Ukrajinská kronika 2021/3 (21.–31. ledna)

Ukrajinský parlament obnovil po vánočně-novoroční přestávce jednání. Jeho nejpodstatnějším rozhodnutím, které může (ale také nemusí) mít výrazné důsledky, je schválení prezidentského návrhu zákona o referendu. Ne zcela snadno přeložitelný název dokumentu zní „O lidovládě zprostředkované celoukrajinským referendem“. Jak je patrné, neřeší tato norma problematiku místních referend.

Hlasování proběhlo dne 26. ledna a nadpoloviční většiny se podařilo dosáhnout poměrně snadno – především díky prezidentské straně Služebnice lidu, kde byli členové víc než jindy zavázáni k jednotnému odsouhlasení. Většina ostatních politických stran a frakcí byla proti nebo se jejich poslanci zdrželi hlasování.

Referendum má být uskutečněno jen v případě, kdy se ho budou písemně dožadovat tři miliony ukrajinských voličů. Žadatelé musí přitom pocházet ze dvou třetin ukrajinských administrativních regionů a v každém musí být shromážděno minimálně 100 000 podpisů. Pokud jde o obsah, hlasujícím smí být položena jen jedna otázka. Při referendu se vyžaduje nadpoloviční účast a stejný musí být podíl hlasů souhlasících s položenou otázkou.

Komentáře týkající se této události se co do hodnocení výrazně liší. Zřejmé je, že prezident Zelenskyj považuje schválení zákona za své velké vítězství a prezentuje jeho text jako obrovské vítězství demokracie a lidovlády. Nelze se zbavit dojmu, že jde o čirý populismus hodící se v době, kdy výrazně poklesla popularita prezidenta Zelenského.

Mnozí pozorovatelé, politici a právníci jsou ve srovnání s prezidentem opatrnější či skeptičtější. Upozorňují na rizika, která budou s případným praktikováním této inovace spojena. Důvodem je nesporná možnost manipulování nemalou částí ukrajinských voličů, která by mohla být nepochybně zneužita i vnějšími silami.

Ukrajina už v minulosti přijala dva zákony o celostátním referendu – první z nich ještě na sklonku sovětského období, v létě r. 1991. Ten tehdy umožnil uskutečnit referendum o nezávislosti z 1. 12. 1991, ale nebyl už v souladu s ústavou přijatou v r. 1996. Další podobný zákon byl přijat v r. 2012, za prezidenta Janukoviče, o šest let později byl ale prohlášen za protiústavní. V mezidobí uskutečnil své referendum o čtyřech otázkách v r. 2000 prezident Kučma. Dočkal se sice souhlasu účastníků, ale parlament z výše uvedeného důvodu odmítl výsledky implementovat.

Jak vidíme, problém s přípustností a podobou celostátního referenda je v Ukrajině neméně dlouhodobou a problematickou otázkou, jako v podmínkách Česka. Nyní schválený návrh prezidenta Zelenského z 9. června 2020 byl sice v zásadě akceptován i tzv. Benátskou komisí, ale v ukrajinských podmínkách o něj budou ještě sváděny boje. Je však zároveň zřejmé, že nebude tak úplně snadné splnit podmínky k uspořádání celostátního referenda, a zůstává tedy nejasné, kdy a proč bude referendum poprvé realizováno.

Záležitost zákona o referendu zatlačila do pozadí ostatní dění v parlamentu. Za zmínku stojí ještě schválení nového zákona o Bezpečnostní službě Ukrajiny zřízené v r. 1991. Většina poslanců také už podruhé nepodpořila jmenování Jurije Vitrenka vicepremiérem a ministrem energetiky. Nerozhodnut zatím zůstává osud poslance Dubinského, postiženého americkými hospodářskými sankcemi za snahu vměšovat se do prezidentských voleb v USA. Je možné, že bude coby osoba diskreditující současné ukrajinské vedení vyloučen z parlamentní frakce Služebnice lidu.

Znovu zaujaly protikladné procesy ve sféře ukrajinské justice. Zatímco pokračuje soudní vyšetřování prezidenta Janukoviče a některých jeho nohsledů, zodpovědných za střelbu do účastníků Majdanu, vydal protireformně naladěný obvodní (okružnyj) správní soud města Kyjeva další překvapující rozhodnutí. Zrušil totiž platnost nové redakce ukrajinského pravopisu, uvedené do života ukrajinskou vládou. Ta se proti tomuto rozhodnutí odvolá k vyšší instanci a prohlašuje, že její rozhodnutí nadále platí. Už zmíněný soud také vydal rozhodnutí, že má být změněn text některých učebnic vysvětlující „nesprávně“ události Majdanu. Stalo se tak na žádost jednoho z činitelů Janukovičova režimu, který se vloni vrátil na Ukrajinu.

Dne 24. ledna skončila platnost zesílené karantény či neúplného lockdownu na ukrajinském území. Ministr zdravotnictví Stepanov označil výsledky za poměrně úspěšné. Je pravda, že přírůstky nových nemocných zůstávají relativně malé a prakticky každý den jsou nižší než v České republice. Zároveň však zůstává Ukrajina jednou z osmi evropských zemí, kde dosud nezačalo očkování proti covidu. Předpokládá se, že bude zahájeno dne 15. února a prezident slíbil, že bude bezplatné.

Na pomezí domácí a zahraniční politiky zůstává situace v okupované části Donbasu. Dne 28. ledna zde bylo za účasti hostí z Ruska zorganizováno fórum, nazvané provokativně Ruský Donbas. Výsledkem jednání bylo schválení deklarace, která v podstatě vylučuje návrat těchto území pod ukrajinskou jurisdikci, vyjadřuje se pro posílení integrace s Ruskem a dokonce hlásá potřebu rozšíření moci „lidových protektorátů“ na zbytek Donecké a Luhanské oblasti.

Tato skutečnost ukazuje zjevnou neperspektivnost nekonečných minských jednání. Zpochybňuje také možnost osvobození ukrajinských zajatců a vězňů držených často už po léta v donbaských vězeních. Novou iniciativu směřující k vyřešení této otázky ohlásil Oleh Sencov spolu s jinými někdejšími putinovskými vězni, které se podařilo dostat předloni z Ruska na Ukrajinu.

Z problematiky zahraniční aspoň tři drobné zprávy. Nový americký prezident Biden potvrdil 26. 1. ve svém prvním telefonickém rozhovoru s Putinem trvající podporu Ukrajině a její územní celistvosti. Kyjev navštívil maďarský ministr zahraničí Szijjártó, aby se pokusil se svým protějškem Kulebou řešit stále znovu vznikající disonance mezi oběma sousedícími zeměmi. Výsledky jednání lze považovat za nadějné. A konečně jako třetí uveďme zprávu, že parlamentní shromáždění Rady Evropy odmítlo jednat o údajném porušování práv ruštiny na ukrajinském území, zároveň však potvrdilo pravomoci ruské delegace, která byla po několik let v důsledku ruské politiky vůči Ukrajině zbavena práva účastnit se jednání tohoto fóra.

(boz)