Ukrajinská kronika 2022/13 (srpen, desátá válečná)

Koncem srpna, konkrétně dne 24. 8., vstoupila ruská agrese proti Ukrajině do druhého půlroku svého trvání. Málokdo si dnes dovede představit, že by mohla být Ruskem vyvolaná válka ukončena během několika nejbližších měsíců. Ukrajinu a Ukrajince, ale také ruské okupanty čeká válečný podzim i „sváteční“ závěr celého roku.

Zelenskyj a Johnson
Prezident Zelenskyj s Borisem Johnsonem v Kyjevě nad pamětní deskou se jménem dosluhujícího britského premiéra

Většina srpna nepřinesla žádné převratné změny na žádném z úseků frontové linie, která ve větším nebo menším rozsahu rozděluje pět ukrajinských oblastí – od Charkovské po Chersonskou. Ne nadarmo připomenul prezident Zelenskyj ve svém poselství pražskému Foru 2000, že zmíněná linie, dlouhá zhruba 1 300 kilometrů, představuje zhruba tutéž vzdálenost jako ta, která od sebe dělí Kyjev a Prahou.

Patrné je to, že ruský postup ve všech částech Ukrajiny téměř úplně uvízl a putinovská propaganda tak ztratila příležitost pochlubit se před Rusy nějakým větším bojovým úspěchem. Platí to zejména v případě Donecké oblasti, jejíž „osvobození“ mělo být jedním z hlavních cílů ruského vpádu. Rusové však v červenci a srpnu nedobyli Bachmut, Slovjansk ani jakékoli jiné významnější město a vynahrazovali si to jen trvalým ostřelováním civilních objektů v těchto i jiných lokalitách. Ostřelování přitom ohrožuje, jak se to už stalo zvykem, i lokality a objekty poměrně vzdálené od frontové linie, jako např. město Sarny v severní části Volyně.

Je pravda, že ani v případě ukrajinských jednotek nebylo slyšet o výraznějším postupu kupředu – zdánlivě pouze bránily jednotlivé úseky fronty. Nejvýraznějším projevem bojových aktivit Ukrajiny se však po většinu srpna stala rostoucí schopnost zasahovat palbou vzdálené ruské cíle. Stále častěji docházelo i na ty, které jsou umístěny v Krymu a východních částech Donbasu, tedy v regionech okupovaných Ruskem už v r. 2014. Jak už bylo uvedeno, Rusko ovšem systematicky ničilo vše, co nemůže žádným způsobem dostat pod kontrolu.

Ostřelování vzdálených cílů zaměřili Ukrajinci v srpnu více než kdykoli na části své země ovládané nepřítelem. Soustavná likvidace ruských velitelských stanovišť, skladišť zbraní a munice, ale i mostů přes Dněpr, připravovala, jak se koncem měsíce ukázalo, změnu situace na frontě. Výbuchy v různých částech Krymu přesvědčily, že Rusko ani tam situaci nezvládá tak, jak to předstíralo. Do značné míry přispěl tento vývoj k narušení lázeňské sezóny na poloostrově a k aktivizaci zájmu světa o krymský problém.

Na dočasně okupovaných územích se také aktivizuje ukrajinské partyzánské hnutí. Jeho příslušníci likvidují nebo zastrašují reprezentanty kolaborantské správy v různých lokalitách a rozšiřují proukrajinskou propagandu. Pokud jde o propagandistické působení, je toto úsilí stále více patrné už i v Krymu. Okupanti se za této situace pokoušeli urychlit přípravu zmanipulovaných referend o připojení několika ukrajinských regionů k Rusku, která chtěli uskutečnit v září. Tato křečovitá snaha však vyjde skoro určitě naprázdno.

Za popsané situace byly z pochopitelných důvodů výrazně omezeny oslavy 31. výročí prohlášení ukrajinské nezávislosti, připadající na 24. srpen. Zůstalo spíše u komorněji laděného vzpomínání. Před tímto státním svátkem totiž vládly velké obavy z posílených ruských útoků. Ač se tyto obavy v úplnosti nepotvrdily, Rusko si neodpustilo ostřelování nádraží v městě Čaplyne a připsalo si na konto dalších 25 civilních obětí.

