Ukrajinská kronika 2021/19 (11.-31. srpna)

Středobodem dění ve sledovaném období byly oslavy třicátého výročí vyhlášení ukrajinské nezávislosti dne 24. srpna. Málokteré z předchozích jubileí vyvolalo takový zájem a pozornost. Více než dříve byla v předchozích měsících patrná snaha o reflektování cesty, kterou Ukrajina od r. 1991 ušla, a o zdůraznění dílčích úspěchů, jichž se podařilo dosáhnout.

Jiné události ustoupily před 24. srpnem do pozadí. Zmínit lze např. demonstraci opozičně naladěného Národního sboru (Nacionalnyj korpus) před budovou prezidentského úřadu, uskutečněnou 14. 8. pod heslem „Zastavme kapitulaci“ (rozuměj: před Ruskem). O den později rozčeřila hladinu zájmu smrt Kosťantyna Pavlova, primátora města Kryvy Rih, které je prezidentovým rodištěm. Okolnosti jeho zastřelení nejsou jasné, ale mohlo jít o sebevraždu.

Oslavám bezprostředně předcházela návštěva německé kancléřky Merkelové v Moskvě a Kyjevě, jíž se tato významná politička, končící svou kariéru, rozloučila s touto dnes klíčovou složkou východoevropské politiky. Zdá se, že šlo o povýtce symbolickou návštěvu, která nepřinesla žádné nové podněty, jež by pomohly řešit patovou situaci mezi Ruskem a Ukrajinou.

Den před vyvrcholením oslav se uskutečnilo v Kyjevě ustavující zasedání Krymské platformy, konzultativního orgánu, který má pomoci Ukrajině udržovat povědomí o nelegitimní ruské okupaci poloostrova. Místo původně očekávaných třiceti zahraničních delegací jich bylo nakonec v Kyjevě přítomno šestačtyřicet, přičemž řada zemí vyslala do ukrajinské metropole své prezidenty či premiéry. Českou republiku zastupoval předseda Senátu Miloš Vystrčil, jehož projev v ukrajinském parlamentu vyvolal příznivé reakce.

Deklarace přijatá na závěr jednání prokázala, že většina světových států neakceptuje ani sedm let po okupaci Krymu ruský výklad o legitimitě okupace a anexe. V tomto směru lze nepochybně mluvit o diplomatické porážce putinovského Ruska, které se snažilo celou akci předem i dodatečně diskreditovat a bagatelizovat. Nyní půjde o to, jak vytvořit z Krymské platformy užitečný a účinný orgán, aby její úspěšné ustanovení nevyšumělo bez výsledku.

Oslav 30. výročí nezávislosti, které vyvrcholily velkou vojenskou přehlídkou, se v Kyjevě zúčastnili tři z pěti dosavadních ukrajinských prezidentů. Scházel Leonid Kravčuk, zotavující se z operace srdce, a Viktor Janukovič, zbavený po svém útěku prezidentského úřadu i titulu. Tento muž minulosti se sice týden před oslavami ozval z Ruska s poselstvím o předvídatelném obsahu, to však zůstalo zcela bez odezvy. Pokud jde o armádu, z projevů prezidenta Zelenského je patrné, že se počítá s další výstavbou a modernizací armády. Týká se to zejména sféry vojenského námořnictva a zřízení tzv. kybernetických vojsk.

Po doznění celoukrajinských oslav pokračovala snaha o rozšíření ukrajinských zahraničněpolitických aktivit. Prezident Zelenskyj se 27. srpna zúčastnil oslav 30. výročí moldavské nezávislosti a snažil se zde o prohloubení vztahů s touto zemí, usilující podobně jako Ukrajina o maximální přiblížení k Evropské unii. V této souvislosti lze však připomenout slova estonské prezidentky, pronesená o dva dny dříve. Představitelka země, nakloněné Ukrajině velmi příznivě, konstatovala, že tuto zemi čeká dvacet let práce potřebné k tomu, aby byla připravena na členství v unii.

Mimořádně důležitá bude samozřejmě první oficiální návštěva prezidenta Zelenského v USA, zahájená v poslední den srpna. Dlouho očekávané setkání hlavního představitele Ukrajiny s americkým prezidentem Bidenem se však uskuteční až 1. září a o jeho výsledcích bude tedy možno informovat až příště.

Roli Ukrajiny na mezinárodní scéně dokresluje ještě účast jejích vojáků na evakuační misi, probíhající po změně režimu v Afghánistánu. Ukrajinská letadla odvezla ze země přes 650 osob a v jednom případě takto zachránila i skupinu Afghánců, které se nepodařilo evakuovat americkým ani kanadským vojákům. Ukrajinská evakuační akce by měla pokračovat i po 1. září, tedy v době, kdy budou z Kábulu staženi američtí, britští a další vojáci. Z jiného soudku je zpráva o úspěšném vystoupení ukrajinských reprezentantů na tokijské paralympiádě, která však zatím ještě neskončila.

Končíme jako už tolikrát covidovou agendou. Ukrajinská vláda prodloužila karanténu v zemi do 1. října a země se připravuje na možnost dalšího zhoršení epidemické situace. Stoupání počtu nemocných pokračuje a ve dnech 26. a 27. srpna překročilo příslušné číslo dvoutisícovou hodnotu. Denní počet zemřelých přesáhl ve dvou případech padesát, resp. šedesát, což představuje v evropském kontextu poměrně vysoké číslo. Bez ohledu na tuto skutečnost uznala Evropská unie 19. srpna adekvátnost ukrajinských covidových certifikátů, což usnadnilo cestování Ukrajinců do členských zemí.

(boz)