Kyjev, hlavní město Ukrajiny

Kyjev je hlavní a největší město Ukrajiny, správní středisko Kyjevské oblasti. Město leží na řece Dněpr v severní části země. Zaujímá rozlohu 827 km² a v roce 2013 zde žilo přes 2,8 milionu obyvatel, včetně aglomerace pak přes 3,3 miliony obyvatel. Kyjev je kulturní a hospodářské centrum země, dopravní křižovatka a centrum elektrotechnického průmyslu. Název města je odvozen od osobního jména Kyj a znamená tedy „Kyjův“. Kyjevský znak zobrazuje archanděla Michaela držícího plamenný meč a štít na azurovém poli. Původně na něm byl zobrazen svatý Jiří bojující s drakem, ten zůstal ve znaku Kyjevské oblasti.
Historické centrum Kyjeva se rozkládá na pahorcích nad pravým (západním) břehem Dněpru. Ve 20. století vyrostly nové čtvrti také na levém břehu (jako například Darnycja) a byly připojeny také vzdálenější pravobřežní čtvrti (např. Oboloň, Podol). Reliéf města je dosti členitý, lesnaté pahorky jsou od sebe odděleny zaříznutými údolíčky, sbíhajícími se k řece. Do Dněpru u Kyjeva zleva ústí řeka Desna, severně od města Dněpr přehradila velká Kyjevská přehrada.
Podnebí Kyjeva je mírné kontinentální. Počet dní se sněhovou pokrývkou je 90. Během zimy přicházejí oblevy, při kterých všechen sníh roztaje, ale také bývají velmi mrazivé dny (okolo -20°C po ránu a někdy i méně), když začne vítr foukat z východu nebo severu. Nejnižší naměřená teplota v Kyjevě byla -32,2 °C. Nejkratší roční období je jaro, které trvá od půli března do půli května. Nejvíce srážek a srážkových rekordů je v létě a v posledních letech bývá velmi horko (okolo 30 °C) už koncem Dubna. První půlka podzimu bývá suchá, ale stává se, že září může být velmi deštivé (například v září 2008 napršelo 153 mm srážek a přitom norma srážek pro září je 58 mm). Nejvyšší naměřená teplota byla 39,9 °C. V říjnu a v listopadu může suché počasí také být, když je nad Kyjevem tlaková výše a slunečno teploty mohou vystoupit na 20 °C, ale koncem října spíše přichází deštivé počasí a bývá první sníh. Sníh se celý den může udržet v listopadu a výjimečně i v říjnu.

Kyjevská oblast je samosprávné území na Ukrajině, v její středoseverní části. Jejím hlavním městem je zároveň metropole celé země, Kyjev – ten však není do oblasti zahrnut. Oblast zahrnuje okolí Kyjeva, na jihu území na řece Ros a na severu část regionu zvaného Polesí (Polissja), kde sousedí s Běloruskem. Její současné hranice byly stanoveny po Černobylské havárii. Tehdy do ni bylo zahrnuto i nově vybudované město Slavutyč, které je exklávou a obklopeno je Černihivskou oblastí. Severovýchod území oblasti dnes tvoří zakázaná zóna v okolí měst Černobyl a Pripjať, kde k havárii došlo. Celou oblast tvoří nížiny (s výjimkou mírně pahorkatého jihu), na severu pak močály. Dělena je na západní a východní část řekou Dněpr, nejvýznamnějším tokem, který protéká jak jí, tak i celou Ukrajinou. Ten je nad hlavním městem Kyjevem přehrazen hrází Kyjevské přehrady; velké jezero, které tak vzniklo, je dlouhé více než 100 km a táhne se až k hranicím Běloruska. Na jihovýchodě zasahuje do oblasti jezero vytvořeně Kanivskou přehradou. Nejdůležitějšími přítoky Dněpru jsou řeky Desna (zleva) a Pripjať, Teteriv, Irpiň a Ros (zprava). Oblast je dále členěna na 25 okresů. Díky poloze v okolí metropole má dobré dopravní spojení s Kyjevem i okolím. V oblasti se těží žula a kaolín, jsou zde také zřídla minerálních vod.
Zdroj: Wikipedia