Andrej Brodij: Špekulanty aneb meziválečný podkarpatský politik Brodij coby dramatik

Jméno Andreje Brodije najdeme v každé obsáhlejší příručce o postavách československých a někdy i českých dějin. Většinou je zmiňováno v nelichotivých souvislostech. Jednalo se totiž o jednoho z politiků, kteří reálně podporovali dezintegraci první republiky záměrem odtrhnout Podkarpatskou Rus a připojit ji k územně „okrájenému“ Maďarsku.

Karpatské ohlasy (5): Kvítek štěstí

Dnešní krátká povídka nás vyzývá k tomu, abychom znovu hledali vztah a můstek mezi pověrou a vírou, která má v tomto případě nikoli jen chránit, ale přímo pomoci k nalezení štěstí. Dobrá rada od přátel může být v tomto případě opravdu nad zlato, ale vůbec není jisté, zda „zabere“.

Karpatské ohlasy (4): Dávná pověra

Jistě existuje určitá hranice mezi vírou vyjádřenou modlitbou a pověrou, která může být založena na dávné tradici. Modlitba, která byla středem zájmu minulého pokračování našeho cyklu, nestála od světa pověr příliš daleko. Vztah k němu má i dnešní kratičká povídka, nazvaná v originále „Viruvanňa.“

Karpatské ohlasy (1): Dunaj

V průběhu loňského léta jsme zájemcům nabídli sérii mikropovídek vzniklých v druhé polovině 60. let, nazvaných „Letní etudy“. Texty psané ukrajinsky čerpaly z všedních a jindy zase neobvyklých prožitků, spjatých s prázdninovými výjezdy autorky a jejích dvou dětí na malou chatku ve středním Posázaví.

„Slovanské nebe“ Romana Lubkivského a jeho „česká čtvrť“

Pražské působení básníka a překladatele Romana Lubkivského (1941–2015) v diplomatických službách Ukrajiny v letech 1992–1995 si my starší dobře pamatujeme a v dobrém na ně vzpomínáme. Tehdy jsme ale neznali podání o vzniku velvyslancova příjmení. Bylo prý kdysi odvozeno od Lupkovského průsmyku, propojujícího u Medzilaborců východní část Slovenska a Polska.

Ukrajinští vojáci v Praze a na českém území v květnu 1945 (2)

Naposledy jsme tu psali o zastoupení Ukrajinců ve dvou vojenských formacích, které se pohybovaly koncem druhé světové války územím Čech. V Ruské osvobozenecké armádě byli Ukrajinci zastoupeni dost výrazně a zjevně také oni zasáhli do pražského dění po 5. květnu 1945, v posledních dnech tohoto ničivého konfliktu.

Poezie v česko-ukrajinských vztazích

Skutečnost, že je 21. březen už od roku 2000 také Světovým dnem poezie, mi úplně unikla. Právě to ale dalo podnět k napsání článečku, které už bylo v rámci těchto webových stránek na čase, ale prostě si dalo na čas. Chci se tu stručně zamyslit nad dvěma dílčími skutečnostmi, které navozuje tento svátek v kontextu česko-ukrajinských vztahů.

Všemi deseti jiný ukrajinista

Marko Robert Stech je ukrajinista, literární vědec, autor internetových popularizačních projektů a také spisovatel. Poněkud zvláštně může působit, že všechny tyto aktivity koná v Kanadě, se zázemím na Yorské univerzitě v Torontu. Zde získal v 90. letech doktorát a na této vysoké škole vyučuje.

Amputace – čeho všeho vlastně?

Počátkem letošního roku byl v Knihovně Václava Havla prezentován nevšední literární a zároveň dokumentaristický sborník. V knize obdélníkového formátu dominují překlady poezie čtyř převážně ruskojazyčných autorů. Dále zde najdeme překlad scénářů dvou dokumentárních filmů. Všechna tato díla vznikla jako ohlas už skoro šest let trvající války, způsobené ruskou agresí proti Ukrajině.

Trubači z Jericha dorazili podruhé na Ukrajinu

Ukrajinská varianta knížky o starozákonních jerišských trubačích a o mnohém jiném je dílem tří tvůrců. Prózy známého českého hudebníka a prozaika přeložil před více než půlstoletím Stepan Zabužko. Toto vydání nyní pozvedla ze zapomnění jeho dcera, známá spisovatelka Oksana Zabužko. Výsledkem je vskutku hezký nakladatelský počin.