Ukrajinská kronika 2021/23 (17.–31. října)

V naší kronice se musíme bohužel vrátit k uvádění covidové problematiky na prvním místě. Nová epidemická vlna totiž zřejmě dostoupila k vrcholu a dobu trvání této její nejkritičtější fáze zatím nelze odhadnout. Ukrajina se dostala v počtu nově registrovaných případů covidového onemocnění i v počtu úmrtí na druhé místo v Evropě po Rusku. Toto nezáviděníhodné postavení si jistě po určitou dobu udrží.

očkování na Ukrajině
Očkování - jediná naděje do budoucnosti...

Situace se zhoršuje téměř ve všech regionech země a většina oblastí včetně hlavního města už je evidována v nejproblematičtější, totiž červené zóně. Relativně lepší postavení si zatím uchovaly Zakarpatská a Kirovohradská oblast. V řadě regionů, ale i ve velkých městech jako Kyjev a Charkov panuje velká obava z nedostatku nemocničních lůžek i kvalifikovaných lékařů. Město Lvov a některá další se vracela už od počátku druhé poloviny října k přísnějším karanténním opatřením, Kyjev se chystal zavést je od počátku listopadu.

Prozatímní vrchol současné vlny představovaly dny 27.–29. října, kdy počet nově zjištěných nemocných přesáhl 26 000 osob a kdy umíralo mezi 541 a 576 nemocnými. Vládnou obavy, že by počet zemřelých mohl brzy překročit i tisícovou hranici. Počet uzdravených se ve výše uvedených dnech pohyboval mezi čísly 9 449 a 10 006. Je zajímavé, že ani toto zhoršení zdravotních poměrů nevedlo ze strany zemí Evropské unie k zavedení restriktivních opatření vůči osobám cestujícím z Ukrajiny.

Je patrné, že za této situace se stává klíčovou otázkou zvýšení počtu očkovaných. Ukrajině se vymstilo to, že začala očkovací kampaň se značným zpožděním, což bylo dáno obtížným získáváním potřebných vakcín. Očkování nyní pokračuje výrazně zrychleným tempem a denní počet očkovaných už vícekrát přesáhl 300 000 osob. Přesto absolvovalo naočkování oběma dávkami vakcíny jen něco víc než 7,5 milionů Ukrajinců, tedy méně než čtvrtina obyvatel země. Vakcín přitom je a bude podle všeho dostatek – např. Německo nedávno zařadilo Ukrajinu mezi země, které dostanou půldruhého milionu dávek vakcíny Astra Zeneca a Ukrajina se v rámci této akce přiřadila k podobně obdarovanému Vietnamu a Egyptu.

Ukrajinský stát se zároveň snaží výrazněji odhalovat a následně postihovat značně rozšířené případy padělání různých covidových dokumentů. Varování všem, kdo si vydělávají tímto způsobem, adresovala i ukrajinská generální prokurátorka Venediktova. V každém případě byly s padělanými doklady tohoto typu přistiženy na boryspolském letišti u Kyjeva např. bývalá poslankyně a kdysi téměř národní hrdinka Nadija Savčenko i se svou sestrou.

Zelenskyj a Austin
Ukrajinský prezident Zelenskyj a americký ministr obrany Austin

Ve stínu těchto problémů se dále vyvíjely hlavní trendy vnitropolitického vývoje. Pozornost zasluhuje hlavně dění v parlamentu. V rámci osobních změn, které začaly odvoláním jeho bývalého předsedy Razumkova, byl zvolen prvním místopředsedou Nejvyšší rady člen strany Služebnice lidu Oleksandr Kornijenko. Současně příslušná frakce vyloučila ze svých řad další neposlušnou poslankyni – Olenu Bujmistr. Už dříve vyloučená poslankyně Skorochod pokračovala v kritice vládnoucí strany i podob odměňování jejích poslanců. Televizní kanál Ukrajina Peršyj obvinil prezidentský úřad ze stálé kontroly přítomnosti poslanců Služebnice lidu na televizních obrazovkách. Nehledě na všechny tyto skutečnosti si prezidentská strana nadále udržuje první místo v politologických průzkumech voličských sympatií.

V poslední říjnový den se uskutečnila doplňující volba parlamentních poslanců ve dvou obvodech a konala se také přímá volba čtyř primátorů ukrajinských měst, zejména Charkova. Možnosti uplatnit jedno z důležitých občanských práv však využila značně malá část voličů – způsobily to asi nejen covidové problémy. Výsledky voleb budou známy až v první dekádě listopadu. Doplňme vnitropolitický přehled ještě o informaci, že novým předsedou Nejvyššího soudu Ukrajiny byl zvolen Vsevolod Kňazev, který svou funkci nastoupí prvního prosince.

Komplex ukrajinsko-ruských vztahů se rozvíjel nadále značně neutěšeně. Ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany sdělila údaje o existenci tzv. telegramových kanálů, které na území Ukrajiny šíří dezinformace sloužící Rusku – v souvislosti s nimi byl zmíněn např. opoziční politik Vadim Rabinovič. Rada také vytvořila pro orgány státní moci, média i společenské organizace specifický glosář, vysvětlující terminologii vztahující se k ruské agresi proti Ukrajině. V Amsterdamu byl vydán tamním soudem rozsudek ve věci starověkých muzejních předmětů zapůjčených před r. 2014 krymskými muzejními institucemi na výstavu do západní Evropy – odevzdány mají být nikoli na okupovaný Krym, ale ukrajinskému státu.

Rusko pokračuje beze změn ve své represivní politice vůči krymským Tatarům. Čtyři další představitelé této národnosti byli odsouzeni k dlouholetému pobytu ve vězení pro údajný nábožensky motivovaný extrémismus. S potížemi se potýká pozorovací mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci, působící v Donbasu – její členové byli delší dobu blokováni v jednom z doneckých hotelů. Z ruského podnětu se rozhořely spory o to, nakolik má Ukrajina právo využívat bezpilotní letouny Bayraktar, koupené od Turecka. Zároveň americké zdroje upozornily na sklonku října na nové stahování ruských vojenských jednotek k ukrajinské hranici.

Na druhé straně navštívil Kyjev nový americký ministr obrany, což jistě představuje projev podpory Ukrajině. Není jen symbolická, protože na Ukrajinu byla v téže době dodána další část americké vojenské pomoci. Další finanční pomoc přišla také ze strany Evropské unie. Zcela na závěr uvádíme ještě jednu trochu kuriózní zprávu, která dokládá pokračující pronikání symptomů západní konzumní společnosti na Ukrajinu. Zájem o působení na jejím území projevila nyní i známá společnost Lidl.

(boz)

Rubriky