Ukrajinská kronika 2022/16 (říjen, třináctá válečná)

Ruský prezident, diktátor a muž nevysokého vzrůstu, oslavil počátkem října své sedmdesáté narozeniny. Toto „kulaté“ výročí nebylo pojato tak výrazným způsobem, jako by se to stalo v mírovém období. Vladimír Putin, který rozpoutal brutální válku proti sousední Ukrajině, se totiž stal zajatcem či rukojmím vlastní agresivní politiky a zjevně není schopen dovést konflikt k vítěznému konci.

Putinovský režim se na počátku října pokusil dotáhnout do konce anexi čtyř ukrajinských regionů na jihu a východě země, přestože žádný z nich vojensky plně neovládl. Připojení Donecké, Luhanské, Zaporožské a Chersonské oblasti schválil jak ústavní soud, tak obě komory ruského pseudoparlamentu. Začala tak vlastně nová fáze války, která vstoupila koncem října do svého už devátého měsíce.

Krymský most hořící
Hořící Krymský most

V první polovině října zvolna doznívala překvapivá a imponující ukrajinská ofenziva z předchozího měsíce. Závěrečným výrazným úspěchem se stal vstup ukrajinských jednotek do města Lyman v první říjnový den. Poté ukrajinští vojáci už pomalejším tempem pokračovali směrem k městům Svatove a Kreminna v Luhanské oblasti, jejíž osvobozování přišlo na řadu. Rusové však před oběma zmíněnými lokalitami vytvořili novou obrannou linii a hlavním úspěchem Ukrajinců se stalo kolem 28. října to, že si zajistili kontrolu nad částí strategicky významné silnice mezi Svatovým a Kreminnou.

V týdnu po 6. říjnu se pozornost přenesla na jihozápad Ukrajiny, do Chersonské oblasti. Ukrajinským jednotkám se podařilo i zde prolomit frontu a postoupit na jih směrem k metropoli regionu. Rozsah osvobozeného území byl sice skromnější, psychologický význam této části ofenzivy, doprovázené ničením ruských zbrojních skladů a náhradních přechodů přes Dněpr byl značný.

V poslední dekádě října se začaly zhmotňovat ruské obavy o osud tohoto území. Část okupačních úřadů se začala stěhovat z Chersonu do bezpečnější a frontě více vzdálené oblasti a zároveň začala násilná evakuace zbylého civilního obyvatelstva do oblastí východně od Dněpru, nad nimiž si Rusko zatím udrželo kontrolu. Putin vyhlásil 19. 10. na území těchto regionů válečný stav, který má zřejmě usnadnit nucenou mobilizaci nově „anektovaných“ občanů.

Do bojů na rusko-ukrajinské frontě už zasáhli i nedostatečně vycvičení vojáci, mobilizovaní v době od konce září. Do bojů v Ukrajině jich prý bylo do konce října posláno přes 80 000. Bez ohledu na navýšení počtu příslušníků bojující části ruské armády se jejím oddílům nepodařilo během října dosáhnout žádných zřetelných úspěchů. Ruský ministr obrany Šojgu přitom ohlásil 28. října ukončení mobilizace, před kterou ovšem uteklo do sousedních i vzdálenějších zemí snad až 700 000 ruských občanů.

Putinovská armáda, vedená na ukrajinském území nově (od 7. 10.) generálem Sergejem Surovikinem (nomen omen!) se mstila za své neúspěchy. Nedošlo sice na použití jaderné zbraně nebo na zničení hráze Kachovské přehradní nádrže, o obou variantách takovéhoto přitvrzení ze strany Ruska se však ve světě průběžně uvažovalo a nebezpečná situace se trvale udržovala v prostoru Zaporožské atomové elektrárny v Enerhodaru, dlouhodobě okupovaném ruskými oddíly.

Pokračovalo a zesílilo ostřelování ukrajinských měst i energetické a jiné infrastruktury. Přestože se značnou část raket a sebevražedných dronů podařilo ukrajinské protivzdušné obraně zničit ještě za letu, povedlo se Rusům zničit snad až třetinu ukrajinských elektrárenských provozů a způsobit krátkodobé přerušení dodávek elektrického proudu a v některých případech také narušit zásobování obyvatel vodou.

