Mírový proces nebo plíživá krádež svobody?

5. prosince před 24 lety se odehrála možná jedna z největších geopolitických krádeží v historii lidstva. Ukrajina, třetí jaderná mocnost na světě, pod příslibem družby, spolupráce a partnerství, o jaderné zbraně přišla. Aby necelých dvacet poté byly všechny smlouvy porušeny a byl zahájen útok na její územní celistvost a suverenitu.

Zavražděni hladomorem: skutečný počet obětí a důkazy jeho záměrného vyvolání

100 tisíc, milion, 4, 7, 10 a dokonce – 15 milionů mrtvých. Oběti hladu se staly politickým nástrojem. Někteří je cílevědomě podceňují, zatímco jiní nadhodnocují. Kolik lidí opravdu zemřelo na hladomor a byl opravdu vyvolán uměle?

Popraveni hladem: neznámá genocida Ukrajinců 1932–1933

Peklo, v němž se Ukrajina ocitla na počátku třicátých let 20. století, nelze srovnat s ničím v ukrajinské ani světové historii. Vzhledem k tomu, že o hladomoru v Ukrajině je u nás povědomost poměrně nízká, v dějepise především nás starší to rozhodně neučili, nabízíme faktografický článek, převzatý od ukrajinského velvyslanectví. V Ukrajině tehdy umíralo každý den - 25 tisíc lidí, každou hodinu - 1000 lidí, každou minutu - 17 lidí. Hladem trpěly nejvíce děti, které tvořily třetinu obětí hladomoru.

Štítky

Z hlubin dávnověku (VIII): Záhadní Kimmerijci

Na konci 12. století před naším letopočtem dochází k události, která je známá jako „kolaps doby bronzové“. Velké středomořské civilizace se hroutí pod náporem „mořských národů“. Nešlo však o katastrofu univerzální. V severozápadní Evropě tou dobou teprve vrcholí skandinávská doba bronzová, která vytváří nejskvělejší umělecká díla evropského umění této epochy, a v kaspicko-pontických stepích se formuje nový typ válečné síly – organizované šiky jezdců na koních, vyzbrojené krátkými reflexními luky a prvními železnými zbraněmi.

Z hlubin dávnověku (VII): Krvelačná krymská bohyně.

Z pozdní doby bronzové se nám zachovaly zprávy o události, která inspirovala umělecká díla od starověku až do dnešní doby – o trojské válce. Epizoda, které se dnešní rozprava bude týkat, je v Homérově eposu Ilias zmíněna jen okrajově, více ji pak rozváděli dramatikové, básníci, malíři a sochaři klasického Řecka a Říma. Jde o obětování Ifigenie, její zázračnou záchranu, pobyt na Krymu mezi Taury a konečně o přenesení zázračné sochy Artemidy Taurské do Řecka.

Před 50 lety (XXIV): Dopis spisovatelům do Kyjeva a pokus o asociaci ukrajinistů

Druhý dopis, kterým Ukrajinci Československa v srpnu 1968 dali jasně najevo své názory, byl adresován Svazu spisovatelů Ukrajiny v Kyjevě. Zatímco M. Mindoš se v dopise Alexandru Dubčekovi vyhnul zasazení problému Ukrajinců Prešovska do širšího kontextu, pro spisovatelský dopis bylo vědomí této věci základní prioritou.

Z hlubin dávnověku (VI.): V rachotu válečných vozů

V polovině 2. tisíciletí př. n. l. byla ve střední Evropě vyspělá únětická kultura nahrazena kulturou lidu popelnicových polí. Jedna její podskupina, kultura lužická, je někdy dávána do souvislosti s etnogenezí Baltů a Slovanů. Ve vysychajících stepích východně od Volhy se mezitím formovaly válečnické kultury budoucích Indoíránců. Jejich vrcholným vynálezem byl dvoukolový válečný vůz, který se rychle rozšířil v celém prostoru od Irska po Čínu. Nastalo období permanentních válek a přesunů obyvatelstva.

Z hlubin dávnověku (V): Globalizace v době bronzové

Doba bronzová se stala dobou velkých změn. Eurasii křižovaly vysoce mobilní populace, které přinášely nové myšlenky, nové technologie, nový způsob života. A také zboží ze vzdálených krajů. Obchodní stezky a lodní trasy propojily kontinent od Baltu po Středozemní moře, od Britských ostrovů až k hranicím Číny.

Z hlubin dávnověku (III): Pastevci a lovci koní

V 5. – 4. tisíciletí př. n. l. přetrvávala na západní Ukrajině kultura trypilská. Na východ od Donu ale začaly postupně vznikat kultury se zcela ojedinělým způsobem hospodaření – společnosti, které kombinovaly pastevectví se sběračstvím nebo lovci-sběrači, kteří svou kořist štvali koňmo. Dobytek se stal platidlem a znakem bohatství. S přechodem na pastevecký způsob života nastala sociální diferenciace a změna společenských vztahů. V západní Evropě končí éra megalitických staveb, spojená na jihozápadě s kulturou zvoncových pohárů a na severu s kulturou nálevkovitých pohárů. Snad vlivem klimatické změny však došlo ve střední Evropě k povážlivému vylidnění.

Z hlubin dávnověku (II): Civilizace Bohyně Matky – kultura trypilská

Vznik pozoruhodné kultury trypilské, zmíněné už v minulém příspěvku, souvisel se změnami, které zasáhly území Ukrajiny asi před osmi tisíci lety. Vrchol trypilské kultury se datuje do doby 5000 – 3000 let př.n.l. U nás se v té době vyskytovala kultura lengyelská, do jejíhož okruhu spadá zajímavá kultura moravské malované keramiky.