Haspra a Vlaštovčí hnízdo

Haspra je městečko, oficiálně sídlo městského typu, na Krymu v současné době okupovaném Ruskem. Leží na jeho jižním pobřeží u břehů Černého moře, pod svahy Krymských hor, mezi letovisky Jalta a Korejiz. Administrativně spadá pod město Jalta. S Jaltou a dalšími místy na pobřeží je spojena několika autobusovými a maršrutkovými linkami. V roce 2006 zde žilo 11 000 obyvatel. Haspra je přímořské letovisko s mnoha hotely a penziony. Neslavnější atrakcí pro návštěvníky je tzv. Vlaštovčí hnízdo, zámeček z počátku 20. století, strmící na čtyřicetimetrovém ostrohu nad mořem, který je dnes jedním ze symbolů celého Krymu. Dochovaly se také starověké řecké a římské památky. Zdejší lázeňství je zaměřeno na léčbu chronického zápalu plic, astmatu a dalších nemocí. Mezi slavné osobnosti, které v Haspře pobývaly, patří spisovatel Lev Nikolajevič Tolstoj nebo skladatel Dmitrij Šostakovič.
Podnebí je substředomořské až subtropické. Léto je horké, s průměrnou červencovou teplotou 24° C. Zima je mírná. Únorová průměrná teplota je 4° C. Ročně naprší asi 675 mm srážek. Počet hodin slunečního svitu je 2250 za rok. Sezóna koupání trvá od poloviny května do konce října, pro děti a pacienty od konce června do začátku října. Podnebí Haspry je suché. Relativní vlhkost vzduchu kolísá mezi 52% a 70%. Suchost vzduchu ovlivňuje blízká Ai-Petrinskaya Jajla, která mění směr vlhkých západních větrů, a také kamenitá půda, která po dlouhou dobu neuchovává vlhkost.
V 70. letech 2. století a v první polovině 3. století zde byla pevnost Haraks (na místě starověkého taurského osídlení), největší základna římských vojsk na Krymu. Ve středověku byla oblast zónou řecké kolonizace. Název Haspra (rusky Gaspra) pochází zřejmě z řečtiny, aspro znamená bílá. Jako osada je známá od poloviny 18. století. Poté, co byl v roce 1783 Krymský chanát začleněn do Ruské říše, byly pozemky kolem Haspry rozděleny ruským aristokratům, a to včetně členů královské rodiny, kteří zde stavěli své vlastní paláce. Nejznámějším je takzvaná romantická Alexandrie knížete O. Golicyna.
Podle sčítání lidu z roku 1897 zde žilo 695 obyvatel, 403 mužů a 292 žen, z nichž 84 bylo pravoslavné a 605 mohamedánské víry.
Právě baron V. Steingel, ropný magnát z Baku, postavil v letech 1911-1912 na mysu Ai-Todor takzvaný Hrad lásky, známý jako Vlaštovčí hnízdo, jeden ze symbolů moderního Krymu. V ekonomickém rozvoji regionu hrálo také významnou roli vinařství.
V roce 1930 získala Haspra status osady městského typu. Během II. světové války války od listopadu 1941 do dubna 1944 byla okupována nacisty. Haspra vzkvétala jako letovisko zejména v 60. a 70. letech minulého století. Dnes vlastně tvoří celek s vesnicí Korejiz a rekreační oblastí Mischor.
Dne 14. prosince 2007 byly rozhodnutím rady obce schváleny moderní erb a vlajka Haspry.
Hasprou procházejí všechny tři hlavní silnice jižního pobřeží Krymu: horní, střední a dolní. Hlavní je tzv. horní silnice, která prochází téměř všemi osadami jižního pobřeží Krymu, střední byla hlavní před stavbou horní v 60. letech a dnes slouží k místní komunikaci. Dolní silnice vede podél pobřeží a propojuje především sanatoria.
Zdroj: uk.wikipedia.org.