Před 50 lety (XIII): Lesní píseň v centru kamenných Vinohrad

V květnové Praze roku 1968 kulturních aktivit spojených s Ukrajinou přibývalo. Důvodem byly blížící se Dny kultury Ukrajinské sovětské socialistické republiky, jejichž zahájení připadlo na poslední týden měsíce. Už předtím začínala být kulturní nabídka na tu dobu dost bohatá, česká veřejnost však byla zaujata spíše jinými tématy.

Malá úvaha o bitvě u Bachmače a její sokolovské „repríze“

Ukrajina sehrála poměrně podstatnou a zajímavou roli při formování obou československých zahraničních odbojů. Stalo se to za první i druhé světové války, v letech 1917–1918 a 1943–1944. Sever Ukrajiny byl tehdy místem zápasu československých vojenských jednotek o vznik, resp. obnovení československé státnosti.

Královské či královnino překvapení na Mělníce

Město vévodící soutoku Vltavy a Labe patřilo odedávna mezi věnná města, dlouhodobě tedy patřilo českým královnám. Můžeme proto hledat určitou symboliku v tom, že jednou z představitelek meziválečného kulturního života této lokality se stala spisovatelka s příjmením vpravdě královským.

Pražský Ševčenkův den a Ševčenkův pomník

Básník Taras Ševčenko je pro každého Ukrajince klíčovou, velmi složitou osobností, která není ukotvena jen v historii, ale mluví i k současnosti své země. Jednu z příležitostí k připomínání Ševčenkova osudu a díla dává den básníkova narození, 9. březen. V Praze bývá taková vzpomínka v poslední době spjata se smíchovským náměstím Kinských.

Nízko kvalifikovaná a kvalifikovaná pracovní migrace z Ukrajiny: odliv šikovných rukou v rámci „Režimu Ukrajina“

Českou republiku dnes charakterizuje rekordně nízká nezaměstnanost i poměrně značný ekonomický růst, zvyšování mezd a rozšíření benefitů pro zaměstnance. Stále se ale diskutuje o nedostatku pracovníků v českých firmách. Podobně to bylo v poválečném Německu, které přijímalo v zájmu udržení růstu pracovní migranty.

Kdy a jak cestoval Miloš Zeman na Ukrajinu a po Ukrajině

Pokračujeme v úvahách o vztahu českého prezidenta Miloše Zemana k Ukrajině a ukrajinistice. Zahájili jsme je 12. října článkem Úkol navíc pro ukrajinisty: “rozeberme“ Miloše Zemana, pokračovali jsme 17. listopadu a dnes rozborka pokračuje třetí částí. Sledujeme zatím dobu do roku 2013, pro Ukrajinu v mnohém odlišnou od té dnešní.

Řídící učitel Šarapatka z jihočeské Bukové inspirací pro Ukrajinu

Během 20. století se to opakovalo nejednou. Ukrajinci, kteří museli opustit své domovy a našli útočiště jinde, srovnávali tamní poměry se zkušenostmi z vlastní země. Také v Česku hledali vzory pro Ukrajinu, ať šlo o lidi, místa nebo způsob života. Inspirace se dala najít i v poměrně malé obci, třeba ve vsi Buková kousek od Trhových Svin.

Ukrajinští migranti ve fotoportrétech i ve vlastním vyprávění

Pořádání menších výstavek na schodišti pražské filozofické fakulty se už stalo tradicí. Tématem, kterému je zde vyhrazen prostor od konce listopadu do konce roku, se staly osudy současných ukrajinských migrantů v Česku. Málokdo si uvědomí, že tento fenomén má kořeny staré už čtvrt století. Přitom se jeho naléhavost nezmenšuje.

Ukrajinské ohlasy bitvy u Slavkova

V devatenáctém století se na území Čech a Moravy odehrály dvě vojenské srážky celoevropského významu, které dodnes nejsou zapomenuty a na něž se ve výroční den pravidelně vzpomíná. Přitom byli jak do bitvy u Slavkova v roce 1805, tak do bitvy u Hradce Králové v roce 1866, zapojeni jako součást kanonenfutru také Ukrajinci.

Budova filozofické fakulty na náměstí Jana Palacha se změnila v tvrz ukrajinistů

Ve dnech 24. – 26. 11. patřila budova proti Mánesovu mostu s výhledem na Pražský hrad ukrajinistům z pěti zemí. Účastníci mezinárodní konference se do malé posluchárny ve třetím patře vměstnávali nesnadno, ale nakonec se podařilo. Skoro třicetihodinový odborný maratón, rozdělený do tří dnů, mohl začít.