Básně a překlady Lese Taňuka

V rámci ediční řady Šistdesjatnyky byl znovu připomenut výrazný zjev ukrajinského divadelníka, publicisty a občanského činitele Lese Taňuka (1938–2016). Stalo se tak prostřednictvím jeho méně známé poezie, zastoupené vlastními i překladovými texty. Pořadatelkou svazku se stala Taňukova dcera Oksana, rovněž spojená s divadlem.

Úvodní ročník soutěže překladatelů z ukrajinštiny do češtiny

Ve středeční podvečer dne 13. prosince 2017 se na ukrajinském velvyslanectví v Praze uskutečnilo slavnostní vyhlášení výsledků 1. ročníku překladatelské soutěže z ukrajinského jazyka do jazyka českého. Soutěž pořádala Česká asociace ukrajinistů ve spolupráci s Velvyslanectvím Ukrajiny v České republice.

Tři ukrajinští spisovatelé mezi Brnem, Olomoucí a Prahou

Snahy o nové formy prezentace či popularizace spisovatelů různých národů jsou dnes vnímány jako nezbytnost. Vítaným prostředkem jsou stále častěji výjezdy do zahraničí, kde autoři vystupují na setkáních s překladateli i jinými zájemci. Jedna taková komorní akce propojila vloni všechna tři ukrajinistická centra České republiky.

Říjnová vzpomínka na Františka Listopada a Pavla Tyčynu

Počátkem října se uzavřela ve věku téměř 96 let životní cesta jednoho z nejstarších českých spisovatelů. František Listopad začal psát v době německé okupace, po roce 1948 však spojil většinu svého života s Portugalskem a psal dokonce i tamním jazykem. Zapomenuto je však to, že tento autor v mládí překládal i z ukrajinské poezie.

Překlad coby image Ukrajiny v zahraničí

Dne 25. dubna 2017 proběhla na půdě Národní knihovny beseda s ukrajinskou literární vědkyní a překladatelkou Irynou Zabijakou, věnovaná literárním překladům na Ukrajině. Za uspořádání akce patří dík překladatelce Ritě Kindlerové ze Slovanské knihovny.

Máchův „Máj“ a Ukrajinci

První květnový den je u nás tradičně spojen se vzpomínkou na krátký, ale rušný život Karla Hynka Máchy a na jeho vrcholnou básnickou skladbu. „Máj“, který autor vytvořil a vydal na sklonku života, hledal cestu k ukrajinskému čtenáři poměrně dlouho. Jeho úplný překlad byl vydán až koncem 20. století.

Iryna Zabijaka o tom, jak Ukrajina píše

Osvětu o Ukrajině lze šířit jak lehčím a jednorázovým způsobem třeba na sídlišti Černý Most, tak soustavněji, koncentrovaněji a detailněji přímo v srdci hlavního města. Na mysli mám cyklus přednášek ukrajinské bohemistky a literární kritičky Iryny Zabijaky, která v Praze pobývá jako představitelka nejmladší ukrajinské badatelské generace.