Výsledky 3. ročníku soutěže o nejhezčí a nejzajímavější vyprávění o Ukrajině

Letos jsme už potřetí vyhlásili soutěž o nejzajímavější text o Ukrajině. V zadání bylo uvedeno, že zúčastnit se mohou nejen autoři cestopisných reportáží, ale i textů vzpomínkového obsahu. Obávali jsme se totiž, že ani letos nebude zdravotně-epidemická situace zahraničnímu cestování příliš příznivá. K dílčímu zlepšení poměrů sice v letních měsících došlo a na Ukrajinu se v jistém rozsahu jezdilo, teď už je ale zase všechno složitější.  

Důsledkem takovéto neustálené a proměnlivé situace byl menší počet soutěžních příspěvků než vloni, obdrželi jsme jich šest. Vesměs je zaslali autoři i autorky, kteří se předchozích dvou ročníků nezúčastnili. Z hlediska žánrového byly zastoupeny nejen reportáže o většinou kratších pobytech v různých částech Ukrajiny, ale i dvě různě dlouhé a pojaté vzpomínky. Topografie příspěvků obojího typu byla přitom o něco užší než v minulém roce. Tentokrát se autoři rozepsali hlavně o severní části Ukrajiny, kdežto ta jižní zastoupena není. 

Do nejvzdálenějších míst zavede čtenáře těchto stránek autor, popisující krátkou výpravu do města Čerkasy i jeho okolí. Další texty vyprávějí o Kyjevě a jeho proměnách v letech před Majdanem i po něm nebo o prázdninových cestách dívky z Haliče do nejmenované volyňské vesnice. Dva instruktážní cestovní popisy jsou věnovány Lvovu, ale zaujme jistě i popis pobytu v zakarpatském Zolotarevu, spojený se splněním ne zcela obvyklého úkolu.

Všechny letos zaslané práce přečetla a vyhodnotila komise složená z pěti osob. Každý z členů, resp. členek komise vytvořil nezávisle na ostatních vlastní pořadí soutěžních textů od prvního do šestého místa. Po sečtení údajů z jednotlivých hlasovacích lístků můžeme konečně vyhlásit výsledky:

Jak je patrné, třetí místo bylo nutno v důsledku rovnosti bodů rozdělit, ale také rozdíl v hodnocení první a druhé práce byl minimální a činil jen jeden bod. Všem vítězkám a vítězům v každém případě gratulujeme a upřímně děkujeme nejen jim, ale také ostatním účastníkům za vynaložené úsilí. Také ty práce, které nakonec nebyly oceněny, přinesly nová zjištění a zajímavé popisy míst, do kterých se řada z nás zatím třeba ani nedostala. Všechny texty samozřejmě postupně zveřejníme na stránkách My a Ukrajina.

Stejně jako vloni nemůžeme zatím uskutečnit veřejné vyhlášení vítězů, ale rádi bychom takové setkání uskutečnili po zlepšení epidemické situace. Ocenění budou proto zatím kontaktováni jen písemně.

V závěru můžeme slíbit, že se také v příštím roce vynasnažíme uspořádat další ročník soutěže, který bude už čtvrtým v pořadí.

(boz/jer)