Román tří ukrajinských měst a „žulové revoluce“

Ne každý Ukrajinec by dnes dokázal odpovědět na otázku, čím byla tzv. „revoljucija na graniti“ z října roku 1990. Jednalo se o dva týdny trvající hladovku vysokoškolských studentů ze Lvova i Kyjeva v prostoru stanového městečka v centru ukrajinské metropole – tam, kde se později (v letech 2004 a 2013) uskutečnily oba slavné majdany.

Kdo jsou marketéři a co o nich vypráví Oleh Sencov

Krymský obyvatel – Rus národností a Ukrajinec přesvědčením – se stal obecně známou osobností poté, co prožil pět let jako politický vězeň statečně vzdorující putinovskému bezpráví. Dnes se o něm mluví a ví podstatně méně než v létě a na podzim roku 2018, kdy absolvoval a přežil neobvykle dlouhou hladovku. Už v té době se objevovaly úvahy o tom, jaký je tvůrčí potenciál muže, potrestaného tak krutě za odpor proti ruské okupaci Krymu.

Lesja Ukrajinka, její nejbližší a Praha (III. 1911–1974)

Dnes končíme malý triptych příspěvků motivovaných jubileem slavné ukrajinské básnířky. Poslední část je věnována poměrně dlouhému období, které následovalo už po smrti Lesji. Do popředí tu vystupují dvě spisovatelčiny sestry a jeden z jejích synovců. Básnířka zůstala díky jim všem v Praze nadále přítomna. Zasloužili se o to neméně také čeští překladatelé jejího díla, ale o těch bude řeč jindy.

Tukoni a jiní návštěvníci z Ukrajiny v dětských knihovničkách

Už jste někdy potkali na procházce lesem tukoně? Že ani nevíte, co jsou tukoni zač? Jedná se o postavičky, které se starají o svůj les, mění svoje zbarvení podle ročního období a přátelí se i s ostatními obyvateli lesa. Každá z nich pečuje o něco jiného – někdo má na starost ukládání zvířat k zimnímu spánku, někdo pečuje o květiny a někdo zase o ptáky.

Dva ukrajinští emigranti v Praze a dílo Boženy Němcové

Vracíme se ještě k pozoruhodné české autorce, výrazně zpopularizované nedávným televizním seriálem. Jeho nebývalý ohlas se stal jedním z mnoha dokladů „druhého života“, který je dán významným představitelům různých oborů lidské činnosti včetně literatury. „Druhý život“ však nebývá spjat jen s prostředím národa, ze kterého příslušní „nesmrtelní“ vzešli.

Redaktor z chlívku: městská cesta Stepana Radčenka v románu V. Pidmohylného

Brněnské nakladatelství Větrné mlýny má „na svědomí“ velkou část překladů ukrajinské literatury do češtiny. V posledních letech jsou to například Dlouhé časy Vladimira Rafejenka, Felix Austria Sofije Andruchovyč nebo Bestiář Tani Maljarčuk. Všechny jmenované knihy jsou dílem soudobých autorů a stejného trendu se drží většina vydávaných překladů v jiných nakladatelstvích.

Co v seriálu o „naší paní“ nebylo

Název „Naše paní Božena Němcová“ nesla v roce 1940 básnická sbírka Františka Halase. Nedávno uvedený čtyřdílný seriál České televize se jmenoval jenom „Božena“ a vzbudil značný zájem. Scénáristky se pokusily podrobně a zajímavě předvést život autorky složitého osudu, o které jsme slýchali už od školních let.

Čtvrtý ročník překladatelské soutěže z ukrajinštiny do češtiny

V loňském roce se konal již čtvrtý ročník překladatelské soutěže z ukrajinštiny do češtiny. Dne 10. prosince 2020 byly vyhlášeny výsledky. Vzhledem ke stávající „koronavirové“ situaci se neuskutečnilo tradiční předávání cen v budově Velvyslanectví Ukrajiny v České republice, ale organizátoři zvolili on-line setkání.

Básník František Chalupa o ukrajinských kozácích na Bílé hoře

Znalost historie jiného národa, než toho vlastního, může mít různý rozměr a zabarvení. Platí to samozřejmě také v případě českého vztahu k Ukrajincům. V minulosti i dnes se často stávalo, že skutečné poznání bylo nahrazováno fantastickými domněnkami a představami. Můžeme si to připomenout také v souvislosti s letošním 8. listopadem, kdy se vzpomínalo 400. výročí bitvy na Bílé hoře.