Cherson, největší obilný přístav

Cherson je přístavní město na jižní Ukrajině poblíž ústí Dnipra do Černého moře. Cherson je střediskem Chersonské oblasti, přístavem, dopravním uzlem a průmyslovým i kulturním centrem. V současné době zde žije 312 000 obyvatel. Pod správu Chersonské městské rady spadají také obce městského typu (tzv. SMT) Antonivka a Komyšany a 7 vesnic. Město Cherson bylo založeno carevnou Kateřinou Velikou po páté rusko-turecké válce v roce 1778, kdy Rusko dobylo a obsadilo území tzv. Nové Rusi a tím i nové přístupy k Černému moři. Na radu knížete Grigorije Potěmkina nechalo při již dříve zřízené vojenské pevnosti založit město Cherson (název byl v souladu s dobovou módou zvolen dle někdejšího antického města Chersonésos, které ale leželo v místech dnešního Sevastopolu.) Roku 1803 se město stalo centrem gubernie zahrnující dnešní jižní Ukrajinu.
Během 19. století se rozvinul přístav a obchod převážně se zemědělskými výrobky z přilehlých úrodných rovin. Dnes je Cherson jedním z největších obilných přístavů Ukrajiny. Za první světové války a tzv. občanské války bylo město postupně obsazeno několika armádami. Od srpna 1941 do března 1944 byl Cherson okupován německým nacistickým vojskem. Stalinem uměle vyvolaný hladomor v třicátých letech 20. století stihl většinu Ukrajiny a postihl i Cherson.
Cherson je poměrně významné kulturní středisko. Jeho obyvatelstvo tvoří 76,5 % Ukrajinců a zhruba 20 % Rusů. Zbytek připadá na ostatní menšiny. Sídlí zde Chersonská Technická a Agrární univerzita a mnoho odborných středních škol, dále oblastní hudebně-dramatické divadlo, loutkové divadlo, filharmonie. Z muzeí je nejdůležitější Chersonské vlastivědné muzeum. Město uzavřelo partnerství s polským městem Rzeszów.
Z historických památek se zde zachovaly zbytky opevnění z 18. století a další budovy z konce 18. a z 19. století (nemocnice, kasárna, starý městský hřbitov). Z roku 1781 pochází Spaskyj chrám, římskokatolický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova, jen o několik let mladší. Blízko města stojí pozoruhodný Adžyholský maják, kovová konstrukce od Vladimira Šuchova z roku 1910.
Mezi rodáky však patří i někdejší izraelský premiér Moše Šaret. Pobývali zde také ukrajinští a ruští spisovatelé, např. Alexandr Puškin, Afanasij Fet, Maxim Gorkij či Mychajlo Kocjubynskyj. A roku 1790 při cestě na Krym zde zemřel britský filantrop a reformátor vězeňství John Howard.

Chersonská oblast (lidově Chersonščyna) leží v jižní části země při pobřeží Azovského a Černého moře po obou březích dolního toku Dnipra, do něhož se nad Chersonem vlévá řeka Inhulec. Většina oblasti má charakter suché a rovinaté stepi s úrodnou černozemí. Na jihu je spojena Perekopskou šíjí s Krymským poloostrovem. Nachází se zde největší zóna vátých písků v Evropě – Olešské písky. Oblast byla ustavena 30. března 1944. K dalším významnějším městům oblasti patří Kachovka a Nova Kachovka (města u hráze Kachovské přehrady na Dnipru), Olešky či nevelký azovský přístav Heničesk.
Zdroj: Wikipedie