
Vinnycja je město na střední Ukrajině. Leží v mírně zvlněné krajině na obou březích řeky Južnyj Buh, zhruba 250 km jihozápadně od Kyjeva. Vinnycja je kulturním a hospodářským centrem nejen současné Vinnycké oblasti, ale i historického regionu Podolí. Nachází se zde základna ukrajinského vojenského letectva. V současnosti zde žije přes 370 000 lidí. Sídlo zde bylo již za časů Kyjevské Rusi, první doklady jsou z roku 1363. V roce 1565 se Vinnycja stala okresním městem Braclavského vojvodství, roku 1640 obdržela Magdeburské právo. Během kozácké éry se město stalo jedním z dějišť Chmelnického povstání. Prudký rozvoj nastal po roce 1871 s příchodem železnice. Roku 1914 se Vinnycja nakrátko stala centrem Podolské gubernie, od roku 1931 je střediskem Vinnycké oblasti. Za druhé světové války bylo město těžce poničeno německými okupanty; během let 1941–1945 klesl počet obyvatel ze 100 000 na 27 000 a bylo zničeno na 1880 obytných budov. Deset kilometrů severně od města zřídili nacisté jeden z Hitlerových hlavních stanů s názvem Werwolf. Po roce 1948 nastal opětovný rozvoj, zejména průmyslu.
Vinnycká oblast je jednou z 24 samosprávných oblastí Ukrajiny. Je situována mírně jihozápadně od středu země a zaujímá velkou část historického regionu Podolí. Na jihu sousedí s Moldavskem, od kterého je oddělena převážně řekou Dněstr. Další velkou řekou je Južnyj Buh, který protéká napříč oblastí a na němž leží i její středisko, město Vinnycja. V současné době žije v oblasti přibližně 1,58 milionu obyvatel, převážně Ukrajinců.
Podle ukrajinského sčítání lidu z roku 2001 žilo na území Vinnycké oblasti 1 772 400 osob. Oblast si zachovala venkovský ráz: na venkově žije 54% obyvatelstva a kromě Vinnycji zde není další město s populací nad 50 000. V roce 2001 zde žilo 92 národností. 91,5 % tvořili Ukrajinci, 5,9 % Rusové, 1,4 % Židé, 0,4 % Poláci, 0,26 % Bělorusové, 0,2 % Rumuni a Moldavané. Před 2. světovou válkou měla oblast velmi silnou židovskou komunitu a byla jedním z ohnisek chasidského hnutí. Oblast je v současnosti rozdělena na 27 okresů.
Zdroj: Wikipedie