützenich, předseda frakce SPD ve Spolkovém sněmu a vůdce proputinského jádra strany, se z tohoto jejího prohlášení ihned mediálně bezmála zfekalizoval.

Žurnalistka Mona Jäger situaci charakterizovala slovy: „Stranická levice, jak dokládá Mützenichovo prohlášení, je od ruské invaze na Ukrajinu dezorientována. Přehodnocení minulé politiky, vnucené straně shora, je naléhavě nutné, ale musí být provedeno proti jejímu odporu. Protože další taková fatální lež už čeká za dveřmi. Tentokrát v Asii.“

Annette Kurschus
Annette Kurschus

Už zmíněný předseda parlamentní frakce sociální demokracie (SPD) Rolf Mützenich veřejně vyhlásil své pohoršení nad tím, že ho ukrajinská vláda zařadila na seznam teroristů. Mělo se tak stát v důsledku jeho snah ukončit válku na Ukrajině prostřednictvím vyjednávání s Ruskem. Ukrajinská vláda cokoliv podobného popřela a následné analýzy ukázaly, že Mützenich své tvrzení zřejmě opíral pouze o informace od svých moskevských přátel… Ověřovat se je tento mocný představitel stranické – proputinské – levice nepokusil.

Vidíme, že svět je neútulný. Klima se vymklo politikům z rukou, takže rokovali v Egyptě, aby alespoň simulovali zájem o klimatické katastrofy. Reálná naděje na zastavení oteplování podle (postupimských) odborníků už neexistuje… Rusové svou agresí pilně přispívají jak k devastaci celosvětového životního prostředí, tak k dramatickému hladovění zejména v Africe. Připočtěte si původně ohlašované mizerné vyhlídky demokratů do úterních „mezivoleb“ v USA, které v případě vítězství republikánů hrozí od ledna zablokováním pomoci Ukrajině…

Na podpoře bojující Ukrajiny se ostatně nedokázali shodnout na synodě v Magdeburgu ani němečtí evangelíci. Místo posílání zbraní na Ukrajinu by se prý tyto prostředky měly použít na eliminaci hladu v rozvojovém světě, pravil hostitel, magdeburský biskup Kramer. Souhlasila s ním polovina sněmovníků, druhá se přiklonila k předsedkyni rady Evangelické církve Německa, paní Kurschus, která je pro posílání zbraní, i když je, bohužel, nutno počítat s tím, „že jimi budou zabíjeni ruští agresoři“. Bývalý velvyslanec v Německu Andrij Melnyk se nezapřel: z Kyjeva twitroval o „pokrytecké zradě ukrajinského lidu, která nebude evangelickým Jidášovým služebníkům nikdy odpuštěna.“

(jip)

Rubriky