Čtyři etapy ukrajinského útěku do českých zemí (1914–1944)

Od sklonku února, tedy už přes dva měsíce, jsme konfrontováni s novou skutečností spoluvytvářející česko-ukrajinské vztahy. V důsledku ruského vpádu na Ukrajinu nastal rychlý a masový příchod uprchlíků z Ukrajiny, především žen a dětí, do České republiky. Počet takovýchto „národních hostů“ už překročil třísettisícovou hranici a není vyloučeno, že se dále zvýší – vše závisí na dalším vývoji vojenské situace.

Vízum za účelem strpění a situace ukrajinských uprchlíků

Integrační politika České republiky zaznamenala v poslední době značné proměny. Ukrajinští uprchlíci sice mohou navštívit centrum asistenční pomoci a dostat vízum za účelem strpění svého pobytu, dále zdravotní pojištění a třeba i ubytování, ale to vše nemusí zaručovat úspěšné začlenění.

Migrace a migranti z nejbližšího i vzdálenějšího východu a co s nimi…

Já tomu asi dost nerozumím: Soudí polský premiér Morawiecki, že se do Bělorusi vejdou stovky milionů migrantů? Něco takového by mohlo vyplývat z rozhovoru, který poskytl 18. listopadu německému listu „Bild“. Vezmu-li ale za východisko, že např. v Ruské federaci žije 144 milionů lidí, tak ani příchod všech těchto lidí by nenaplnil výměr „stovek milionů“.

Tři česko-ukrajinská zastavení v Jaroměři

Volné dny na konci týdne mohou vypadat opravdu různě. Mne tentokrát v sobotu zaujalo sčítání hlasů odevzdaných v parlamentních volbách a večer pak nikoli poprvé viděný Sladký život Federica Felliniho. V neděli mne čekalo něco úplně jiného: ukrajinsko-český den v jednom z menších východočeských měst. Znamenalo to brzké vstávání a cestu vlakem do blízkého okolí východočeské metropole.

COVID-19 a proměny ukrajinské migrace

Epidemie COVIDu-19 zasáhla snad všechny významné aspekty našeho života a negativní dopad měla také na ukrajinskou migraci. Někteří zahraniční autoři obecně uvažují o „narušení“ nebo „zastavení“ migračních toků v důsledku epidemie. V případě ukrajinské migrace do České republiky došlo však spíše k její proměně.

Ukrajinsko-české Chto je chto (Who is who): první pokus

Způsob, jakým vnímá Ukrajince i jejich zemi řada Čechů i Češek, sledujeme dlouho a s pramalým potěšením. Pro mnohé z nás se stal téměř stálou bolavou zkušeností – léčit bychom se však neměli my, ale právě ti druzí. Jediný, zaručeně účinný a rychle působící lék ovšem sotva existuje a terapie může být uplatňována jen pomalu a trpělivě…

Ukrajinští studenti na českých vysokých školách

Migrace do Evropy není jen fenoménem současnosti a migranti nebyli vždy jen „nežádaní.“ Po druhé světové válce začal ekonomický boom řady západoevropských zemí a potřeba pracovní síly je vedla k přijímání migrantů z jejich kolonií i z jižní a jihovýchodní části Evropy. Silná poválečná „pracovní“ migrace trvala do ropného šoku v roce 1973.

Nízko kvalifikovaná a kvalifikovaná pracovní migrace z Ukrajiny: odliv šikovných rukou v rámci „Režimu Ukrajina“

Českou republiku dnes charakterizuje rekordně nízká nezaměstnanost i poměrně značný ekonomický růst, zvyšování mezd a rozšíření benefitů pro zaměstnance. Stále se ale diskutuje o nedostatku pracovníků v českých firmách. Podobně to bylo v poválečném Německu, které přijímalo v zájmu udržení růstu pracovní migranty.

Ukrajinští migranti ve fotoportrétech i ve vlastním vyprávění

Pořádání menších výstavek na schodišti pražské filozofické fakulty se už stalo tradicí. Tématem, kterému je zde vyhrazen prostor od konce listopadu do konce roku, se staly osudy současných ukrajinských migrantů v Česku. Málokdo si uvědomí, že tento fenomén má kořeny staré už čtvrt století. Přitom se jeho naléhavost nezmenšuje.

Má zkušenost s prací v ukrajinských oblastních archivech

Archivní materiály z dob Sovětského svazu představují pro historiky vděčný materiál. Nahlédnout do utajených dokumentů se pokoušejí mnozí zahraniční badatelé, mezi nimi i Češi. Rozsah zpřístupnění archivních fondů a přístup k badatelům se v jednotlivých postsovětských republikách liší.