Dosud nezadáno

Dovhe je vesnice v centrální části Zakarpatské oblasti Ukrajiny, asi 42 km východně od Mukačeva v okrese Iršava. V roce 2004 měla 6790 obyvatel, z toho zhruba 200 Slováků. První písemná zmínka pochází z roku 1383. Za povstání proti Habsburkům, Kurucká válka 1703 až 1711, zde bojoval František II. Rákóczi proti královskému vojsku. Na počest Kuruců zde byl v roce 1902 odhalen pomník. V minulosti vesnice patřila Rakousku-Uhersku, od jeho rozpadu v roce 1918 až do roku 1938 bylo součástí Podkarpatské Rusi a Československa. Roku 1945 byla Podkarpatská Rus spolu s vesnicí připojena k Ukrajinské SSR. V roce 1971 bylo Dovhe povýšeno na sídlo městského typu, ale 29. listopadu 1994 mu byl tento statut odňat a sídlo se opět stalo vesnicí. Obcí prochází úzkokolejná Boržavská hospodářská dráha.
V letech 1383 až 1404 je obec v písemných pramenech zmiňována jako Hosszúmező, v originále Hozyowmezew, což se překládá jako „dlouhé pole“. Existuje několik písemných variant jména Hosszúmező, jejichž podoba souvisí se zvláštnostmi staromaďarského hláskování. Například: Hozyumezov, Hozyowmezew, Hazyomezew, Hezyomezeu, Hozyomezen, Huzyumezeu. Od roku 1404 se používá název Dolha. V některých dokumentech pro rok 1463 je název Naghdolha nebo Nagh Dolha.
Z jihovýchodu je Dovhe obklopeno nízkým horským masivem Tupyj a ze západu horským masivem Velykyj Dil. Oba masivy leží v oblasti vulkanického hřebenu Východních Karpat. Na sever a severovýchod s vesnicí sousedí jižní výběžky hřebene Polonyna Boržava. Přes Dovhe protéká říčka Boržava. V regionu Dovhého tvoří povodí Boržavy síť potoků a potůčků.
Podle krajinného typu patří Dovhe do Perečyn-Lipšanské přírodní oblasti, která se táhne 150 km v úzkém pásu mezi Polonynským a Vyhorlat-Hutynským hřebenem. Vesnice se nachází v nálevkovité prohlubni mezi horami, téměř ze všech stran uzavřené vysokými horskými pásmy.
V okolí Dovhého jsou bohatá ložiska andezitového kamene a vápence. Na okraji se nachází zdroj minerální vody, jeho teplota je 12° C, mineralizace 0,9 g/dm3.
Podnebí v Dovhém je mírné kontinentální, teplé a suché, příznivé pro zahradnictví a vinařství. Jee silně ovlivněno hřebenem Polonyna Boržava, který místo chrání před studenými větry ze severu. Typický je prodloužený podzim, ale v listopadu už často bývají mrazy. Zima odpovídá kalendářní době trvání. V zimě se tvoří sněhová pokrývka, avšak tání jsou krátká. K brzkému předjaří přispívá teplý vítr ze střední Podunajské nížiny. Průměrná roční teplota vzduchu je 9,2° С, lednu činí minus 2,9° С a v červenci 19,5° С. V Dovhém průměrně spadne 705 mm srážek ročně, nejméně v únoru a dubnu, nejvíce v červnu a červenci.
K nejdůležitějším architektonickým památkám patří Telekiho palác, který patří k architektonickým památkám celostátního významu. Architektonický komplex palácové pevnosti byl vytvořen během několika desetiletí. Obytná stavení barokního paláce byla postavena v létech 1712 až 1722. Budova paláce má půdorys pravidelného obdélníku a sousedí se severozápadní obrannou zdí. Hlavní budova je jednopatrová, panského typu, obdélníkového půdorysu, krytá valbovou střechou. Pod palácem jsou pozůstatky starší budovy, možná šlechtického domu z 15. století. V polovině 18. století bylo panství obklopeno silnými hradbami s rohovými osmihrannými věžemi, které tvořily čtverec o rozměrech 65 × 65 m. V roce 1774 byla dokončena stavba vstupní věže. Velký zájem vzbuzuje také skutečnost, že přímo nad věží se dochoval erb samotné vesnice, který byl vyrytý také při stavbě hradu a který byl také uveden v erbovníku měst a obcí Maďarska z roku 1880. Protože vesnice byla vždy obklopena lesy bohatými na zvěř, jezdila se evropská královská šlechta ráda lovit. Před pevností byly postaveny stáje, kde hosté paláce mohli nechat na noc koně. Palác získal svou moderní podobu v roce 1798, kdy byly dokončeny všechny stavební práce.
Na nádvoří se zachoval malý park, kde roste lípa stará asi 650 let. Má obvod 6 metrů a výšku 25 metrů. Dovžanská palácová pevnost je jediným příkladem architektury středověkého venkovského panství v Evropě, ale bohužel dnes je komplex v žalostném stavu. Od roku 1954 je zde nemocnice pro léčbu tuberkulózy.
K dalším památkám patří např. pomník Kurucům. Památník 200. výročí památné bitvy byl postaven na hromadném hrobě padlých povstalců v roce 1903 na náklady obyvatel Dovhého a okolních vesnic. Na stupňovité žulové základně se tyčí vyvýšený podstavec z bílého mramoru, po stranách orámovaný volutami a zakončený sloupem dórského typu. Sloup je zakončen bronzovou věží. Výška pomníku je 3 metry. V obci je rovněž několik kostelů, např. pravoslavný chrám Nanebevzetí Panny Marie postavený v roce 1909, moderní řeckokatolický kostel sv. Eliáše vysvěcený v roce 2003 či starý a nový Římskokatolický kostel Seslání svatého Ducha.
Zdroj: uk.wikipedia.org.