Kronika

Ruský prezident, diktátor a muž nevysokého vzrůstu, oslavil počátkem října své sedmdesáté narozeniny. Toto „kulaté“ výročí nebylo pojato tak výrazným způsobem, jako by se to stalo v mírovém období. Vladimír Putin, který rozpoutal brutální válku proti sousední Ukrajině, se totiž stal zajatcem či rukojmím vlastní agresivní politiky a zjevně není schopen dovést konflikt k vítěznému konci.

Ruská agrese proti Ukrajině vstoupila koncem září už do osmého měsíce. Stalo se to za situace, kdy ve zpomalené podobě pokračovala fascinující ofenziva ukrajinské armády zahájená na přelomu srpna a září. Ukrajinská armáda převzala ve východní části Charkovské oblasti iniciativu, ale snažila se o posílení svých pozic i na jihozápadě země, v Chersonské oblasti.

První polovina září byla přes trvající válečné hrůzy obdobím v nemalé míře radostným. Jako by se opakovala historie z první poloviny dubna, kdy nemohoucí ruská vojska sama vyklidila okolí Kyjeva a většinu severovýchodní Ukrajiny. Nyní, v první polovině září to byla ukrajinská armáda, která vyhnala Rusy ze severovýchodní části Charkovské oblasti. Skončila tak více než půlroční okupace této části Ukrajiny.

Koncem srpna, konkrétně dne 24. 8., vstoupila ruská agrese proti Ukrajině do druhého půlroku svého trvání. Málokdo si dnes dovede představit, že by mohla být Ruskem vyvolaná válka ukončena během několika nejbližších měsíců. Ukrajinu a Ukrajince, ale také ruské okupanty čeká válečný podzim i „sváteční“ závěr celého roku.

Letos oslavila Ukrajina poprvé svátek své státnosti stanovený na 28 červenec. Tento sváteční den má posilovat jednotu občanů jak v dobách míru, tak tím spíše za současné obranné války Ukrajiny proti ruskému agresorovi. Ideu Dne ukrajinské státnosti vnesli do veřejné diskuse první tři ukrajinští prezidenti spolu s dalšími politiky i vědci v únoru r. 2018.

Druhá polovina letošního roku bude mimo jiné charakterizována českým předsednictvím v rámci Evropské unie. Je to teprve podruhé, co na Českou republiku přišla v této souvislosti řada. Už předem bylo premiérem Fialou ohlašováno, že výraznou prioritou v tomto období zůstane prosazování evropské podpory pro bránící se Ukrajinu. První polovina července tento ohlášený trend potvrdila.

Ruská válka proti Ukrajině ve sledovaném období vstoupila do pátého měsíce. Zdá se, že její konec je v nedohlednu – není vyloučeno, že se ukrajinské jednotky po postupném dozbrojení materiálem ze západních zemí pokusí o výraznější protiofenzivu na donbaské i chersonské frontě. Touha po vítězství a víra v ně zůstává mezi Ukrajinci výrazně rozšířena.

Také tentokrát si připomínáme události celého jednoho měsíce, během něhož překročila délka ruské agrese proti Ukrajině magickou hranici sta dní. Agresor jistě dosáhl jen části svých původních cílů a zaplatil za to nečekaně vysokou cenu. Ještě vyšší cenu však platí Ukrajina obrazem zkázy, která byla způsobena velké části ukrajinského území. Bohužel není bilance ruské agrese ještě uzavřena.

Za hlavní mezník třetího měsíce ruské války proti Ukrajině byl už předem považován 9. květen – den, který většina Rusů považuje za svátek své válečné slávy či dokonce triumfu. Letos měl být podle mnoha předběžných představ velkým dnem Vladimíra Putina. Čekalo se, že využije příležitosti k ohlášení nějakého významného rozhodnutí nebo rozšíří oblast ruských vojenských aktivit na Moldovu či snad ještě dál.

Z technických důvodů přinášíme pokus o zpětné zachycení události v souhrnu za celý měsíc duben. Nijak se ovšem nezměnilo to, že hlavním tématem zůstává válka a její kruté důsledky. Vše ostatní ustoupilo od konce února naprosto do pozadí a tento stav věcí se nejspíše v nejbližších týdnech nezmění. Není třeba zdůrazňovat, že bychom se rádi vrátili k tomu formátu kroniky, ve kterém jsme ji kdysi uváděli do života…