Rivne, historické centrum Volyně

Rivne, v češtině se používá spíše název Rovno, je město ležící v západní části Ukrajiny na historickém území Volyně. Je hlavním městem Rivenské oblasti a Rivenského okresu. Bylo také známo jako středisko volyňských Čechů. První písemná zmínka pochází z roku 1283, kdy bylo součástí Haličsko-volyňského knížectví. V druhé polovině XIV. století se stalo součástí Litevského velkoknížectví, od roku 1569 součástí Polské koruny. Roku 1793 po 2. dělení Polska se Rivne stalo součástí carského Ruska. Roku 1839 sem bylo přesunuto klasické gymnázium, které navštěvoval mj. spisovatel Vladimir Korolenko. V letech 1921–1939 náleželo opět Polsku, po obsazení východní části Polska v roce 1939 se stalo součástí Sovětského svazu (Ukrajinské SSR).
V letech 1941–1944 bylo město okupováno nacistickým Německem, které z města učinilo centrum reichskomisariátu Ukrajina. Byly zmasakrovány tisíce rivenských Židů. Proti německé okupaci zde organizoval teroristické akce partyzán Nikolaj Kuzněcov, jemuž zde bylo později zřízeno muzeum a památník (přesunutý roku 1994 na méně exponované místo). Od února 1944 patřilo opět Sovětskému svazu, od roku 1991 pak nezávislé Ukrajině. Tehdy bylo město přejmenováno na Rivne (do té doby se i v ukrajinštině oficiálně jmenovalo Rovno). Byly zbudovány pomníky symbolů ukrajinské kultury, jakým je například Taras Ševčenko (1999).
Po 2. světové válce se město stalo jedním z hlavních průmyslových center západní Ukrajiny. Je zde soustředěn těžký strojírenský a chemický průmysl a od 60. let zde funguje obří textilka. Železnice spojující Kyjev a Brest dorazila do Rivna roku 1873, později byla zdvojkolejněna a elektrifikována. Zřízena byla také odbočka na Sarny. Dnes tudy projíždějí především vlaky spojující Volyň s Kyjevem a dalšími místy Ukrajiny, v poslední době bylo zavedeno také rychlé spojení se Lvovem. Přes Rovno vede expresní silnice Lvov – Kyjev. Od roku 1974 funguje ve městě trolejbusová doprava; v roce 1977 bylo otevřeno místní letiště.

Rivnenská oblast je jednou z menších a méně zalidněných samosprávných oblastí Ukrajiny. Leží se v severozápadní části země při hranicích s Běloruskem a tvoří centrální část historického území Volyně. Povrch je převážně rovinatý, na jihu se mírně zvedá ke Kremeneckým horám. Největší řeky jsou Horyň a Sluč (v povodí Prypjati). Oblast byla ustavena 4. ledna 1939 při sovětské anexi západní Ukrajiny. Další větší města jsou Varaš, Dubno, Kostopil. Železničními uzly jsou města Sarny a Zdolbuniv. Žije zde přes 1 150 000 obyvatel, z nichž 96 % tvoří Ukrajinci. Kromě ruské menšiny je zde také největší podíl Bělorusů na západní Ukrajině (okolo 1 %). Oblast je spjatá také s Volyňskými Čechy, kteří se však až na malé výjimky (v roce 2001 zhruba 300 osob) vrátili do vlasti.
Zdroj. Wikipedie