Výstavy

Jméno František Řehoř patří v rámci dějin české kultury, vědy a také cestování k zapomínaným či zapomenutým. Tuto skutečnost žádoucím způsobem napravuje výstava z jeho etnografických sbírek. Zahájena byla v pátek 4. června v letohrádku Kinských na úpatí pražského Petřína. Stalo se tak jistě ne náhodou v předvečer 120. výročí Řehořova úmrtí.

Název „Ke kořenům“, zvolený pro další pražskou ukrajinskou výstavku, sám o sobě mnoho neříká. Více vysvětlují až slova za dvojtečkou: Ukrajina krojů a tradic. Na velmi exponovaném a vyhledávaném místě Malé Strany, v prostoru mezi Vltavou a Čertovkou, si lze prohlédnout opravdu hezké barevné fotografie, výrazně dokumentující jednu z tradic ukrajinské hmotné i duchovní kultury.

Jméno ukrajinského novináře Romana Suščenka je v Ukrajině známo snad stejně jako jméno režiséra Olega Sencova, v zahraničí se však o Suščenkovi ví méně. Oba přitom reprezentují, ač každý jinak, kus ukrajinské kultury, držený za ruskými mřížemi. Tuto skutečnost je třeba připomínat v dosti lhostejném českém prostředí stále znovu.

V roce 2014 oslovovaly ukrajinské události obyvatele České republiky, resp. jejich část, více a bezprostředněji než dnes. Málokdo si dnes vybaví, že na jaře roku 2014 bylo možno v Praze postupně navštívit tři výstavy tehdy zcela svěžích snímků, které zachycovaly a pro budoucnost zvěčnily dění na Majdanu.

Ještě necelé dva týdny, do konce července, lze navštívit malou výstavu obrazů jedné z ukrajinských výtvarnic, které se usadily v Praze. Najdete ji v areálu pražského emauzského kláštera v malé místnosti kousek za hlavním vchodem a nese název Dar domova. Obrazů Natalie Matvijenko se tam vešlo jen jedenáct, stojí však za to si za nimi zajít.

V Praze 6, konkrétně v Dejvicích měl stát nedaleko od velvyslanectví Ukrajiny pomník bardovi této země – Tarasu Ševčenkovi. Historické odůvodnění pro takové umístění existovalo, pomník byl ale nakonec vybudován na druhé straně Prahy – dnes zdobí smíchovské náměstí Kinských.

Průchod neokázalého domu v Hybernské ulici směřuje do velkého dvora a kousek za ním najdete dvorek menší. Zde se nachází v přízemí na jedné straně kavárna a občerstvovna, na druhé ale dva přízemní výstavní prostory. V jednom z nich bylo možno v březnu a dubnu zhlédnout soubor výtvarných ohlasů současné krymské problematiky.

Kdo procházel 29. března v podvečer Jakubskou ulicí na Starém městě pražském, zaznamenal v přízemí jednoho z domů hudbu, zpěv a seskupení nemalého počtu lidí. Slavily se zde pětadvacáté narozeniny Galerie v Jakubské. Dnes je takových uměleckých stánků v centru Prahy bezpočet, jen málokterý se ale dá označit za česko-ukrajinský.

Malá výstavní prostora v budově ukrajinského velvyslanectví v Praze hostila novou fotografickou výstavku. Tematika, kterou představila letošní srpnová výstava, se nezměnila – také David Těšínský se vypravil na přední linii současné ukrajinsko-ruské fronty. Pokusil se po svém zachytit zlomky několika výrazných lidských, konkrétně vojáckých typů a osudů.

Sté výročí vzniku Československa přimělo téměř všechna česká muzea i mnoho jiných institucí k přípravě výstav a dalších vzpomínkově-osvětových akcí spojených s tak nevšedním jubileem. Připojilo se i pražské Umělecko-průmyslové muzeum včetně své odbočky, hradčanské Galerie Josefa Sudka.