Březen 2017

Je zbytečné zdůrazňovat, že fotografie jako médium může k událostem kolem nás, a tedy i v Ukrajině, mnoho říci. Na jednu ze současných dvou fotografických výstav, probíhajících v pražském Starém Městě, je třeba upozornit, protože by mohla zapadnout.

Slavení MDŽ i samotný jeho název byly v českém prostředí zprofanovány formalismem, zejména v období normalizace. Proto i dnes tento svátek vzbuzuje rozpaky a zčásti je nahrazován slavením Svátku matek. V Ukrajině je situace poněkud odlišná, ač názory veřejnosti se i tam rozdělily.

Nejintelektuálnější typ sportu, pokud vůbec o sport jde, je v moderní době záležitostí obou pohlaví. Platí to i v ukrajinských podmínkách. Na nedávno ukončeném mistrovství světa žen se až do finále probojovala Ukrajinka Anna Muzyčuk, v rozhodujícím souboji však těsně podlehla Číňance Tan Zhongyi (Taň Čžuni).

Oleh Olžyč, občanským jménem Kandyba (1907–1944), syn básníka Oleksandra Olese, byl a zůstává znám coby archeolog, publicista a odbojový pracovník, především však jako básník. Podstatnou část života strávil v Praze a Československu, detaily jeho biografie jsou však známy i nadále nedostatečně. Tato situace se nyní může změnit.

Často se soudí, že ruská okupace Krymu a Sevastopolu, uskutečněná v únoru až březnu 2014, vedla k plnému zániku ukrajinského vojenského loďstva a jeho základen. Skutečnost je jiná, muselo však dojít k nesnadné změně dislokace všech ukrajinských jednotek a institucí, které už nemohly na Krymu pokračovat v činnosti.