Řeka Zbruč a osud ukrajinské státnosti – 21. 11. 1920

Příslušníci kteréhokoli národa vyhledávají při pohledu do jeho minulosti spíše světlé, úspěšné či vítězné okamžiky – tak je tomu i v ukrajinském prostředí. Nezbytnou součástí reflexe vlastních dějin ale musí být i vnímání negativních historických zlomů a porážek. Jedna z nich je v ukrajinských dějinách spojena s nepříliš známou řekou Zbruč.

28. říjen jako symbol i vzor pro ukrajinskou emigraci

Den 28. října zůstal státním svátkem České republiky i po rozpadu Československa, s jehož rozvojem byl od roku 1918 nerozlučně spjat. Meziváleční ukrajinští emigranti vnímali a uctívali existenci takového svátku. Sami vzpomínali podobně důležitých dní ukrajinského roku 1918 (byly to 25. leden a 1. listopad), které jim nakonec nezávislost nepřinesly. Už proto vnímali 28. říjen jako určitý vzor.

Česká kapitola v životě Nykyfora Hryhorijiva (ale i jeho syna)

Ukrajinská historiografie se věnuje stále výrazněji tématu meziválečné emigrace ze všech částí Ukrajiny, rozdělené na počátku dvacátého století mezi vznikající Sovětský svaz a tři země středovýchodní Evropy. Už existující monografie, věnované výrazným představitelům emigrace, doplnil „knižní špalek“ o Nykyforu Hryhorijivovi. Tento politik, publicista a osvětový pracovník prožil v Praze přes sedmnáct let.

Z Prahy do Bavorska: Ukrajinci na jaře roku 1945 (3)

Vzpomínka Natalji Narižné na jeden ze skupinových odjezdů Ukrajinců z Prahy do Bavorska, kterou jsme otiskli minule, vzbuzuje mnoho otázek. Nevíme, jak byly takové evakuační železniční transporty organizovány, jaký měly vztah k běžnému jízdnímu řádu, kdo všechno tímto způsobem na západ unikal a kolik musel za dopravu zaplatit.

Z Prahy do Bavorska: Ukrajinci na jaře roku 1945 (2)

Exodus, neboli „vyjití Židů z Egypta“, je barvitě popsán v jedné z knih Starého zákona. V ruštině i v ukrajinštině se pro tuto dávnou událost používá archaického termínu „ischod“. Existuje ale také slovní spojení „velykyj ischod“, používané v souvislosti s událostmi jiných historických obdobích.

Dva další básníci ukrajinské Pražské školy v češtině

Už skoro dvacet let vycházejí drobné překladové výbory z tvorby ukrajinských básníků, jejichž seskupení je tradičně nazýváno Pražskou básnickou školou. Vytrvalá snaha o prezentaci této etapy česko-ukrajinských literárních (ale i jinak definovatelných) vztahů za první republiky zasluhuje uznání. Po osmileté přestávce můžeme přivítat další pokus.

Woodrow Wilson, Ukrajinský den v USA a Sinclair Lewis

V době, kdy Ukrajinci začali usilovat o plnou míru své národní a státní svébytnosti, bylo potřeba rozšířit povědomí o Ukrajině v bližším i vzdálenějším světě. Platilo to stejně uprostřed Evropy, jako na jiných kontinentech. Mnohde, např. v severní Americe, mohly tuto snahu podpořit ukrajinské vystěhovalecké komunity.

Čí syn byl fotograf Taras Kuščynskyj?

Fotografie Tarase Kuščynského zná v českém prostředí kdekdo a kdysi je znal snad každý. Letos v prosinci uplyne už 35 let od smrti tohoto významného představitele oboru umělecké fotografie. Stále však víme velmi málo o jeho životě a vztahu k zemi jeho předků.

Před 50 lety (XII): Ukrajinci na lidskoprávní konferenci v Íránu

Pojem teheránská konference je běžně spojován s dlouhým a velmi důležitým jednáním čelných představitelů tří protihitlerovských mocností v roce 1943. O čtvrt století později, na jaře roku 1968, se v íránské metropoli konala jiná, počtem účastníků podstatně větší mezinárodní konference. Zabývala se problematikou lidských práv.

Královské či královnino překvapení na Mělníce

Město vévodící soutoku Vltavy a Labe patřilo odedávna mezi věnná města, dlouhodobě tedy patřilo českým královnám. Můžeme proto hledat určitou symboliku v tom, že jednou z představitelek meziválečného kulturního života této lokality se stala spisovatelka s příjmením vpravdě královským.