Ukrajinské kroje v Praze: repete

Právě v polovině léta uskutečnilo ukrajinské velvyslanectví v Praze novou iniciativu, která má nabídnout zájemcům něco z ukrajinské kultury, v tomto případě hmotné. Přízemní vitríny i chodník v bezprostředním okolí budovy obvodního úřadu na náměstí Svobody v Praze 6 (nedaleko Vítězného náměstí a stanice metra Dejvická) hostí už podruhé menší ukrajinskou výstavu.

ukrajinské krojePoprvé jsme mohli na stejném místě vidět na sklonku loňského jara pěknou expozici současného ukrajinského ex libris. V letošním roce přišla řada na prezentaci ukrajinských lidových krojů. Ty a vůbec vše, co s touto součástí národní a lidové tradice souvisí, mohou zaujmout i ty Čechy, kteří se jinak o Ukrajinu příliš nezajímají.

Pro upřesnění je třeba říci, že se nejedná o úplně novou výstavu. Panely na náměstí Svobody, nabízející barevné fotografie a česko-anglické popisky k nim, byly vystaveny už vloni v září blíže centru, na ostrově Kampa. Tam je tehdy obdivovali možná spíše cizinci než domácí zájemci, na okraji Bubenče tomu bude skoro určitě naopak, což by bylo jen dobře.Perebyjnis-projev

O samotné výstavě se zde rozšiřovat nebudu, protože by bylo třeba opakovat už jednou řečené. Letošní výstava však několik drobných inovací přinesla: vitríny u vchodu do budovy zaplnily další čtyři fotografie a ukázky šesti originálů lněných krojů, umístěných na figurínách.

Tyto ukázky na výstavě propagují práci návrhářského oděvního studia Voloshka (Vološka) z Kyjeva (http://voloshka.store). Kromě nich zde je umístěn i text úvodního slova radní Prahy 6 paní Evy Smutné, která výstavu zahájila. Zdůraznila mimo jiné, že si váží spolupráce s Ukrajinou a že ji vnímá jako dobrý příklad kooperace různých evropských států. Z jejího hlediska tedy Ukrajina přece jen leží v Evropě, ač není členem Evropské unie a to ji z hlediska části dnešních lidí z Evropy jakoby „vystrkuje“ ven.

Následoval projev velvyslance Ukrajiny, pana Jevhena Perebyjnise. Zazněla tu pochvalná slova o šestém pražském obvodu, který se stal pro ukrajinský zastupitelský úřad už dávno domovem. Velvyslanec, oblečený ve vyšyvance, se pokusil krátce vysvětlit, co lidový kraj pro Ukrajince znamená. Vyšité vzory a ornamenty, které na něm vidíme, lze chápat jako signály z minulosti „od našich předků“.Džerelo - ukrajinské zpěvačky

Třetí projev, který na náměstí Svobody zazněl, pronesla poslankyně českého parlamentu Helena Válková. Mluvila o Ukrajině a Ukrajincích se sympatií. Upozornila v této souvislosti na trvající snahu vyčlenit v Praze prostory pro kulturně-vzdělávací centrum českých Ukrajinců. Měla by tak být nahrazena ztráta, kterou v letech 1945 a 1948 utrpěli čeští Ukrajinci zničením i konfiskací majetku ukrajinského muzea v Praze. Velvyslanec Perebyjnis za tuto snahu poděkoval jak paní poslankyni, tak současné české vládě.

Vernisáž výstavy doprovodil i kulturní program. Dvě písně zazpíval bandurista Jaroslav Nemeš, další pak přidala trojice mladých zpěvaček z uměleckého souboru Džerelo. Jen škoda, že hlučný provoz na okolních ulicích poněkud narušoval dojem z této části programu, v jehož úplném závěru bylo nabídnuto malé pohoštění přizpůsobené horkému letnímu podvečeru.

Výstavu ukrajinských lidových krojů na náměstí Svobody si lze prohlédnout každý den až do 24. srpna. Doufejme, že za rok bude možno říci „do třetice všeho dobrého“… Pokud se ukrajinská výstavka v Praze 6 stane každoroční, a tedy tradiční záležitostí, bude to jen dobře. Ostatně také jiné pražské obvody by se mohly v budoucnu po svém k podobné iniciativě připojit…

(boz)

 

 

 

Rubriky