Oděská státní polytechnická univerzita

V pondělí po příjezdu jsem šel navštívit rodnou školu. Vlastně jsem tam byl už v sobotu, jen jsem nešel dovnitř. Poseděl jsem na lavičce před vchodem pod stromem, který byl za mého mlada stromečkem nebo tam možná vůbec nebyl. Už se nepamatuji.

Už dlouho se odhodlávám a přemýšlím, jak kousnout do tohoto ne úplně sladkého jablka. Jsem technik a realista, i když možná trošku optimističtější, než bývá u realistů běžné. Obvykle však neočekávám ani nemožné, ani nepravděpodobné. Faktem ale je, že od návštěvy školy, která mně a mnoha mým kolegům dala skvělé vzdělání, i od předpokládaného setkání alespoň s některými spolužáky jsem si sliboval víc.