Kostylivka

Kostylivka je vesnice na řece Tisa v okrese Rachiv v Zakarpatské oblasti na Ukrajině. Protéká jí rovněž potok Velykyj, který zde do Tisy ústí. V létech 191 až 1939 patřila Kostylivka k prvorepublikové Československé republice, poté až do konce 2. světové války Maďarsku, od roku 1945 Sovětskému svazu a od roku 1991 je součástí Ukrajiny.
Podle historických pramnů byla založena okolo roku 1605. Do roku 1945 se jmenovala Berlybaš, neboť leží na úpatí hory Berlybaška asi 9 km od Rachivu.
Již v 18. století zde započala těžba a železná ruda se zde pro kovoobráběcí závod v Klybecké Poljaně těžila až do roku 1866.
Podle jiné legendy byla osada obklopena valem a plotem. Jeho obyvatelé hlídali takzvanou Solnou cestu, po níž se sůl dopravovala z vesnice Solotvino, a když se objevil oddíl Tatarů, mířící z Karpat do Maďarska, nebo naopak, osadníci vstoupili do nerovného boje a všichni zemřeli. Když se zde lidé znovu objevili, uviděli hromady lidských kostí, které vesnici dali druhé jméno: Kostylivka.
Ve vesnici se tradičně rozvíjí chov ovcí. V červenci se na louce Berlybaška, 12 km od Kostylivky, koná festival Polonyna, který uctívá tradice a práci pastýřů.
Obec Kostylivka je z obou stran střežena dvěma skálami s kříži. Je s nimi spojeno mnoho legend. Na kříži, který se tyčí na skále na západním konci vesnice, je vytesán rok 1863. V té době položili Italové a Rakousko-Uhersko železnici přes vesnici. Lidé pracovali a žili ve velmi obtížných podmínkách, což vedlo k morové epidemii. Aby se zastavilo šíření epidemie, byla v jedné ze stěn tunelu vykopána malá díra a všichni nemocní tam byli zazděni. Na památku toho zde byl vztyčen kříž.
V roce 1776 byl postaven dřevěný kostel Nanebevzetí Páně, podobného stylu jako kostely "střední Huculska". Rozebrán byl v roce 1991, kdy byl zároveň postaven nový zděný kostel.
Podle sčítání lidu z roku 2001 na Ukrajině ve vesnici žilo 1858 lidí. 99,21 % z nich používá ukrajinský jazyk, 0,37 % ruský, 0,11 % maďarský a po 0,05 % běloruský, slovenský nebo rumunský.
V obci se nachází přírodní geologický útvar Skála milenců. Na jihozápad od vesnice, v karpatské biosférické rezervaci, se nachází málo známý vodopád Lychyj.
Zdroj: uk.wikipedia.org