Ukrajinská kronika 2021/20 (1.-15. září)

V rámci minulé kroniky byl zmíněn také odjezd prezidenta Zelenského na jeho první oficiální návštěvu USA, zahájenou na samém konci srpna. Tato cesta určitým způsobem uzavřela výrazně organizované oslavy třicetiletí nezávislé Ukrajiny. Měla také naznačit, jakým směrem se budou v nejbližších měsících a letech ubírat vztahy obou zemí.

O vrcholu této návštěvy, totiž o setkání V. Zelenského s novým nejvyšším představitelem USA G. Bidenem, které se konalo závěrem prvního zářijového dne, nebylo sděleno příliš mnoho podrobností. Už před začátkem jednání však bylo sděleno, že Spojené státy poskytnou Ukrajině dodatečnou finanční pomoc ve výši 60 milionů dolarů. Společné prohlášení obou prezidentů vyzdvihlo strategické partnerství obou zemí. Výrazem tohoto trendu má být pokračování společného úsilí proti využití nového ruského plynovodu North Stream 2, jehož stavba byla dokončena 10. září. Perspektivně se však Ukrajina a USA chystají spolupracovat především v záležitostech obrany a kybernetické bezpečnosti. V rámci setkání předal Zelenskyj Bidenovi také soupis 450 ukrajinských občanů, vězněných Putinovým režimem.

Zbytek svého amerického pobytu strávil ukrajinský prezident v Kalifornii, kde mimo jiné vystoupil s projevem na Stanfordské univerzitě. Tak krátce po jeho návratu do Kyjeva lze návštěvu hodnotit jen předběžně. Zdá se, že pobyt Volodymyra Zelenského v USA byl v zásadě úspěšný. To je obzvlášť důležité, protože se situace ve frontové oblasti opět zkomplikovala – snad k tomu zavdal příčinu právě pobyt Zelenského v USA. Ukrajinský parlament projednával po prezidentově návratu návrh rezoluce, která žádala americký Kongres, aby byl Ukrajině poskytnut status hlavního spojence USA mezi zeměmi, které nejsou členy Severoatlantického paktu.

Rusko mezitím svými kroky nadále manifestuje neochotu k jakékoli revizi vlastní politiky vůči Ukrajině. Jeho představitelé v podstatě zablokovali minský vyjednávací proces a na území Bělarusi začalo společné rusko-běloruské vojenské cvičení, které je hrozbou i pro Ukrajinu. V okupované části Donbasu usiloval putinovský režim v první polovině září o popularizaci voleb do ruské Státní dumy. Cílem je účast co největšího počtu místních obyvatel, ač tyto části Donecké a Luhanské oblasti součástí tzv. Ruské federace nejsou. Situaci v Krymu zase charakterizují další represe proti krymskotatarským aktivistům. Dne 5. 9. tam byl zadržen a poté obviněn z trestné činnosti zástupce předsedy Medžlisu, v Rusku nyní zakázaného parlamentu krymských Tatarů, Nariman Dželalov.

Se současnou rusko-ukrajinskou válkou souvisí zadržení ruského občana Aleksandra Frančettiho na pražském letišti dne 12. září. Ukrajina ho viní z výrazné spoluúčasti na přípravě ruské okupace Krymu v roce 2014, bude proto žádat Českou republiku o jeho vydání. Spor o Frančettiho, který se v minulosti otevřeně hlásil k činům, za které ho Ukrajina stíhá, pravděpodobně dále zkomplikuje už tak napjaté česko-ruské vztahy.

Jen v jedné větě lze zmínit další aktuální vnitropolitická témata. Stále znovu jsou probírány úvahy o možném odvolání několika ministrů ukrajinské vlády během letošního podzimu. Z blízkého okolí prezidenta Zelenského vzešla úvaha o přednostech případného převedení ukrajinštiny do latinkové grafické podoby – tento návrh se však nesetkal s příliš pozitivním ohlasem. Nejvyšší rada svým hlasováním legalizovala tzv. kryptovaluty na ukrajinském území a ukrajinská vláda pro ni mezitím připravila návrh rozpočtu na příští rok. Ukrajinský premiér Šmyhal patřil k návštěvníkům mezinárodního ekonomického fóra v polské Krynyci. Některé události v soudním světě, konkrétně problém se zvolením členů etické komise, znovu potvrdily, jak obtížné bude prosazení a dotažení nezbytné reformy této větve státní správy, kterou se snaží prosadit prezident Zelenskyj. K povzbuzujícím zprávám patří úspěch ukrajinských paralympioniků v Tokiu – Ukrajina se zařadila mezi pět nejúspěšnějších účastníků těchto her.

Bohužel se však potvrdily předpovědi o blížící se covidové vlně, která vystřídá z tohoto ohledu relativně klidné letní období. Počty nově onemocnělých, hospitalizovaných a zemřelých v první polovině září prudce narostly – 1. září bylo registrováno 2 477 nově nemocných, o dva týdny později to bylo už 5 744 osob. Denní počet zemřelých překonal po řadě týdnů stovky a patří k nejvyšším v rámci Evropy.

(boz)