Krása ukrajinské přírody na fotografiích

Snadno se může stát, že člověk žijící v Praze neví, kde se některé z ministerstev nachází. Stačí ale jedna menší výstava o Ukrajině v jeho sousedství a už si to budeme pamatovat… Tentokrát je řeč o ministerstvu životního prostředí, které sídlí ve Vršovicích přímo na Vršovické třídě. Před jeho budovou bude ještě po nějaký čas zpřístupněna výstava fotografií ukrajinské přírody.

ukrajinská květenaNa výstavy pod širým nebem, věnované Ukrajině, jsme si v posledních letech zvykli. Vloni, v roce 30. výročí vyhlášení ukrajinské nezávislosti, jich bylo několik, např. o ukrajinských dějinách dvacátého století a souhrnná, věnovaná zmíněnému jubileu. Na této výstavě, která byla uskutečněna přímo v bezprostředním sousedství Václavského náměstí, jsme mohli vidět i některé fotografie zeměpisného nebo přírodního charakteru.

Letos jich můžeme shlédnout víc. Ministerstvo životního prostředí si vzalo na starost právě propagaci přírodovědné složky ukrajinských reálií. Uvedený resort české vlády úzce spolupracuje s obdobným ministerstvem ukrajinským a jejich vzájemný kontakt vedl k uskutečnění výstavy „Ukrajina očima českých přírodovědců“, zahájené v polovině srpna. Za její protektorku může být označena ministryně Anna Hubáčková, která v současné vládě reprezentuje lidovce.

Výstavu otevírá právě její text psaný v červnu tohoto roku a prezentovaný v české i anglické verzi. Upozorňuje se v něm na méně vnímané, ale značně tíživé dopady ruské agrese na ukrajinskou přírodu, ať už tu „obyčejnou“ nebo na její územní části, zahrnuté do národních parků a jiných chráněných oblastí. Ruští okupanti v současnosti kontrolují asi třetinu všech ukrajinských chráněných přírodních území, která se nacházejí v jihovýchodní části Ukrajiny i při Černém moři.

Ministryně zároveň shrnuje přímo děsivě působící údaje o tom, jak náročným úkolem bude po válce obnova ukrajinské přírody. Už v dubnu byla zřízena Národní rada pro poválečnou obnovu Ukrajiny, v jejímž rámci byla vytvořena i pracovní skupina Bezpečnost životního prostředí. Při jeho obnově bude muset pomoci vzhledem k nesmírné výši škod celé světové společenství, protože škody způsobené Rusy se stávají stále výrazněji celosvětovým problémem.

ukrajinská příroda na fotografiíchVýstava je rozmístěna na deseti oboustranných panelech, na které se vešlo více než 120 barevných snímků. Formát prezentovaných snímků není jednotný, na některých panelech najdeme jediný výrazný snímek, ale na jiném panelu je pro změnu umístěno po osmačtyřiceti malých fotografiích. Autorsky se podílelo na vystaveném materiálu deset fotografů, dva z nich jsou zřejmě Ukrajinci.

Protože toto fotografické svědectví o ukrajinské přírodě umožnily výpravy českých odborníků, je ukrajinské přírodní bohatství prezentováno z územního či regionálního hlediska poněkud nevyrovnaně. Převažují snímky ze západní části (ale zdaleka ne poloviny) země. Nejvíce zastoupeny jsou oblasti, které byly součástí habsburského impéria, zejména Halič a Zakarpatská Ukrajina (či po česku Podkarpatská Rus). Nejedná se tu jen o různé části karpatského horského masivu, ale také o obě části jeho podhůří.

Podstatně méně je zastoupena Ukrajina jihozápadní od oblasti dunajské delty po známou rezervaci Askanija-Nova, nechybí ovšem ani snímky z Krymu. Zbytek ukrajinského území západně od Dněpru však výstava nepokrývá a vůbec na ní nenajdeme snímky z Levobřežní Ukrajiny, tedy z oblastí mezi Dněprem a mezinárodně uznanou ukrajinsko-ruskou státní hranicí.

To je jistě škoda, ale důvodem je prostě to, že čeští přírodovědci v těchto regionech zřejmě dosud nepracovali. Při souhrnném zhodnocení výstavy se dá navíc konstatovat, že zde můžeme vidět jak notoricky známá místa, např. Synevyrské jezero, „ukrajinskou velko-Sněžku“ – horu Hoverla, či už zmíněnou Askaniji-Novu, tak i mnoho míst, která znají jen odborníci.

panelová výstava ukr. přírodaJe škoda, že se nedovídáme nic o oněch českých přírodovědcích, kteří jsou zmíněni v názvu výstavy. Pro laika zůstává nejasné, kdy, proč, jak často a s jakými výzkumnými úkoly na Ukrajinu vyráželi a jaký je odborný, resp. publikační výsledek těchto cest. Tady je trochu škoda nevyužité příležitosti. Bylo by vhodné, kdyby na jednom z panelů byla umístěna souhrnná informace o těchto otázkách.

Poznamenat lze ještě to, že popisky doprovázející snímky na jednotlivých panelech jsou značně stručné, snad až příliš. Při sestavení materiálu pro panel s největším množstvím fotografií nebyly popisky z pochopitelného důvodu uplatněny vůbec. V řadě případů by divák uvítal určité množství dodatečných informací.

Kdo se do Vršovic stačí vypravit (termín ukončení jsem ale nenašel), získá o něco jasnější představu o tom, jaké přírodní hodnoty jsou na ukrajinském území chráněny a zároveň v důsledku války kriticky ohroženy. O této skutečnosti už fotografie, vytvořené před únorem letošního roku, nemohly vydat svědectví, ale nepochybně budeme za nějaký čas konfrontováni i se smutnými snímky tohoto obsahu.

Zatím tedy dík za toto malé pozvání na ukrajinský venkov – k lesům, vodám, stráním a stepím… Mohlo by posloužit i budoucím turistům. Zatím je dobré zapamatovat si, že dodatečným poselstvím výstavy zůstane i po jejím ukončení výzva k finanční podpoře snah spojených s ochranou a poválečnou obnovou ukrajinské přírody. Příslušnou sbírku zajišťuje česká Charita.

(boz)

Podívejte se: Od Karpat až k moři. Výstava ukazuje krásy ukrajinské přírody - Pražský deník (denik.cz)

Rubriky