Věda

Letos budeme občas vzpomínat i na česko-ukrajinské události roku 1991. Jsou vzdáleny právě tři desetiletí a to už je časová vzdálenost, po které paměť uchová jen zlomek kdysi prožitého. Jako vůbec první přichází na řadu připomínka události, která souvisí s odborným výzkumem ukrajinské tematiky.

Druhý ročník Mezinárodní konference ukrajinistů v Praze hostily ve dnech 10. až 11. listopadu 2018 prostory pražské Filozofické fakulty UK. Akce byla věnována stoletému výročí zahájení činnosti diplomatické mise Ukrajinské lidové republiky v Praze a přednesené příspěvky se týkaly hlavně česko-ukrajinských vztahů.

Ve dnech 24. – 26. 11. patřila budova proti Mánesovu mostu s výhledem na Pražský hrad ukrajinistům z pěti zemí. Účastníci mezinárodní konference se do malé posluchárny ve třetím patře vměstnávali nesnadno, ale nakonec se podařilo. Skoro třicetihodinový odborný maratón, rozdělený do tří dnů, mohl začít.

Jen málokterý český zájemce zná výsledky práce ukrajinských sociologů, přestože jejich pracovní obor se může vykázat slušnou tradicí. V důsledku svých nedostatečných znalostí tak můžeme zůstat přes nejlepší úmysly uzavřeni v kategoriích, které vycházejí ze středoevropské nebo jen z české perspektivy.

V prvních třech dnech září se v prostorách někdejšího sázavského kláštera konal už třináctý seminář mladých českých medievistů, tedy začínajících i zkušenějších badatelů o středověkých dějinách a několika jejich učitelů. Akci organizačně zajistilo, a to tradičně na jedničku, pražské Centrum medievistických studií.

Konference Kybernetická bezpečnost státu, která se uskuteční 20. září 2017 v aule CEVRO Institutu, Jungmannova 28/17, Praha, je zaměřena na ochranu kritické infrastruktury, na novelu zákona o kybernetické bezpečnosti a na problematiku obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Mimo jiné přinese i jedinečnou příležitost setkat se přímo s předními ukrajinskými odborníky na kybernetickou bezpečnost.

Podíl Ukrajiny na přípravě a realizaci sovětského vesmírného programu měl po celou druhou polovinu 20. století značný význam. Rozpad Sovětského svazu otevřel nesnadnou cestu k samostatnému využití zkušeností, kterých Ukrajina v této sféře nabyla.

Kdysi byla v životě každé národní kultury prvořadou, velmi prestižní záležitostí schopnost vytvořit národní encyklopedii, tedy svod nejdůležitějších informací ze všech oborů vědění v mnohosvazkovém díle a v domácím jazyce. Dnes, v době wikipedie, je situace v mnohém odlišná, tištěné encyklopedie však nadále vycházejí a vycházet budou.

Zdánlivě není důvod spojovat si šestý kontinent s Ukrajinou, také v tomto případě však přímá vazba existuje. Mezi téměř osmdesáti vědeckými stanicemi asi třiceti zemí, které provádějí celoroční nebo sezónní výzkum, je už přes dvacet let zastoupena také ukrajinská stanice Akademik Vernadskyj.