Narodit se v Černivcích, jmenovat se po Chersonu, tvořit v Odese

V Praze oslavil své osmašedesátiny básník, který dlouhá léta tvořil v ruštině, ale nově píše také ukrajinsky, Borys Chersonskyj alias Boris Chersonskij. Záleží na tom, zda jméno a příjmení transkribujeme do češtiny z ukrajinštiny nebo ruštiny. Zdánlivě jsou ta dvě „i“ nebo „y“ nepodstatná, ale problém je právě v oné zdánlivosti.

Básně a překlady Lese Taňuka

V rámci ediční řady Šistdesjatnyky byl znovu připomenut výrazný zjev ukrajinského divadelníka, publicisty a občanského činitele Lese Taňuka (1938–2016). Stalo se tak prostřednictvím jeho méně známé poezie, zastoupené vlastními i překladovými texty. Pořadatelkou svazku se stala Taňukova dcera Oksana, rovněž spojená s divadlem.

Anastasija Dmytruk: křehká i bojovná autorka

Škála jmen na literární mapě Ukrajiny se v uplynulých třech letech výrazně rozšířila. Zároveň vstoupila do poezie i prózy témata, jejichž existenci by jen málokdo dokázal předvídat. Obojí, nové spisovatelské jméno i obranně-válečnou tematiku, spojuje zjev Anastasiji Dmytruk. Setkání s ní se uskutečnilo 5. června na pražské filozofické fakultě.

Máchův „Máj“ a Ukrajinci

První květnový den je u nás tradičně spojen se vzpomínkou na krátký, ale rušný život Karla Hynka Máchy a na jeho vrcholnou básnickou skladbu. „Máj“, který autor vytvořil a vydal na sklonku života, hledal cestu k ukrajinskému čtenáři poměrně dlouho. Jeho úplný překlad byl vydán až koncem 20. století.

Ukrajinské vazby Jevgenije Jevtušenka

V první dubnový den zemřel v městečku Talsa v Oklahomě jeden z nejznámějších ruských básníků 20. století, 84-letý Jevgenij Jevtušenko. Od r. 1991 pobýval spíše než v Rusku ve Spojených státech, ale pohřben má být v rodné zemi nedaleko hrobu Borise Pasternaka.

Ukrajinské básně z Čech od autora postřeleného na Majdanu

Nejspíš se to stalo v r. 2014 poprvé. V Praze, u českého nakladatele, vyšla poměrně rozsáhlá ukrajinská básnická sbírka, napsaná v Čechách, opatřená barevnými ilustracemi zdejší Ukrajinky, Ziny Havryljukové. Před třemi roky se mohlo zdát, že i takovouto knížkou začíná cosi nového ve vzájemných vztazích.

Rusko-židovsko-ukrajinské osobní a rodinné album z Odesy

V antologii odeského literárního studia Zelená lampa, na níž zde bylo před časem upozorněno, čteme řadu prací dedikovaných Borisovi Chersonskému. Ač nejde o jméno obecně známé, ukazuje se, že nepoznat dílo tohoto autora by bylo chybou, chceme-li současné Odese a mnoha jiným tématům lépe porozumět.

Překlady z díla Jurije Andruchovyče

V Tvaru č. 16 z 6. října najdeme zprávu Věry Vampolové o zářijovém literárním (po)čtení „u Emy“, kam byla pozvána i básnířka, překladatelka a kritička – kyjevská rodačka Marie Iljašenková. Součástí programu bylo i čtení jejích překladů z díla Jurije Andruchovyče, texty byly čteny i v řeči originálu. Překladatelka, označená na večeru za zprostředkovatelku ukrajinské kultury české veřejnosti, chce prý nyní překládat už ne z ruštiny, ale z ukrajinštiny.

Dvě básně Andrije Bondara

Rozhlasová stanice Vltava uvedla 6. 8. v nočním pořadu Svět poezie dvě básně Andrije Bondara (Ukažte, že na to máte a Džovin) v překladu Jiřího Červenky a interpretaci Ivana Řezáče. V úvodu byl zdůrazněn nesoulad mezi početností ukrajinské skupiny a minimální znalostí Ukrajiny i ukrajinské literatury v Česku.