Výstava ukrajinských krojů ještě jednou

Výstava fotografií na Kampě, o které před několika dny psal autor se zkratkou -boz-, představuje kroje z 19. a 20. století. Avšak kořeny mnoha vzorů a zdobných prvků sahají daleko hlouběji do historie. Díky tradici se motivy předávaly z generace na generaci po řadu staletí. U některých z nich lze doložit i rozšíření po velké části eurasijské oblasti.

Štítky

O holodomoru v českém Senátu

Českým Ukrajincům se občas stane, že musí vyslechnout z české strany nechápavý dotaz typu „Co máte pořád s tou ukrajinštinou?“ Snadno by ale mohlo přijít na pořad dne obdobný dotaz, týkající se nikoli oblasti jazyka, ale historie: „Co máte pořád s tím hladomorem?“ Zatím jsem žádný podobný dotaz nezaregistroval, ale kdo ví?

Z hlubin dávnověku (XIII): Sarmatský odkaz v nás aneb „Dejte vejce malovaný“

V prvních staletích našeho letopočtu indoíránská etnika, označovaná souhrnně jako „skytsko-sarmatské kmeny“ expandovala z Černomoří do lesostepní oblasti mezi středním Dněpru a Dněstrem, kde probíhala etnogeneze Slovanů. Gótský historik Jordanes hovoří v souvislosti se Slovany o kmenech Sklavinů a Antů, přičemž Antové jsou dnes považováni za íránské etnikum z jihozápadní Ukrajiny, které se časem poslovanštilo. Část historiků zastává názor o íránském původu Chorvatů a Doudlebů. Íránské kmeny na jedné straně převzaly od Slovanů jazyk, na druhé straně předaly Slovanům řadu svých zvyků a náboženských představ.

Ukrajinská povstalecká armáda varuje před kolaborací s Němci

Jsme sice teprve na počátku letošního roku, ale čeští (a moravští) komunisté poctivě sloužící svým východním pánům už stačili vyprodukovat mnoho dezinformací. Ze všech sil se navážejí do „banderovců“, o kterých sice mnoho mluví, ale pramálo vědí. Hlavně asi to, co jim kdysi sepsal jeden z jejich idolů – diplomaticko-vědecký velikán Bohuslav Chňoupek.

Z hlubin dávnověku XI: Amazonky, štítonošky a dívčí válka

V minulém článku o bojovné královně Tomyris jsme se dotkli zajímavého tématu, typického pro kultury stepních nomádů 5. - 3. století před naším letopočtem: otázky žen-válečnic.  Řekové jimi byli doslova fascinováni, jak dokazují obšírná vyprávění v mytologii, množství sochařských děl i maleb na keramice. Také v keltských, germánských i našich pověstech jsou zmínky o ženách ve zbroji. Byly to opravdu jen výplody fantazie?

Leták Ukrajinské povstalecké armády Čechům z roku 1943

Musí se to opakovat stále znovu. Dodnes jsou šířeny naprosto zavádějící a zkreslené zprávy o vztahu tzv. banderovců, lépe řečeno Ukrajinské povstalecké armády, k Čechům, kteří žili za druhé světové války na území Ukrajiny. Ať je tvůrcem či papouškovatelem těchto zpráv kdokoli, snaží se jimi poškodit současné i budoucí česko-ukrajinské vztahy.

Mírový proces nebo plíživá krádež svobody?

5. prosince před 24 lety se odehrála možná jedna z největších geopolitických krádeží v historii lidstva. Ukrajina, třetí jaderná mocnost na světě, pod příslibem družby, spolupráce a partnerství, o jaderné zbraně přišla. Aby necelých dvacet poté byly všechny smlouvy porušeny a byl zahájen útok na její územní celistvost a suverenitu.

Zavražděni hladomorem: skutečný počet obětí a důkazy jeho záměrného vyvolání

100 tisíc, milion, 4, 7, 10 a dokonce – 15 milionů mrtvých. Oběti hladu se staly politickým nástrojem. Někteří je cílevědomě podceňují, zatímco jiní nadhodnocují. Kolik lidí opravdu zemřelo na hladomor a byl opravdu vyvolán uměle?

Popraveni hladem: neznámá genocida Ukrajinců 1932–1933

Peklo, v němž se Ukrajina ocitla na počátku třicátých let 20. století, nelze srovnat s ničím v ukrajinské ani světové historii. Vzhledem k tomu, že o hladomoru v Ukrajině je u nás povědomost poměrně nízká, v dějepise především nás starší to rozhodně neučili, nabízíme faktografický článek, převzatý od ukrajinského velvyslanectví. V Ukrajině tehdy umíralo každý den - 25 tisíc lidí, každou hodinu - 1000 lidí, každou minutu - 17 lidí. Hladem trpěly nejvíce děti, které tvořily třetinu obětí hladomoru.

Štítky

Z hlubin dávnověku (VIII): Záhadní Kimmerijci

Na konci 12. století před naším letopočtem dochází k události, která je známá jako „kolaps doby bronzové“. Velké středomořské civilizace se hroutí pod náporem „mořských národů“. Nešlo však o katastrofu univerzální. V severozápadní Evropě tou dobou teprve vrcholí skandinávská doba bronzová, která vytváří nejskvělejší umělecká díla evropského umění této epochy, a v kaspicko-pontických stepích se formuje nový typ válečné síly – organizované šiky jezdců na koních, vyzbrojené krátkými reflexními luky a prvními železnými zbraněmi.