Ukrajinská kronika 2021/2 (11.–20. ledna)

Bereme-li v úvahu tradiční církevní kalendář, který si uchovává váhu u křesťanů východního obřadu, vstoupila Ukrajina do nového roku podruhé a definitivně 14. ledna. Předtím si část obyvatel užila tzv. malanky, tj. svátku svaté Melanie, který lze považovat za obdobu našeho silvestra. Bezprostředně poté ale začala už druhá celostátní karanténa, vyhlášená ukrajinskou vládou v zájmu zlepšení epidemické situace.

Premiér Šmyhal v jednom ze svých vystoupení zdůraznil, že forma karantény, použitá v Ukrajině, patří při srovnání s jinými zeměmi k nejměkčím. Hovořit o míře úspěšnosti příslušných opatření je zatím předčasné a ošidné. V každém případě je covidová epidemie, soudě podle údajů z příslušných deseti dní, na ústupu. Denně bylo registrováno mezi 3034 a 8199 nově onemocnělými a převažovala čísla pohybující se kolem pětitisícové hranice. Analogické kolísání vykazovaly počty zemřelých: mezi 67 a 212 denně.

Každý si může tyto údaje srovnat s čísly vykazovanými v podstatně menší České republice. Je přitom samozřejmě nutno mít na paměti nepochybné rozdíly v kvalitě zdravotní péče v obou zemích. Dodávky očkovací vakcíny na Ukrajinu zřejmě začnou teprve v únoru – nejspíše v polovině tohoto měsíce. Podle jednoho z údajů se však mírná většina Ukrajinců (52 %) zatím naočkovat nechce. Ať je tomu jakkoli, vláda zřejmě nepočítá s prodloužením karantény i na dobu po 24. lednu.

Současná karanténní omezení žádný větší neklid či protesty nevyvolala. Příčinu k protestům zavdávají nadále spíše obavy obyvatel ze zvýšení komunálních poplatků. Vláda za této situace přistoupila ke státní regulaci a faktickému snížení poplatků za plyn, dodávaný obyvatelstvu. Opatření má platit až do konce topné sezóny.

Větší nesnáze zatím nezpůsobila ani aktivace článku 30 jazykového zákona, která předpokládá přednostní používání ukrajinštiny při obsluhování zákazníků v obchodech a jiných provozovnách. Počet stížností na porušování tohoto článku nebyl v prvních dnech po zavedení uvedené změny příliš velký. Praktická aplikace oněch opatření je ovšem v současnosti omezena uzavřením restaurací a mnoha typů prodejen.

Ze sféry parlamentního života stojí za zmínku dvě zprávy. Výbor Nejvyšší rady Ukrajiny pro otázky právní politiky doporučil poslancům, aby při projednávání návrhu na snížení počtu parlamentních zástupců hlasovali pro toto opatření. Navrhována je třetinová redukce poslaneckého sboru – ze 450 na 300 představitelů. Do poněkud jiné sféry náleží sdělení o tom, že ukrajinský rozpočet už posílily pokuty, předepsané a vybrané od poslanců za jejich neodůvodněnou absenci.

Ve sféře obecní politiky je patrné, že se začíná realizovat mechanismus, který by měl vést k volbám primátora v druhém nejvýznamnějším ukrajinském městě, Charkově. Největší šance na nástupnictví po zesnulém H. Kernesovi se dávají jeho blízkému spolupracovníku Ihoru Terechinovi. Zároveň se objevují náznaky toho, že bude přezkoumáno poslední zvolení Kernesa do této funkce. To nebylo vzhledem k jeho léčení v Berlíně a stavu jeho nemoci z právního hlediska v pořádku.

Ve stínu charkovského vývoje zůstaly opakované volby nejvyšších představitelů tří menších měst – Boryspolu, Brovar a Novhorodu-Siverského. Nejznámější z těchto míst je nesporně Boryspil, proslavený svým, či lépe řečeno kyjevským mezinárodním letištěm. Je zajímavé, že zde dosáhl vítězství kandidát porošenkovské strany Evropská solidarita.

Hlavní událostí v oblasti zahraničních vztahů Ukrajiny se stalo chystané předání moci mezi bývalým a nově zvoleným americkým prezidentem. Nástup Joe Bidena by mohl vlít novou krev do žil ukrajinsko-americkým vztahům. Ty sice ani v minulých čtyřech letech zcela nestagnovaly, ale politika Donalda Trumpa vůči Ukrajině a Rusku vyvolávala mnoho oprávněných otazníků.

Úvahy o pravděpodobných postojích nově nastupujícího šéfa Bílého domu a některé výroky kandidátů důležitých vládních funkcí – ministrů zahraničí a obrany – naznačují, že Spojené státy zůstanou Ukrajině nadále nakloněny a příslušná podpora by měla ještě zesílit. Ve vzájemných vztazích by mohly sehrát brzdící roli jen různé aktivity proruské opozice. Její představitelé se zapojili do ruského vměšování do amerických voleb. Nejnověji byly z tohoto důvodu ohlášeny osobní sankce proti poslanci ukrajinského parlamentu Dubinskému, který je v Ukrajině trvale zapojen do různých skandálů.

Pro Ukrajinu jsou neméně důležité vztahy s jejími sousedy. Dlouhodobá krize ve vztazích s Ruskem se plně projevila při nejnovější schůzce poradců hlav států, zúčastněných při jednání tzv. normandského formátu o válce v Donbasu. Nejnovější setkání uskutečněné v Berlíně nepřineslo nic nového kromě výměny protikladných, obecně známých názorů. Mezi Ukrajinou a Ruskem samozřejmě přetrvávají stálé slovní potyčky. Pokud jde přímo o bilaterální vztahy, Ukrajina např. kritizovala zatčení a uvěznění opozičního činitele A. Navalného po jeho návratu do Ruska.

Na širší platformě se Ukrajina dočkala přijetí svých žalob proti Rusku u Evropského soudu pro lidská práva. Podporu ukrajinským stanoviskům dokázala také dvoudenní návštěva současné předsedkyně Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, švédské ministryně zahraničí Ann Linde, v Kyjevě a u frontové linie v Donbasu.

Diametrálně rozdílně se vyvíjejí vztahy Ukrajiny ke dvěma sousedním státům z tzv. postsovětského světa. Neuznávaný prezident Bělarusi Lukašenko sice vyjádřil naději v opětné zlepšení vzájemných vztahů, jejichž zhoršení způsobil sám zfalšováním loňských voleb. Ukrajina však vztahy s lukašenkovským režimem rozhodně zlepšovat nehodlá. Přispívá k tomu velmi přesvědčivě působící informace, že běloruská státní bezpečnost připravovala zavraždění opozičního činitele a novináře Pavla Šeremeta, pobývajícího v exilu v Kyjevě. Nelze vyloučit, že právě ona nakonec zorganizovala Šeremetovo zavraždění v roce 2016.

Naopak velmi přátelsky působila návštěva nové moldavské prezidentky, Maiji Sandu v Kyjevě. Ukrajina se stala vůbec první zemí, do které se zmíněná politička vypravila. Otevřela tím cestu k obnovení výhodné spolupráce obou zemí. Novou úroveň vztahů by mohla symbolizovat např. deklarovaná snaha o podstatné dopravní zlepšení spojení mezi jejich hlavními městy. Neméně důležitá bude vzájemná podpora a spolupráce obou zemí, směřující proti trvajícím velmocenským a územním nárokům putinovského Ruska.

(boz)