Ukrajinská kronika 2021/9 (21.–31. března)

V poslední březnový den předloni skončily druhým kolem ukrajinské prezidentské volby. Výsledek tehdejšího hlasování je znám. Volodymyr Zelenskyj i Petro Porošenko zůstali od té doby hlavními zápasícími představiteli vrcholné ukrajinské politiky a nadále soutěží o přízeň ukrajinské veřejnosti. O dvou letech vládnutí Zelenského však zatím hovořit nelze, protože do úřadu nastoupil až po polovině května roku 2019…

O tom, kam se Ukrajina dostala ode dne Zelenského vítězství, ať soudí každý sám za sebe. Obecně lze říci, že poměrně soustavný pokles preferencí, který začal brzy po jeho nástupu do funkce, se v tuto chvíli zastavil a současný prezident si udržuje určitý předstih před všemi jedinci, které lze považovat za jeho vyzývatele v příštích volbách, za necelé tři roky.

Také na osobu současného prezidenta se soustředila protestní akce před jeho úředním sídlem, uskutečněná 20. března večer. Hlavními osobami, ke kterým se upírala kritická pozornost davu, byli však ministr vnitra Avakov a generální prokurátorka Vendiktova. V jistém ohledu zde vyvrcholila neklesající míra nespokojenosti veřejnosti se stavem ukrajinské justice a se způsobem vyšetřování či řešení řady případů, které má na starost.

Několikahodinová akce, během níž zachovaly bezpečnostní síly překvapivě výraznou zdrženlivost, skončila počmáráním části průčelí budovy i vstupních dveří. Následně bylo zadrženo několik osob, které projevily v rámci demonstrace největší míru aktivit a jsou vyšetřovány. Přestože akce vzbudila zprvu v rámci vnitropolitického života značnou pozornost a dostala se na přetřes i v parlamentu, zastínilo ji rychle nové zhoršení dlouhodobě chladných ukrajinsko-ruských vztahů.

Jedním z výrazných projevů jejich aktuálního stavu byla během sledovaného období např. skutečnost, že ukrajinský premiér Šmyhal vyjádřil veřejně souhlas s nedávným hodnocením ruského vládce Putina americkým prezidentem. Má tedy plné pochopení pro Bidenovo přitakání novinářskému dotazu, zda považuje Putina za zabijáka. To, že zabíjení na ukrajinské a jiných frontách mají na starosti jiní lidé, podstatu problému nemění. Nejnověji vyvolala v ukrajinském prostředí rozhořčení současná smrt čtyř vojáků, zbitých ruským snajprem u obce Šumy v době, kdy se snažili odstranit miny nastražené jinými putinovskými vojáky.

Rusko samozřejmě nejeví žádnou ochotu svou politiku vůči Ukrajině a svou vojenskou přítomnost v jihovýchodní části jejího území nijak měnit a začalo naopak do okupované části Donbasu i k jiným částem hranice s Ukrajinou přesouvat další vojáky i vojenskou techniku. Zdá se, že jde především o demonstraci síly a rozhodnutí nijak neměnit podstatu trvale agresivní politiky vůči dlouhodobě vzpurnému sousedovi. Nepřekvapí proto ani skutečnost, že Rusko neprojevilo zájem o prodloužení dosavadního příměří v oblasti donbaské fronty. Za této situace zase nezbylo ukrajinskému prezidentovi než podepsat nově formulovanou Strategii vojenské bezpečnosti Ukrajiny, která označuje Rusko po pravdě za vojenského protivníka Ukrajiny.

Tato situace nutí prezidenta Zelenského pokračovat v úsilí o co největší oslabení reprezentantů ruské páté kolony na území Ukrajiny. Boj je veden tak jako dříve na dvou frontách. Pokračuje snaha o odstranění kompromitovaného předsedy Ústavního soudu Tupyckého z úřadu. V tomto směru zaujalo rozhodnutí ukrajinského prezidenta, kterým byl zrušen dokument uprchlého prezidenta Janukoviče o ustanovení soudců Tupyckého a Kasminina členy Ústavního soudu.

V nemenší míře pokračuje snaha o prokázání protiukrajinské činnosti poslanců Medvedčuka a Kozaka, patrné jak na počátku války v r. 2014, tak po celé následující období. V podstatě se jedná o udržování výhodných obchodních vztahů s Ruskem bez ohledu na válečné poměry, přičemž část tohoto kšeftování je spojena s okupovaným územím, a to s Krymem i Donbasem. Zdá se, že vyšetřujícím orgánům se podařilo nashromáždit dostatek důkazů, které budou proti oběma těmto politikům vbrzku použity.

Poněkud ve stínu těchto událostí zůstaly dodatečné parlamentní volby ve dvou obvodech, vyvolané odstoupením dvou poslanců, kteří upřednostnili po nedávných místních volbách vykonávání lokálních samosprávných funkcí. K výsledkům těchto voleb bude možno se vrátit příště. Parlament ve své stávající podobě mezitím schválil mimo jiné rovnocennost základního osobního dokladu v jeho papírové i elektronické formě a určil datum důležitých primátorských voleb v Charkově na poslední den října tohoto roku.

Končíme nárůstem covidových problémů, které nyní trápí Ukrajinu po krátkém oddechu, který zažila v prvních dvou měsících roku. Nyní se opět Kyjev i většina regionů dostaly do nezáviděníhodné situace. Důsledkem je opětné zpřísnění karantény např. v Kyjevě, které má trvat nejméně do 16. dubna. Je otázkou, nakolik pomůže zrychlení očkovací akce, která se má postupně dotknout téměř 30 milionů obyvatel. Přestože se vakcinace už rozběhla, podařilo se ji do konce března zajistit v případě necelých 200 000 osob – je patrné, že se stále ještě jedná o necelé procento z výše uvedeného počtu.

(boz)