Kinburnská kosa je písečná kosa (úzký poloostrov), která se nachází v okrese Očakov v okrese Mykolayjiv, zhruba čtyři až sedm kilomtrů od města Očakov. Zabírá extrémní severozápadní část poloostrova Kinburn mezi Černým mořem a Dněpersko-Bužským lymanem. Délka kosy je 8,5 km, šířka u kořene činí 3,8 km. Struktura krajiny je velmi různorodá. Kosa je součástí černomořské biosférické rezervace.
Díky své poloze - na jedné straně je omývána mořskou vodou, na druhé straně - sladkými vodami Dněpru, má své vlastní jedinečné mikroklima. Nejteplejšími měsíci zde jsou červenec a srpen, kdy teploty dosahují až 33 stupňů. Na kose je téměř neustále větrné počasí, v noci, na rozdíl od pevninské Ukrajiny, vítr sílí až 10 až 12 metrů za sekundu. V létě převládají severní větry, takže břeh Kinburské kosy od ústí řeky omývají často poměrně velké vlny, přičemž moře, chráněné kosou, zůstává klidné. Moře je velmi čisté, viditelnost po ránu, když je slunce nízko nad obzorem, je více než 20 metrů ráno, pod slunečními paprsky ztrácí voda svoji krystalovou průhlednost. Vegetací patří kosa ke kavylové srepi. Je pokryta bujnou travnatou vegetací, borovicovými a dubovými lesy. Ve východní části je mírně bažinatá. Roste zde více než 500 druhů rostlin, z nichž mnohé jsou léčivé, jako třeba heřmánek, tymián, kozlík lékařský, třezalka tečkovaná, máta, slaměnka, řebříček a další. V borových lesích roste množství hub. Velké množství slaných i sladkovodních jezer je hnízdištěm hnízdiště bílých volavek, jeřábů a dalších druhů ptáků. Kosa je místem zimování labutí a dalších druhů ptáků. Na březích kosy jsou bohaté rybářské revíry.
V blízkosti kosy poblíž Kinburské úžiny u Očakova porazili v roce 1607 záporožští kozáci pod vedením Petera Sahaidačnyho tureckou flotilu a v roce 1613 kozáci na čajkách (bezpalubové kozácké plavidlo) přes úžinu provedli dva útoky na osmanská sídla a na zpáteční cestě u ústí Dněpru zničili tureckou flotilu a zajali šest tureckých galér. V roce 1669 zničili ukrajinští kozáci vedení atamanem Ivanem Sirko pevnost Očakiv a propustili 7 000 vězňů.
Na území kosy byla dříve umístěna turecká pevnost Kinburn, postavená v 15. století. V roce 1736 byla pevnost dobyta a zničena ruskou armádou. Turci pevnost obnovili, ale v roce 1774 přešla do Ruské říše. V roce 1787 porazil Suvorov společně se 4 000 ruskými vojáky a za účasti ukrajinských kozáků Černomořské flotily 5 000 tureckou armádu. V říjnu 1855 během krymské války byl Kinburn významně poškozen dělostřeleckou palbou z anglo-francouzské flotily, od té doby nebyl obnoven a nebyl ani použit jako vojenské zařízení. Později byla podle podmínek Pařížské mírové smlouvy pevnost zbourána a z jejích trosek byl postaven umělý ostrov Batarejny (nyní Pervomajskyj) u ústí Dněpersko-Bužského lymanu.
Zdroj: uk.wikipedia.org