Dvě delegace Ukrajinského státu v Praze počátkem září roku 1918 (Ukrajinskému velvyslanci v ČR Jevhenu Perebyjnisovi k životnímu jubileu)

Historie ukrajinského velvyslanectví v České republice je stará 25 let, jako samotná „počeskoslovenská“ Česká republika. Zdvojnásobení tohoto počtu představuje životní jubileum ukrajinského velvyslance v Praze Jevhena Perebyjnise. A násobíme-li toto číslo ještě dvěma, jsme u letošního kulatého výročí Československa, ale nejen u něj…

Maksym Slavinskyj – první ukrajinský velvyslanec v ČSR

Letos je tomu právě čtvrt století od doby, kdy začal pracovat v Praze ve velmi stísněných podmínkách první velvyslanec Ukrajiny, která zvolila svou cestu z trosek Sovětského svazu. Zároveň však vzpomínáme i jiného výročí: před 150 lety se v kyjevském regionu narodil muž, který se stal ukrajinským představitelem v Československu už v roce 1919.

Před 50 lety (XXII): Panorama české kultury v časopise Duklja

Srpen 1968 přivedl na svět ještě jednu tiskovinu, kterou připravili čeští a slovenští Ukrajinci. Jednalo se o zvláštní číslo literárně-publicistického časopisu Duklja, který vycházel v Prešově od roku 1953 nejprve v ukrajinštině a ruštině a posléze už jen ukrajinsky. Díky šťastně organizované redakční práci nabyla Duklja koncem 60. let zjevně nadregionálního významu.

Před 50 lety (XXI): Cenný sborník z pozdního léta roku 1968

Prázdniny roku 1968 se blížily k poslední dekádě srpna. Doba tuzemských i zahraničních dovolených odváděla pozornost části lidí od aktuální tematiky, jiní se však snažili dotáhnout k žádoucímu konci různé započaté projekty. Nikdo si nemohl být jistý, že se Sověti nepokusí o zastavení polednového vývoje a likvidaci dočasných svobod.

Před 50 lety (XX): Mezi Balatonem, Čiernou a Bratislavou

Jméno obce Čierna nad Tisou znal před půlstoletím, v létě roku 1968, každý občan Československa, znělo však po tři dny i v mnoha zahraničních jazycích. V této pohraniční obci a železniční stanici na jihovýchodě Slovenska jednaly po tři dny československá a sovětská stranická delegace o nahromaděných sporných otázkách.

Před 50 lety (XIX): Další ohlasy „Pražského jara“ v Kyjevě

Psali jsme v minulých částech cyklu několikrát o dílčích projevech ukrajinské přítomnosti v Praze a Česku v jarních měsících roku 1968. Teď je na čase podívat se na vztahovou problematiku z druhé strany. Zatím jsme popsali jen v malém rozsahu, jak se události Pražského jara projevily na ukrajinském území, především v Kyjevě.

„Klymenkivna“ a její tři osudy

V dějinách česko-ukrajinských vztahů hrálo od počátku zásadní roli překladatelství. Tato forma zájmu o ukrajinskou tematiku má tradici už delší než dvě stě let a jednou bude jistě důkladně zpracována. V různém rozsahu překládaly z ukrajinštiny desítky osob, o nichž často víme jen málo. Jednu překladatelku tu dnes chceme připomenout.

Mohl pocházet český světec – sv. Ivan poustevník – z Ukrajiny?

Panteon českých světců je vytvářen osobami z více než tisíciletého období – od svatých Cyrila a Metoděje až po podstatně méně známého Jana Nepomuka Neumanna. Někteří z těchto světců mají však jen polooficiální status a nejsou uznáváni katolickou církví jako ti praví. To je i případ často zapomínaného svatého Ivana.

Před 50 lety (XIII): Lesní píseň v centru kamenných Vinohrad

V květnové Praze roku 1968 kulturních aktivit spojených s Ukrajinou přibývalo. Důvodem byly blížící se Dny kultury Ukrajinské sovětské socialistické republiky, jejichž zahájení připadlo na poslední týden měsíce. Už předtím začínala být kulturní nabídka na tu dobu dost bohatá, česká veřejnost však byla zaujata spíše jinými tématy.

Malá úvaha o bitvě u Bachmače a její sokolovské „repríze“

Ukrajina sehrála poměrně podstatnou a zajímavou roli při formování obou československých zahraničních odbojů. Stalo se to za první i druhé světové války, v letech 1917–1918 a 1943–1944. Sever Ukrajiny byl tehdy místem zápasu československých vojenských jednotek o vznik, resp. obnovení československé státnosti.