Svět při srpnovém výročí na Ukrajinu nezapomněl, což potvrdily některé zahraniční návštěvy. Do Kyjeva přijel polský prezident Duda, dosluhující britský premiér Johnson, ale také italský ministr zahraničí. Podpora Západu nabízená Ukrajině zůstává nadále zachována, byť jsou jednání o její podobě a způsobu poskytnutí v nejednom případě pomalá a složitá.

Jedinou oblastí, kde zatím fungují snahy o mezinárodní zprostředkování mezi Ruskem a Ukrajinou, zůstalo zatím uvolnění obchodu s obilím po Černém moři. První loď naložená ukrajinskou kukuřicí vyplula z ukrajinských vod k tureckým úžinám právě 1. srpna a další ji rychle následovaly. Ukrajina vyvezla do konce srpna do světa téměř milión tun obilí. Podařilo se tak nahradit výpadek vývozu z předešlých pěti měsíců – Rusko v tomto případě uzavřenou dohodu respektuje. Turecký prezident Erdogan, který se o červencovou dohodu zasloužil, by chtěl tudíž sehrát i roli zprostředkovatele ve vyjednávání prezidentů Ruska a Ukrajiny, jeho nabídky však nevzbudily zájem.

Usyk a Joshua
Boxer Oleksandr Usyk a jeho britský soupeř Anthony Joshua, 20. 8. 2022 v Džiddě (Saúdská Arábie)

V jiných oblastech nejsou snahy o mezinárodní zprostředkování úspěšné nebo nejsou vůbec rozvíjeny. Překvapil např. naprostý nezájem o osud zajatců z ukrajinského pluku Azov, kteří zahynuli koncem července v ruském vězení v donbaské Olenivce. Mezitím označil ruský Nejvyšší soud uvedenou jednotku dne 2. 8. za teroristickou organizaci, což je chápáno jako předzvěst konání okázalého procesu s částí jeho příslušníků – místem by mohl být Mariupol. Prezident Zelenskyj prohlásil, že takovýto proces by znemožnil jakákoli další ukrajinsko-ruská jednání.

Pokud jde o vztah mezinárodních organizací k současné válce, překvapila zpráva spolku Amnesty International z počátku srpna, obviňující ukrajinskou armádu z toho, že při svých operacích vystavuje nebezpečí civilní obyvatelstvo. Takto formulovaný závěr vzbudil značné pobouření a poškodil v Ukrajině dlouhou dobu pověst této organizace.

Zmínit je třeba také snahu Mezinárodní organizace pro atomovou energii, která se v srpnu začala důrazněji zabývat vážnou situací kolem atomové elektrárny v městě Enerhodar (Záporožská oblast). Ta je od března okupována ruskými vojsky. Okupanti sice z nezbytí ponechali na místě ukrajinský personál, zároveň mu však působí při práci velké potíže. Soustavné ostřelování okolí elektrárny hrozilo stále důrazněji katastrofou a přimělo agenturu k pokusu o zajištění návštěvy odbornické delegace přímo v elektrárně. Mise uvedené agentury přijela po dlouhých vyjednáváních 30. 8. do Kyjeva a odtud se vydala na inspekci elektrárny, ta se však uskutečnila až na samém počátku září.

Ještě než k tomu mohlo dojít (Rusové se pokusili v souvislosti s touto kauzou bez velkého úspěchu využít i Rady bezpečnosti OSN), začal dlouho očekávaný pokus o větší protiofenzivu ukrajinských ozbrojených sil – její začátek byl ohlášen 29. 8. po poledni. Hodnocení míry úspěšnosti tohoto dlouho očekávaného a široce založeného výpadu proti ruským pozicím nebylo do začátku září možné a bude mu vyhrazena následující kronika.

Úplně na závěr je možno uvést jako záležitost z téměř jiného světa ukrajinské sportovní úspěchy na mezinárodním poli. Boxer Oleksandr Usyk obhájil titul mistra světa v supertěžké váze. Kromě toho získaly dvě Ukrajinky evropský mistrovský titul v lehkoatletických disciplínách – v trojskoku (Marija Bech-Romančuk) a skoku vysokém (Jaroslava Mahučich).

(boz)

Rubriky