Prosinec 2016

Značka (mc) upozorňuje v Právu č. 287 z 9. 12. na nespokojenost Evropského účetního dvora s tím, nakolik využití prostředků poskytnutých v posledních devíti letech Ukrajině  pomohlo v úspěšném boji s korupcí. Komentář zmíněné instituce je k tomu silně kritický a v souvislosti s tím Evropský účetní dvůr navrhuje zvýšení tlaku na Kyjev a popř. i zastavení dalších plateb.

Také turistické značky patří k fenoménům, jejichž stav a vývoj se vyplatí sledovat. Zbyněk Petráček v LN (č. 287 z 9. 12.), že systém značení turistických cest používaný v České republice patří k rodinnému stříbru českého státu – „proniká tam, kam jezdí i naši turisté: třeba na Podkarpatskou Rus, do rumunského Banátu či na Krym (těžko říci, jak tam systém dopadl po ruské anexi). Nedělejme si iluze, dříve nebo později přijdou současní vládci Krymu na to, že se jedná v podstatě oideologickou diverzi…   

Čtvrstoleté výročí rozpadu SSSR připomněla v Lidových novinách (č. 287 z 9. 12.) také Petruška Šustrová.  Připomíná výrok Rusky, demokratické poslankyně Starovojtovové, pronesený na počátku 90.

Václav Cílek zmínil v Lidových novinách č. 287 z 8. 12. v polemice s dopisem Martina C. Putny konstatuje, že „je zapotřebí budovat dlouhodobé přátelské vztahy s okolními státy, mimo jiné i s Ukrajinou a Ruskem. Jde o možnost vzájemné potravinové či energetické pomoci, ale i o obyčejný lidský přístup“. Ukrajina je sice zmíněna na prvém místě, dále však autor mluví podrobněji už jen o Rusku. 

Alexandra Malachovská se ve dvou větších materiálech Práva č. 285 ze 7. 12. věnuje pozici gruzínského exprezidenta Saakašviliho v Ukrajině a také obviněním poslance O. Onyščenka proti ukrajinskému prezidentovi Porošenkovi. Zároveň upozorňuje na značný počet ukrajinských ministrů zahraničního původu, kteří postupně vzdali boj za prosazení reforem v Ukrajině.

„Z hlediska národností převládají v Praze Ukrajinci“, píší Lidové noviny č. 285 ze 7. 12. Dovídáme se ještě, že ze 173 259 pražských cizinců se Ukrajinci podíleií slušným počtem 45 894 osob, je jich tedy více než čtvrtina. V článku Blahoslava Hrušky však už jiné podrobnosti o postavení Ukrajinců v Praze nenajdeme.

Prvním českým armádním kaplanem řecko-katolického obřadu se stal dvaačtyřicetiletý Rostyslav Strojvus z Kolomyje. Absolvent cyrilometodějské bohoslovecké fakulty v Olomouci (Katolický týdeník č. 50 z 6. Prosince, příloha Diecézní zpravodajstrví). Strojvus je znám už z předešlých let organizováním, resp. koordinováním charitativní pomoci pro Ukrajinu.

Strhující je podle Ondřeje Kundry kniha Sergeje Lojka o posledních pěti z dvou set čtyřiceti dvou dnů trvající bitvě o donecké letiště (Respekt č. 49 z 5. 12.). Podle recenzenta jde o první ucelenou knihu o tom, co se na Ukrajině dělo, byť v rámci popisu mikdodetailu. Citován je úryvek nadšené reakce ruského recenzenta na knihu. Co by asi tomu všemu řekl Sergej Prokofjev, podle kterého bylo kdysi letiště pojmenováno?

V cyklu Osudy připravovaném rozhlasovou stanicí Vltava začal 5. 12. cyklus vzpomínek malíře Jiřího Sopka. V první části Sopko mluvil o pobytu svých rodičů v Podkarpatské Rusi, kde on sám se na počátku r. 1942 narodil – rodina opustila toto území až po příchodu Rudé armády. Na téže stanice odpověděl v pořadu Mozaika historik Jan Rychlík na otázky T. Piláta týkající se knihy manželů Rychlíkových o meziválečném Podkarpatsku.

Lidové noviny vyslaly do Černobylu jako zvláštního zpravodaje Jana Kleslu. Jeho reportáž doplněnou několika fotografiemi otiskly v č. 282 z 3. 12. Důvodem se stalo ukončení instalace „stříbřitého dómu“, tedy nového mohutného sarkofágu, který má zajistit bezpečnost zbytků čtvrtého reaktoru bývalé atomové elektrárny.