Chotyn, dějiště opakovaných bitev

Chotyn, česky též Chotim nebo Chotin, je město ležící na pravém břehu řeky Dněstr v severozápadním cípu historické Besarábie, která zde sousedí s Podolím a Haličí. Dnes je součástí Ukrajiny, dříve patřil Moldavsku, Osmanské říši, Rusku, Rumunsku a bývalému Sovětskému svazu. V rámci Ukrajiny patří do Černovické oblasti.
Nejznámější památko ve městě je středověký hrad ze 14. století, jedno ze sídel moldavských hospodarů. Strategicky umístěná pevnost, hlídající severojižní přechod z východoevropských planin na Balkán, se opakovaně stávala dějištěm obléhání a bitev. Dvě nejslavnější z nich, v letech 1621 a 1673, byly vítězně svedeny polsko-litevsko-moldavskými sbory proti Turkům.
Městem prochází hlavní silnice Černovice–Kamenec Podolský–Chmelnyckyj; železnice sem nevede. Neustále klesá počet obyvatel: nyní tu žije něco přes 9,5 tisíce lidí (2013), o téměř 14 000 méně oproti konci 19. století. Ačkoliv nechybí občanská vybavenost (poliklinika, obchodní dům, sportovní areál, školy základního i středního stupně), město postrádá výraznější průmyslově-obchodní základnu.
Chotyn byla nejdůležitější pevností v obranném systému středověkého Moldavska. Pevnosti chránily podněsterskou obchodní cestu. Na místě dnešního hradu stála od 12. století dřevěná pevnost. Postavit ji nechal Alexandr Dobrý. Chotyn významně rozšířil moldavský kníže Štěpán Veliký, který také vybudoval kapli s výbornou akustikou, na boční straně směrem k Dněstru. Za vlády Petra Rareše byl Chotyn nejvýznamnější a nejkrásnější pevností Moldavska. V roce 1711 ho dobyli Turci. Od té doby se na pevnosti vystřídali turečtí a ruští pánové. Rusům definitivně Chotyn připadl v roce 1812.
K Chotynu má úzký vztah Rumunsko, potažmo Moldavsko. Nesmazatelně se zde podepsali rumunští, moldavští, panovníci. Po první světové válce region připadl Rumunsku, po druhé světové byl spolu se severní Bukovinou připojen k Sovětskému svazu.
Vysoké hradby hradu zdobí kameny a cihly. Kromě hradeb a kaple se dochovaly čtyři věže, dvě kulaté a dvě čtvercové, sklepy a také místnosti s výhledem na Dněstr. Pro turistu uvyklého návštěvnímu řádu na českých památkách bude milým překvapením, že návštěvníci Chotynu se můžou pohybovat po celé pevnosti, prakticky bez jakéhokoli omezení.
Do Chotynu lze pohodlně dojet z Černivců linkovými autokary (tzv. maršrutkami), které několikrát do hodiny odjíždějí z černiveckého autobusového nádraží. Cesta trvá něco přes hodinu. V Chotynu maršrutka cestující vysadí na autobusovém nádraží hned u příjezdu do města. Pevnost leží na druhé straně města. Při velikosti Chotynu tam ale bez problémů lze dojít pěšky.
Zdroj: Wikipedia a http://www.moldavskarepublika.cz/hotin.htm