Co v seriálu o „naší paní“ nebylo

Název „Naše paní Božena Němcová“ nesla v roce 1940 básnická sbírka Františka Halase. Nedávno uvedený čtyřdílný seriál České televize se jmenoval jenom „Božena“ a vzbudil značný zájem. Scénáristky se pokusily podrobně a zajímavě předvést život autorky složitého osudu, o které jsme slýchali už od školních let.

Ještě jedna ukrajinská koljadka v českém převleku

Dnes začnu vzpomínkou. Maminka mé choti několikrát vyprávěla, jak velké překvapení ji potkalo někdy v polovině dvacátých let minulého století ve východočeské Chocni. Jednou, zrovna 6. ledna, zašly se svou maminkou náhodou k známým a našly je nečekaně u svátečního stolu. Svátky slavila rodina ukrajinského železničáře z Haliče, který našel ve východních Čechách útočiště a práci.

Ukrajinské koljadky v českém překladu z konce 19. století

Koledy patří zcela neodmyslitelně ke křesťanským, ale někdy i k světsky pojímaným vánocům. Jsou charakteristické pro mnoha desítek národů, které Svátky Narození oslavují, tedy i pro Ukrajince. Součástí jejich tradičního písňového repertoáru jsou odedávna koljadky (opravdu se používá této zdrobněliny), ale i písně zvané ščedrivky. Dá se tedy nejen „koljaduvaty“, ale zrovna tak „ščedruvaty“…

Karpatské ohlasy (9): Hladovec

Při překládání tohoto kratičkého textu jsme narazili na určitý problém. V originále se jmenuje „Samosij“ a toto slovo znamená v podstatě nálet planě rostoucích rostlin. Může to být třeba mák, oves, ale zrovna tak i některý druh stromů. Tento význam se však vůbec nesrovnává s obsahem povídky. Zde uvedený termín označuje zvláštní typ novorozeněte.

Karpatské ohlasy (8): Hromovice

Název dnešní mikropovídky zní v ukrajinštině „Hromovycja“. V ukrajinštině má toto slovo několik významů, které navzájem souvisejí. Může jím být označen blesk, bouřka nebo svíčka označovaná v češtině termínem hromnička. Je tu ale ještě jeden význam, hodně specifický a nezvyklý, který nás bude zajímat nejvíc.

Karpatské ohlasy (1): Dunaj

V průběhu loňského léta jsme zájemcům nabídli sérii mikropovídek vzniklých v druhé polovině 60. let, nazvaných „Letní etudy“. Texty psané ukrajinsky čerpaly z všedních a jindy zase neobvyklých prožitků, spjatých s prázdninovými výjezdy autorky a jejích dvou dětí na malou chatku ve středním Posázaví.

Před 50 lety (LVI): Končí se – pohádkami

V tomto cyklu jsme sledovali události a skutečnosti, které ovlivňovaly na konci šedesátých let 20. století vzájemný vztah Čechů a Ukrajinců. Vyčerpat toto téma v úplnosti nebylo, nehledě na velký počet pokračování, možné. Doufám ale, že shromážděný materiál bude užitečný při dalším zkoumání této tematiky.

Podivuhodná životnost ukrajinských střeleckých písní

Pokud by bylo sousloví „střelecké písně“ použito v češtině, zůstal by jeho obsah zcela nejasný. Ukrajinci, kteří znají novější historii své země, si ovšem v souvislosti s ním ihned vybaví soubor písní z let 1914–1918. Ty vznikly a byly zpívány příslušníky jednotek Ukrajinských sičových střelců, zřízených v rámci rakouské armády.

Ukrajinská povstalecká píseň o Uzbekovi a jeho mohyle

Výzkum dějin ukrajinského povstaleckého hnutí za druhé světové války může pracovat i s písněmi, které byly v ozbrojeném podzemí po dobu jeho existence rozšířeny. Je mezi nimi i jedna asi z r. 1943, která vypráví o příslušnících jednoho ze středoasijských národů, kteří se stali dočasně spojenci ukrajinských povstalců. Její text se poprvé objevil v r. 1947 v ilegálně tištěném zpěvníku, který si pořídili samotní povstalci.