Ukrajinští vojáci v Praze a na českém území v květnu 1945 (2)

Naposledy jsme tu psali o zastoupení Ukrajinců ve dvou vojenských formacích, které se pohybovaly koncem druhé světové války územím Čech. V Ruské osvobozenecké armádě byli Ukrajinci zastoupeni dost výrazně a zjevně také oni zasáhli do pražského dění po 5. květnu 1945, v posledních dnech tohoto ničivého konfliktu.

Poezie v česko-ukrajinských vztazích

Skutečnost, že je 21. březen už od roku 2000 také Světovým dnem poezie, mi úplně unikla. Právě to ale dalo podnět k napsání článečku, které už bylo v rámci těchto webových stránek na čase, ale prostě si dalo na čas. Chci se tu stručně zamyslit nad dvěma dílčími skutečnostmi, které navozuje tento svátek v kontextu česko-ukrajinských vztahů.

Všemi deseti jiný ukrajinista

Marko Robert Stech je ukrajinista, literární vědec, autor internetových popularizačních projektů a také spisovatel. Poněkud zvláštně může působit, že všechny tyto aktivity koná v Kanadě, se zázemím na Yorské univerzitě v Torontu. Zde získal v 90. letech doktorát a na této vysoké škole vyučuje.

Amputace – čeho všeho vlastně?

Počátkem letošního roku byl v Knihovně Václava Havla prezentován nevšední literární a zároveň dokumentaristický sborník. V knize obdélníkového formátu dominují překlady poezie čtyř převážně ruskojazyčných autorů. Dále zde najdeme překlad scénářů dvou dokumentárních filmů. Všechna tato díla vznikla jako ohlas už skoro šest let trvající války, způsobené ruskou agresí proti Ukrajině.

Trubači z Jericha dorazili podruhé na Ukrajinu

Ukrajinská varianta knížky o starozákonních jerišských trubačích a o mnohém jiném je dílem tří tvůrců. Prózy známého českého hudebníka a prozaika přeložil před více než půlstoletím Stepan Zabužko. Toto vydání nyní pozvedla ze zapomnění jeho dcera, známá spisovatelka Oksana Zabužko. Výsledkem je vskutku hezký nakladatelský počin.

Kam se ztrácejí skončené roky? Úvaha Ivana Franka z roku 1883

Ivan Franko (1856–1916) byl jedním z nejvýznamnějších ukrajinských spisovatelů – to ví jistě většina našich čtenářů. To, že se zamýšlel před více než sto třiceti lety nad otázkou, která je a bude v nejbližších dnech zase jednou aktuální, ví daleko méně lidí. Není od věci na Ivana Franka v této souvislosti a opravdu v pravou chvíli upozornit.

Čítárna (3)

Dnes přinášíme informace o třech textech – o rozhovoru s baletním sólistou Janem Váňou, působícím v Kyjevě (Divadelní noviny), o recenzi na dvě dětské knížky přeložené z ukrajinštiny (Týdeník Rozhlas) a o souhrnné informaci, věnované nahrávkám ohlasů židovského (jidiš) hudebního folklóru z Ukrajiny, spojeným se jménem Psoje Korolenka.

Ukrajinsko-krymskotatarská literární antologie s fíkovou příchutí

Knížka, které zde chci věnovat pozornost, je nazvaná podle fíkovníku či jeho plodu a je dvojjazyčná. Hlavní, výše posazený a větší název je krymskotatarský, jinak je však podíl obou jazyků v knize prakticky identický. Málokterý ze čtenářů (včetně mne) zná obě zmíněné řeči. Proto se tato „předběžná recenze“ omezuje na texty psané ukrajinsky, kterých napočítáme ke čtyřicítce.

Letní etudy (11): Kontakty

Léto včetně své poprázdninové části bude zakrátko pryč a s ním skončí právě včas i náš cyklus. Autorka dnes uzavíraných Letních etud o sobě v předchozích textech sem tam něco prozradila, poslední text ale z tohoto hlediska vypovídá více. „Kontakty“ mluví o ní, o samotě a jejím překonávání.

Letní etudy (10): Bouřka

Bouřky samozřejmě patřily k letní Sázavě také, i když nás navštěvovala jen občas. Zrovna tyhle chvíle jsem v paměti neuchoval. Jak je ale vidět z této předposlední letní etudy, autorku jedna z bouřek, které se přehnaly nad krajem, donutila o lecčem uvažovat – samozřejmě jinak než v případě mnohadenního vytrvalého deště.