Ukrajinská kronika 2021/17 (1.–20. července)

Ukrajina se bez velkého vzpomínání přenesla přes jedenatřicáté výročí prohlášení své suverenity, deklarované v r. 1991 ještě v rámci sovětského systému. Po většinu července byl ukrajinský život charakterizován nejen problémy vnitřně a zahraničně politickými, protože pozornost výrazně poutala také sportovní tematika, propojující fotbalové EURO s blížící se letní olympiádou.

Za hlavní událost příslušných tří týdnů však musíme označit demisi ministra vnitra Arsena Avakova ohlášenou před polovinu měsíce. Potvrdil ji parlament, brzy nato schválil osobu nového ministra, jímž se stal málo známý právník a poslanec Denys Monastyrskyj. Nepříliš průhledná či srozumitelná postava A. Avakova, který stál v čele důležitého vládního resortu přes sedm let, však možná neodchází z ukrajinské politiky natrvalo. Bylo mimo jiné naznačeno, že by se mohl stát na podzim ukrajinským vicepremiérem. Za zmínku stojí ještě jmenování nového mluvčího ukrajinského prezidenta, jímž se stal televizní redaktor Serhij Nykyforov.

Ukrajinská Nejvyšší rada schválila několik důležitých norem jako např. návrh zákona o třech původních národech žijících na území Krymu, návrh zákona o tzv. deoligarchizaci a zákona o reformě Nejvyšší rady právního pořádku. Spíše kuriozitou bylo schválení původního názvu městečka Ńju-Jork, které bylo na vrcholu studené války přejmenováno na zdravě neamerické Novhorodske. Parlament oproti tomu neschválil návrh zákona o možnosti použití konopí pro léčebné účely.

Do života už vstoupil zákon o trestu vězení za uvedení nepravdivých údajů v majetkových přiznáních, k prvnímu červenci také začal v ukrajinských podmínkách fungovat trh se zemědělskou půdou, jehož zavedení bylo dlouho oddalováno z obav před machinacemi, které mohou takovéto obchodování doprovázet.

Za zmínku stojí také tři novinky z oblasti soudnictví. Ústavní soud schválil ústavnost zákona o zabezpečení funkce ukrajinštiny jako státního jazyka – nevyhověl tedy námitkám části opozičních proruských poslanců. Nejvyšší soud potvrdil doživotní trest pro Oleksije Pukáče, odsouzeného v r. 2013 za zavraždění opozičního novináře Gongadzeho v r. 2001, pozadí celé záležitosti, spojované i se jménem exprezidenta Kučmy, však zůstane asi nejasné.

Kyjevský obvodní soud zase prodloužil domácí vězení čelnému proruskému politikovi Viktoru Medvedčukovi o další dva měsíce, do počátku září. Zároveň Rada národní bezpečnosti a obrany uvedla do činnosti na ukrajinském území sankce proti občanům Ukrajiny, kteří byli už dříve postiženi za svou činnost sankcemi amerického ministerstva financí.

Dění v zahraniční politice Ukrajiny charakterizovaly návštěvy prezidenta Zelenského v Litvě, Německu a Gruzii. V Německu se snažil zjevně marně na poslední chvíli bránit dostavbě ruského plynovodu do západní Evropy obcházejícího Ukrajinu a setkal se také s jedním z možných nástupců kancléřky Merkelové. V Gruzii utvrzoval spojenectví se zemí, která je obdobným způsobem postižená ruskou agresí i okupací části svého území. S touto skutečností souvisel i podpis společné deklarace v Batumi, kterou podepsala také Moldova. Text tohoto dokumentu se snaží zdůraznit evropskou perspektivu příslušných zemí. Ukrajina v této evropské ofenzivě pokračuje na různých frontách – její ministr zahraničí podepsal s kolegy z Polska i Litvy obdobně nasměrovaný dokument už počátkem měsíce.

Jiného názoru je samozřejmě nejspíš doživotní ruský prezident, který se rozhodl stát historikem, tak jako Stalin na sklonku své životní pouti vstoupil do jazykovědy. Nynější ruský vládce totiž publikoval 12. července na kremelských stránkách v ruštině i ukrajinštině svou rádoby studii o historické jednotě Rusů a Ukrajinců. Tomuhle se říká idée fixe…

Dne 3. 7. ukončila Ukrajina své spoluúčinkování na fotbalovém mistrovství Evropy. Její mužstvo se probojovalo nakonec až do čtvrtfinále, kde nestačilo na tým Anglie a bylo poráženo v poměru 0:4. I tak lze hovořit o historickém úspěchu Ukrajiny v této výrazně sledované soutěži. Mezitím vyvrcholily také přípravy na odloženou letní olympiádu v Tokiu, kam odletěli také ukrajinští reprezentanti.

Covidovou situaci v Ukrajině v první polovině července lze hodnotit jako stabilizovanou. Kolem 20. července bylo v zemi téměř 11 000 aktivních případů a počet zemřelých dostoupil téměř 53 000 osob. Zjevně se už zastavil sestupný trend charakteristický pro předchozí týdny a měsíce – ani Ukrajina se asi nevyhne další vlně epidemie. Poměrně rychle pokračuje očkování (až 120 000 osob denně). Přitom Evropská rada povolila už 15. července výjezd osob z Ukrajiny do členských zemí Unie s tím, že každá členská země si upraví detaily podle vlastního uvážení.

(boz)