Pražský večer se dvěma představiteli Krymské solidarity

Informací o Krymu nebude asi nikdy dost, i když není nijak příjemné jim naslouchat. Poměrně dost jsme jich mohli vyslechnout díky organizaci Člověk v tísni v pondělí 18. března. Hlavními hosty specifického krymského večera se stali dva mladí představitelé organizace Krymská solidarita.

Majdan, viděný tenkrát z Prahy (X.)

Dostali jsme se na konec někdejších dopisů o Majdanu. Psal jsem je tehdy rád, byť často ve stísněné náladě. Před polovinou března 2014 nezbylo než skončit, protože se ukázalo, že touto formou už nemá smysl dále pokračovat. Dramatická doba, charakterizovaná ruským expanzivním tlakem proti Ukrajině, si žádala něco jiného…

Boj o tak zvanou „ruskou pravdu“ či spíše proti ní

Nejnovější události v rusko-ukrajinských vztazích nutí člověka k přemýšlení i k opakovanému analyzování toho, co sám prožil, jak se naučil vidět a hodnotit dění ve světě. Dřív se tomu říkalo sebezpytování. Tím spíš to platí pro Čechoukrajince (nebo Ukrajinočecha?), který za celý svůj život jen občas vytáhl paty z české kotliny.

22. leden 1918 – den „D“ nezávislé Ukrajiny

Letošní rok je zaplněn mnoha výročími, která se týkají dramatického pokusu Ukrajiny dosáhnout za končící první světové války nezávislosti a státnosti. Zvláště významným dnem byl z tohoto hlediska 22. leden, který kdysi ukrajinští exulanti slavili jako den nezávislosti Ukrajiny. Ta předběhla v tomto směru o devět měsíců Československo, ale…

Jak se bojuje o moc v „Luganské lidové republice“

Situace ve dvou státních novotvarech, které byly vytvořeny za ruské asistence v roce 2014 a bez Ruska by nebyly schopny přežívat, zůstává od té doby těžko přehledná. Jisté je, že tyto útvary, žijící z pozdně sovětských až postsovětských iluzí, očekávání většiny svých původních vyznavačů nesplnily. Jiné je to v případě těch, kdo z „republik“ tyjí.

Od prvního k „druhému prvnímu“ ukrajinskému kosmonautovi

V šedesátých letech minulého století si snad každý pamatoval jména tehdejších kosmonautů, ať byli vysláni do vesmíru Sovětským svazem nebo Spojenými státy americkými. Kosmických letů však přibývalo a jejich původní tajemnost a heroičnost se ztrácela. Spolu s tím se zájem o lidi směřující do vesmíru zmenšoval.

Před sto lety se zrodila Ukrajinská lidová republika

Během tohoto roku jsme nestačili připomínat události, které se odehrávaly právě před sto lety v ruské části Ukrajiny. Dozrávalo tam uprostřed zmatků a s nečekanou rychlostí ukrajinské politické a státní myšlení, a tedy i rozhodování o tom, jak má Ukrajina postupovat po pádu carismu a Prozatímní vlády.

Jak začal pro Miloše Zemana 17. listopad 2017

Tisková agentura Sovětského svazu (TASS) existuje dosud bez ohledu na rozpad onoho svazu. Věřte tomu nebo ne, ale nejnovější rozhovor Miloše Zemana, poskytnutý právě TASS-u, byl publikován 17. listopadu přesně v 0.00 hod. moskevského času. Pro Miloše Zemana začal právě takto český státní svátek zvaný Den boje za svobodu a demokracii.

Dva předáci krymských Tatarů propuštěni z ruského vězení

Záležitost ruského uchvácení Krymu je zdánlivě zapomenuta. Český prezident tomu říká „fait accompli“ – nejspíše má povzbudit politiky z jiných zemí k zaujetí stejného postoje. Na stole je nicméně i druhá varianta – Krym jako kost trvale vězící v krku hlavního představitele současného ruského imperialismu a jeho přištěkávačů.

Anastasija Dmytruk: křehká i bojovná autorka

Škála jmen na literární mapě Ukrajiny se v uplynulých třech letech výrazně rozšířila. Zároveň vstoupila do poezie i prózy témata, jejichž existenci by jen málokdo dokázal předvídat. Obojí, nové spisovatelské jméno i obranně-válečnou tematiku, spojuje zjev Anastasiji Dmytruk. Setkání s ní se uskutečnilo 5. června na pražské filozofické fakultě.