Politika

V plném a nezměněném znění přinášíme vyjádření ukrajinských organizací v České republice ke zvolení Zdeňka Ondráčka do čela Sněmovní komise pro kontrolu GIBS.

Jen málokterý český zájemce zná výsledky práce ukrajinských sociologů, přestože jejich pracovní obor se může vykázat slušnou tradicí. V důsledku svých nedostatečných znalostí tak můžeme zůstat přes nejlepší úmysly uzavřeni v kategoriích, které vycházejí ze středoevropské nebo jen z české perspektivy.

Středeční ráno: nelze přehlédnout zlověstný titulek webového zpravodajství. Mluví o smrti pěti ukrajinských politologů při autonehodě na Volyni. Mezi oběťmi je uveden i Oleksandr Nykonorov z Donbasu. Zpráva je během dne potvrzena a přichází bezmocný smutek.

Ukrajina se stala po roce 1991 mimo jiné „zemí návratů“. Tak jako do jiných východoevropských zemí se na její území mohli začít vracet na čas či trvale emigranti: především ti, kteří museli odejít ze země v roce 1944, aby se vyhnuli životu v obnoveném stalinistickém systému. Známe ale případy návratů přes ještě delší časovou hranici.

Na české divadelní scéně se objevil zřejmě jen jeden ohlas přelomových ukrajinských událostí z r. 2014. Představení nazvané „Slepice není pták, Ukrajina není cizina“ je dílem Davida Zelinky. Hra je čas od času prezentována v obou zemích komorním divadelním kolektivem „Teď, nádech a leť“.

Citát o ptáčkovi zobajícím z ruky zazněl při zasedání československé exilové vlády v Londýnu dne 30. ledna 1945: první část pronesl ministr Majer, druhou jeho kolega Feirabend. Nekomunističtí členové vlády tak komentovali její pozici ve vztahu k sovětskému spojenci. Ač se uvedený citát v dané chvíli týkal československého vztahu k tehdejší polské otázce, měl širší platnost.

Guam je znám hlavně jako tichomořský ostrov spravovaný Spojenými státy americkými. Méně známou zkratku GUAM nese už skoro dvacet let mezistátní organizace, sdružující v současnosti čtyři postsovětské republiky (Gruzii, Ukrajinu, Ázerbájdžán a Moldovu), status pozorovatelů přijaly Turecko a Lotyšsko.

Koncem dubna 2016, snad náhodou v předvečer 30. výročí výbuchu v černobylské elektrárně, se v Praze konala specifická konference. Hlavním cílem jejích organizátorů a účastníků bylo odsouzení a zavržení událostí, které v letech 2013 a 2014 zahájily a poté doprovázely výrazný obrat ve vývoji a směřování Ukrajiny.

Je zbytečné zdůrazňovat, že fotografie jako médium může k událostem kolem nás, a tedy i v Ukrajině, mnoho říci. Na jednu ze současných dvou fotografických výstav, probíhajících v pražském Starém Městě, je třeba upozornit, protože by mohla zapadnout.

Ukrajina vzpomínala letos koncem února znovu a mnoha různými způsoby na Krym. Příležitostí bylo několik: za termín počátku dočasné okupace Krymu Ruskem je považován 20. únor. Dále se mluví o 23. únoru jako o Dni Krymu. Kromě toho byl před rokem vyhlášen Den odporu proti okupaci Krymu. Ten připadá na 26. únor – den, kdy v r. 2014 krymští Tataři ještě mohli manifestovat svou podporu Ukrajině.