Nechtěl bych zažívat strach z ruské agrese na Ukrajině

V anketě připravené Danou Braunovou odpovědělo šest osobností na otázku „Co byste v roce 2015 určitě nechtěli opakovat?“ Rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích prof. Libor Grubhoffer se zmínil jako jediný o Ukrajině a mj. uvedl: „Nechtěl bych zažívat strach z ruské agrese na Ukrajině /a/ pokračující odklon naší zahraniční politiky od podpory lidských práv.“ (Právo 3. 1. 2015, příloha Magazín)

Rozhovor Marka Tomana s autorkou Putinovy monografie Mashou Gessenovou

Ukrajina není i je zastoupena v rozhovoru Marka Tomana s autorkou Putinovy monografie Mashou Gessenovou, Ruskou žijící v USA (Právo č. 246 z 20. 10., příloha Salon č. 994). Citujme alespoň toto: „Já si nemyslím, že v Rusku panuje totalitní režim, ale ruská společnost totalitní je. Zejména od anexe Krymu přešla do stavu vysoké mobilizace, v němž od té doby setrvává“. A v závěru pak: „Rusko /…/ nemůže tvrdit: Provedl nám to někdo cizí. Protože Rusové si /…/ všechno způsobili sami.“ 

Rozporné reakce na polský historický film Volyň

Rozporné reakce na polský historický film Volyň, zobrazující na pozadí událostí r. 1943  černobílý obraz agresivních Ukrajinců a jimi pronásledovaných Poláků, registruje Luboš Palata v Mladé frontě dnes z 20. 10. O stejné tematice psalo Právo 3. 11. Autoři zaznamenávají hlasy z polské i ukrajinské strany, poukazující na historické nepřesnosti a přílišnou jednostrannost díla.

Vystrašený dopis o ukrajinských nacionalistech

Zlínský čtenář Práva Pavel Havelka zaslal redakci vystrašený dopis o ukrajinských nacionalistech a ta jej ráda otiskla (č. 245 z 19. 10.). Spatření jediné fotografie z pochodu ukrajinských nacionalistů v Kyjevě stačilo Havelkovi k poznání skutečnosti, že jde o paralelu k nástupu nacismu. Západ podle Havelky opakuje omylnou orientaci proti Stalinovi a obrací se nyní proti Putinovi a Evropa ztrácí ostražitost (před ukrajinskými nacionalisty!) – za této situace si prý nikdo nemůže být jistý.

Setkání premiérů Sobotky a Hrojsmana v polské Krynyci

Značka ama (Alexanadra Malachovská) sděluje v Právu č. 212 z 9. 9. několik detailů spojených se setkáním premiérů Sobotky a Hrojsmana v polské Krynyci. Projevem snahy o zintenzivnění česko-ukrajinských vztahů by se prý mohlo stát obnovení zatím stagnující práce komise pro hospodářskou spolupráci obou zemí. Se zájmem je také očekávána osoba nového ukrajinského velvyslance v ČR – mohl by se jím stát Jevhen Perebyjnis, nynější velvyslanec v Lotyšsku, který předtím strávil řadu let prací na zastupitelském úřadě v Praze.

Konzervace oligarchického kapitalismu v Ukrajině

Miloš Balabán konstatuje v Právu č. 209 z 6. 9. v rámci úvah o problémech společné politiky Evropské unie, že „unijní politici musí vidět, že v Ukrajině došlo ke konzervaci oligarchického kapitalismu“ a ptá se: „Bode vůle ho zachraňovat?“ Na to se lze autora zeptat: „Je to v Ukrajině opravdu tak úplně jednoznačné a beznadějné?“

Antonín Rašek: Nejsme osamělý ostrov

Antonín Rašek v souvislosti s tím, že „Nejsme osamělý ostrov“ (Právo č. 205 z 1. 9.) naznačuje, že řada mezinárodních událostí poslední doby včetně tzv. 'ukrajinské krize' je i naším problémem, že však vyšší bezpečnostní hrozbou než migrační a ukrajinská krize, Rusko, Turecko a Blízký východ může být nakonec neschopnost evropských elit.

Dva příspěvky zčásti se otírající o Ukrajinu přineslo Právo č. 175 z 28. 7.

Dva příspěvky zčásti se otírající o Ukrajinu přineslo Právo č. 175 z 28. 7. Na dvojstraně věnované komentářům ujišťuje Zdeněk Jičínský že „konfrontační politika není užitečná“. Jde samozřejmě o vztah k Rusku, na jehož obranu Jičínský přispěchá vždy ve stopách Václava Klause a Miloše Zemana. Tentokrát se odvolává na francouzského premiéra z let 1988-1991 Michela Rocarda (1930-2016) a cituje část jeho „politického testamentu“ (Le Point z 23. 6. t.  r.).

Kyjev chce mít bulvár Václava Havla

V internetovém hlasování návrh podpořilo 3529 osob, opačný názor jich mělo 2011. Primátor Kyjeva Vitalij Klyčko a expremiér Arsenij Jaceňuk návrh podporují. Údajně by měl být přejmenován bulvár pojmenovaný po někdejším a již zcela zapomenutém sovětském politikovi Ivanovi Lepsem. Po pravdě řečeno, kdo dnes asi v Kyjevě ví, o koho se vlastně jednalo? /Právo 14. 7. 2016, s. 15/ Rozhodnutí o změně jména je teď v rukou kyjevské samosprávy.