Miniatury (2). Holoubek

Tento krátký text se mohl zrodit třeba při náhodném vyhlédnutí do jednoho z pražských dvorů, třeba v Bubnech nebo na Letné, kde jeho autorka prožila několik desetiletí. Na přesném místě ovšem vůbec nezáleží. Jde spíš o způsob vnímání světa, který odlišuje vnímavého či umělecky založeného člověka od člověka nelétavého.

Miniаtury (1). Učitel

Vracíme se letos v létě potřetí а nаposledy k drobným prózám autorky, bez které bych tu nebyl. Vybral jsem z její knížky, vydané ukrajinsky v roce 1968 v Prešově, překlady asi desítky miniаtur. Z tematického hlediska už ovšem nepůjde ani o Sázavské motivy z předminulého roku, аni o Karpatské ohlasy z loňska.

Čeští ukrajinisté online o Lesje Ukrajince a Vasylu Stefanykovi

Před českou ukrajinistikou stojí dnes asi více úkolů a výzev než kdykoli dříve. Velmi aktuální je upřesňování okruhu otázek, kterým by se odborníci tohoto zaměření měli věnovat, a lepší zprostředkování jejich znalostí i nových zjištění českým zájemcům, jejichž počet by bylo žádoucí rozšířit. Důležité jsou ale také akce zaměřené pro domo sua, mezi které patřil online seminář konaný 3. června.

Donecká apokalypsa s relativně šťastným koncem

Ukrajinská literatura posledních let se musí stále vracet ke konfliktu své země s Ruskem. Hledá a popisuje sobě vlastními prostředky jeho příčiny, průběh i možné důsledky. Mezi knihy tohoto typu, které vzbudily pozornost, patří také „Docja“ – kniha, v jejímž názvu je využita mazlivá podoba ukrajinského označení pro dceru. Hlavní hrdinka románu ale vyrůstá a dozrává bez přítomnosti rodičů. „Docjou“ se stane až pro skupinu lidí, se kterými ji svede osud v centru ukrajinského Donbasu.

Člověk se svobodný nerodí ani neumírá aneb hekatomba naší existence

Ukrajinskému autorovi několika básnických knih, rodákovi z Ternopole, vyšla v českém překladu pořízeném Miroslavem Tomkem pozoruhodná sbírka. Mimochodem, některé texty téhož autora převedl do češtiny a vydal časopisecky Alexej Sevruk. Mohli bychom se tedy pokoušet o zajímavé srovnávání toho, jak původní znění vnímali dva různí překladatelé.

Román tří ukrajinských měst a „žulové revoluce“

Ne každý Ukrajinec by dnes dokázal odpovědět na otázku, čím byla tzv. „revoljucija na graniti“ z října roku 1990. Jednalo se o dva týdny trvající hladovku vysokoškolských studentů ze Lvova i Kyjeva v prostoru stanového městečka v centru ukrajinské metropole – tam, kde se později (v letech 2004 a 2013) uskutečnily oba slavné majdany.

Kdo jsou marketéři a co o nich vypráví Oleh Sencov

Krymský obyvatel – Rus národností a Ukrajinec přesvědčením – se stal obecně známou osobností poté, co prožil pět let jako politický vězeň statečně vzdorující putinovskému bezpráví. Dnes se o něm mluví a ví podstatně méně než v létě a na podzim roku 2018, kdy absolvoval a přežil neobvykle dlouhou hladovku. Už v té době se objevovaly úvahy o tom, jaký je tvůrčí potenciál muže, potrestaného tak krutě za odpor proti ruské okupaci Krymu.

Lesja Ukrajinka, její nejbližší a Praha (III. 1911–1974)

Dnes končíme malý triptych příspěvků motivovaných jubileem slavné ukrajinské básnířky. Poslední část je věnována poměrně dlouhému období, které následovalo už po smrti Lesji. Do popředí tu vystupují dvě spisovatelčiny sestry a jeden z jejích synovců. Básnířka zůstala díky jim všem v Praze nadále přítomna. Zasloužili se o to neméně také čeští překladatelé jejího díla, ale o těch bude řeč jindy.

Tukoni a jiní návštěvníci z Ukrajiny v dětských knihovničkách

Už jste někdy potkali na procházce lesem tukoně? Že ani nevíte, co jsou tukoni zač? Jedná se o postavičky, které se starají o svůj les, mění svoje zbarvení podle ročního období a přátelí se i s ostatními obyvateli lesa. Každá z nich pečuje o něco jiného – někdo má na starost ukládání zvířat k zimnímu spánku, někdo pečuje o květiny a někdo zase o ptáky.

Dva ukrajinští emigranti v Praze a dílo Boženy Němcové

Vracíme se ještě k pozoruhodné české autorce, výrazně zpopularizované nedávným televizním seriálem. Jeho nebývalý ohlas se stal jedním z mnoha dokladů „druhého života“, který je dán významným představitelům různých oborů lidské činnosti včetně literatury. „Druhý život“ však nebývá spjat jen s prostředím národa, ze kterého příslušní „nesmrtelní“ vzešli.