Boj o tak zvanou „ruskou pravdu“ či spíše proti ní

Nejnovější události v rusko-ukrajinských vztazích nutí člověka k přemýšlení i k opakovanému analyzování toho, co sám prožil, jak se naučil vidět a hodnotit dění ve světě. Dřív se tomu říkalo sebezpytování. Tím spíš to platí pro Čechoukrajince (nebo Ukrajinočecha?), který za celý svůj život jen občas vytáhl paty z české kotliny.

Vzpomínky uprchlého ukrajinského premiéra

Nezávislá Ukrajina se do dnešního dne mohla „pochlubit“ dvěma předsedy vlády, kteří za různých okolností opustili svou zemi a zcela zmizeli z jejího veřejného života. Prvním z nich byl Pavlo Lazarenko, druhým Nikolaj Azarov. První z nich byl odsouzen a uvězněn v USA, druhého přivítalo jako exulanta putinovské Rusko.

Závěr pamětí ukrajinského kozáka z Kubáně

V centru kdysi do značné míry ukrajinské Kubáně, Krasnodaru (někdejší Jekatěrinodar či Katerynodar), vychází široce založená edice spisů významného statistika a veřejného pracovníka F. A. Ščerbiny. Jeho součástí se staly čtyřdílné autorovy memoáry, které za autorova života ani v pozdějších desetiletích tiskem nevyšly.

Nadija Savčenková: Pád Johanky z Arku

O Nadiji Savčenkové se v posledních měsících psalo méně, než když byla souzena a vězněna v Rusku. Pod názvem Pád Johanky z Arku o ní napsal Ondřej Soukup v Hospodářských novinách č. 246 z 21. prosince, a to v návaznosti na její samostatná jednání v Minsku s pohlaváry separatistických republik. V závěru autor konstatuje: „Její tvrdohlavost, díky které si získávala srdce Ukrajinců, se nyní otočila proti ní. Nezdá se ale, že by si z toho dělala více než z ruských soudů“.

Obavy Ukrajiny z možnosti ukončení tranzitu ruského plynu

Alexandra Malachovská rozebírá v Právu č. 293 ze 16. 12. obavy Ukrajiny z možnosti ukončení tranzitu ruského plynu přes její území,  Vedení Ruska má možná právě tuto perspektivu na mysli v souvislosti s plány na výstavbu plynovodů Turkish Stream a Nird Stream 2. Jde o nezanedbatelnou částku dvou miliard dolarů ročně. Nyní je tranzitní systém využit asi ze tří čtvrtin.

Podle Ševeljova rozpory mezi USA a Ruskem došly příliš daleko

V příloze Práva č. 292 z 15. 12. (Salon, č. 1001) najdeme rozhovor s ruským novinářem a prozaikem Michailem Ševeljovem, jehož próza nejsem Rus zaujala i české čtenáře. Na dotaz, zda se v budoucnu dokážou dohodnout V. Putin a D. Trump, odpovídá Ševeljov: „Myslím, že ne. Rozpory mezi USA a Ruskem došly příliš daleko, po Krymu a po sestřeleném boeingu na Ukrajině už nemohou nalézt společnou řeč.“

Václav Cílek: Je zapotřebí budovat dlouhodobé přátelské vztahy s Ukrajinou a Ruskem

Václav Cílek zmínil v Lidových novinách č. 287 z 8. 12. v polemice s dopisem Martina C. Putny konstatuje, že „je zapotřebí budovat dlouhodobé přátelské vztahy s okolními státy, mimo jiné i s Ukrajinou a Ruskem. Jde o možnost vzájemné potravinové či energetické pomoci, ale i o obyčejný lidský přístup“. Ukrajina je sice zmíněna na prvém místě, dále však autor mluví podrobněji už jen o Rusku. 

Demokratický střed/t se bude věnovat i Ukrajině

Nezávislý čtvrtletník o střední Evropě nazvaný Demokratický střed/t nepatří mezi obecně známá periodika. Upozorňuji proto na jeho nově vydané třetí číslo. V editoriálu Tomáše Fošuma čteme: „Ukrajině se hodláme /…/ věnovat i nadále, její nezávislost je pro střední Evropu bytostně důležitá. Tuto skutečnost jako by si neuvědomovali středoevropští premiéři Orbán, Fico a bohužel i Sobotka, zpochybňující sankce vůči Rusku. Bohuslavu Sobotkovi přizvukuje kromě jiných i Andrej Babiš, jehož manýry nás táhnou ze západní civilizace někam na východ“.