Všechny tyto kroky mají vytvořit co nejtěžší podmínky pro život civilního obyvatelstva v blížícím se zimním období. Ukrajina musela také zastavit vývoz elektřiny do zemí Evropské unie. Opakovaně bylo zasaženo kromě trojice vytrvale týraných měst Mykolajiv, Zaporižžja a Charkov také hlavní město Ukrajiny, ale i lokality na Volyni a koncem měsíce poprvé i Černivecká oblast (severní Bukovina), tedy region hraničící s Rumunskem.

Jedna z ruských raket dopadla i na území Moldovy, což přispělo k dalšímu zvýšení napětí v této zemi sousedící s Ukrajinou, jejímuž vývoji nyní opět a ve zvýšené míře dominuje zápas proevropských a proruských sil. Zatímco tento zápas o Moldovu, velmi důležitý z ukrajinského hlediska, není dosud rozhodnut, území severněji ležící Bělarusi je ve zvýšené míře využíváno k ruským válečným záměrům a cílům. Prezident Putin a jeho satrapa Lukašenko dokonce ohlásili vytvoření společného rusko-běloruského vojenského seskupení.

Dvě říjnové události zpochybnily ruskou schopnost ovládat bezpečně Krym. Dne 8. října dostal přímý zásah pověstný Krymský most vybudovaný po ruské okupaci poloostrova mezi jeho východním pobřežím a územím ruské Kubáně. O tři týdny později, 29. října, došlo k napadení a dílčímu poškození části ruské vojenské flotily v sevastopolském přístavu. Rusko obvinilo z obou těchto akcí Ukrajinu a po sevastopolském incidentu ohlásilo, že pozastavuje svou účast při plnění tzv. obilné dohody, umožňující vývoz ukrajinských zásob obilí a kukuřice Černým mořem do moře Středozemního a dále. Ostatní garanti smlouvy však vyjádřili připravenost zajistit další realizaci jejího obsahu.

Přibývá také jiných dokladů izolace putinovského režimu ve světě. Dne 12. 10. odsoudila většina členských zemí OSN ruská „referenda“, na jejichž základě došlo k anexi části ukrajinského území. Evropské země už předtím potvrdily svůj jednotně odmítavý postoj k putinovským teritoriálním inovacím na pražském summitu představitelů Evropské unie a následovalo schválení osmého sankčního balíčku proti řadě dalších původců a realizátorů ruské agrese. Jedinou evropskou zemí, která podle možností narušuje tento společný postup, zůstává Maďarsko. Ukrajina tohoto svého souseda symbolicky potrestala odstraněním plastiky uherského turula (sokola) z prostoru mukačevského hradu – nahradil ho trojzubec.

Andrij Pyšnyj
Andrij Pyšnyj

Nastolení nového britského premiéra ani parlamentní volby v Lotyšsku, Bulharsku a Itálii nepřinesly v žádné z uvedených zemí změnu přístupu k rusko-ukrajinskému konfliktu. Navíc se do Kyjeva znovu vypravila řada vedoucích představitelů evropských zemí – od švýcarského prezidenta i prezidenta spojeného Německa po českého premiéra a představitele jeho kabinetu. Delegace české vlády uskutečnila návštěvu ukrajinské metropole v závěrečný den října a dojednala zintenzivnění spolupráce mezi oběma zeměmi.

V ukrajinské vnitřní politice zaujala výměna šéfa Národní banky Ukrajiny Kyryla Ševčenka za Andrije Pyšného – odstoupivší Ševčenko je obviňován z finančních přehmatů v době před nastoupením této své funkce. Pozoruhodnou událostí se stalo 22. října zadržení ředitele známé firmy Motor-Sič Bohuslajeva, který byl následně obviněn z organizování spolupráce svého podniku s putinovským Ruskem. Ukrajinský parlament se vedle vnitropolitické agendy zabýval také situací v Rusku: nejprve podpořil 6. října právo neruských národů Ruska na samostatnost a 18. 10. prohlásil Čečensko neboli Ičkerii za Ruskem okupované území.

(boz)

Rubriky