Reportáže

Dnes uzavíráme otiskování vítězných příspěvků soutěže o nejlepší reportáž z letošního cestování po Ukrajině. Na řadu přichází závěrečná část postřehů vítěze soutěže, pana Viktora Kozáka z Brna. Ještě jednou děkujeme všem účastníkům a doufáme, že v příštím roce příspěvků přibude a že nám Ukrajinu zobrazí z nových úhlů a s množstvím dalších zajímavých postřehů. (red.)

Úvodem dvě otázky a odpovědi na ně. Kolikrát by měl jet člověk do Černobylu? Pouze jednou, nebo aspoň desetkrát. Kdy by tam měl jet? Co nejdřív, v jakémkoliv ročním období, ale léto je nejhorší kvůli vegetaci.

Česká republika má kraje a okresy, Ukrajina má oblasti a rajony. Českou republiku bez problému přejedete z východu na západ za méně jak dvanáct hodin. Noční vlak jede z Ivano-Frankivsku do Kyjeva dvanáct hodin, načež jeho konečná stanice, Berďansk, je ještě dalších dvanáct hodin daleko.

Někdo mi ještě před první návštěvou Ukrajiny řekl, že jestli tam něco funguje opravdu dobře, tak je to právě železnice. Je to pravda. Vlaky jezdí včas, na stanici z každého vagonu vystoupí průvodčí a elektronicky zaeviduje cestující, kteří si předem zakoupili místenku. Jízda se ze zásady neobejde bez dobrého černého čaje v krásné železniční skleničce.

Jsem Čech, rodilý Brňák. Ačkoliv, co vím, nemám žádné ukrajinské předky, celé moje jméno může někoho utvrzovat v opaku. Ukrajinu jsem poprvé navštívil rok a půl zpátky. Po první návštěvě Ukrajiny jsem si dal závazek, že chci, aby alespoň dvě stránky mého pasu byly plné ukrajinských razítek dřív, než mi expiruje.

Prožijte s námi opět slavnostní chvíle předávání cen vítězům 1. ročníku soutěže "O nejhezčí reportáž z cest po Ukrajině.

Na jižní Ukrajinu jsme jely vlakem z Kyjeva. Po páté hodině odpoledne jsme usedly do vlaku do dalekého Izmajilu na jihu Oděské oblasti. Naše cesta trvala 17 hodin.

Návštěvu Ukrajiny si nedovedu představit bez pobytu v hlavním městě Kyjevě. Kyjev se už při první návštěvě stal jedním z mých nejoblíbenějších měst. Letos to byla devátá návštěva – ale stále mám co objevovat. A je zde spousta míst, která mohu znovu a znovu navštěvovat.

V 11 hodin jsme vyrazily z domu směr východ. V Hradci Králové jsme čekaly na autobusovém nádraží. Na Ukrajinu odjížděly tři autobusy, žádný z nich ale nebyl náš. Najednou k nám přijela česká cizinecká policie.

Přišel jsem, uviděl jsem a napsal jsem. Slavný, mírně upravený Caesarův výrok otevírá už šestou knížku, která představuje vítězné práce celoukrajinské soutěže tvůrců umělecké reportáže. Ta je nazvána po jednom z protagonistů tohoto žánru v ukrajinské žurnalistice. Podtitul je každý rok jiný – tentokrát byla zvolena deviza „generace svobodných“.