Kyborgové z Ukrajiny

Film Kyborgové (Kiborhy), který vyvolal velmi rychle značný ohlas, jsme měli možnost vidět v pražském kině Světozor 23. 4. 2018. Sál byl zcela vyprodán a mnoho diváků před vchodovými dveřmi marně čekalo, zda přece jen neproklouznou dovnitř. Film sledovalo mj. několik velvyslanců, působících v Praze – samozřejmě především ten ukrajinský.

Ondráček, ruská propaganda a Ukrajina

Parlament v pátek o jeden hlas nad požadované minimum zvolil komunistického poslance Zdeňka Ondráčka do funkce předsedy Generální inspekce bezpečnostních sborů. Mnoho bylo v médiích napsáno i na politické scéně řečeno o Ondráčkově předlistopadové minulosti, zejména tom, jak bez skrupulí a dodnes i bez špetky studu mlátil na demonstracích studenty obuškem. Poněkud se ale pozapomnělo na jeho další, v současné době podle mého názoru poměrně podstatné aktivity.

Variantní ukrajinské dějiny z perspektivy „předměstí Donecka“

Každá kniha, která vyšla krátce před odtržením části Donbasu a rusko-ukrajinským konfliktem, by dnes měla být čtena se znalostí dalšího vývoje regionu, který si spisovatelé ani nikdo další nedokázali představit. Platí to i o novele ukrajinsky píšícího prozaika z Donbasu o neobvyklém dobrodružství skupinky místních bezdomovců.

Vzpomínky uprchlého ukrajinského premiéra

Nezávislá Ukrajina se do dnešního dne mohla „pochlubit“ dvěma předsedy vlády, kteří za různých okolností opustili svou zemi a zcela zmizeli z jejího veřejného života. Prvním z nich byl Pavlo Lazarenko, druhým Nikolaj Azarov. První z nich byl odsouzen a uvězněn v USA, druhého přivítalo jako exulanta putinovské Rusko.

Putinova dvojznačná bilance roku 2016

Předposlední vydání Lidových novin (č. 303 z 30. 12.) se Ukrajiny dotklo třikrát. Rusista Libor Dvořák hodnotí Putinovu dvojznačnou bilanci z r. 2016. Putin prý letošní kampaní v Sýrii „překryl jasný neúspěch na Ukrajině“ (srv. názor Jana Macháčka ze 17. 12.). Neúspěchem se míní projekt Novorusko z let 2014 a 2015: ruský prezident „se musel spokojit ´jen´ s několika okresy kolem Luhanska a Doněcka a dlouhodobou destabilizací svého jihozápadního souseda /…/ Konflikt s Ukrajinou, za jehož rozpoutáním Putin stál, je tragédií pro obě země a oba národy“.

Bitva o doněcké letiště

Strhující je podle Ondřeje Kundry kniha Sergeje Lojka o posledních pěti z dvou set čtyřiceti dvou dnů trvající bitvě o donecké letiště (Respekt č. 49 z 5. 12.). Podle recenzenta jde o první ucelenou knihu o tom, co se na Ukrajině dělo, byť v rámci popisu mikdodetailu. Citován je úryvek nadšené reakce ruského recenzenta na knihu. Co by asi tomu všemu řekl Sergej Prokofjev, podle kterého bylo kdysi letiště pojmenováno?

Výsledky putinovské propagandy jsou zřetelné

Výsledky výše putinovské propagandy jsou zřetelné. Pozoruhodným rysem rubriky Z redakční pošty deníku Právo je to, že už nejednou otiskne pod sebou dva texty kriticky zaměřené proti Ukrajině. Tak je tomu i v čísle z 18. září, kde nejprve Jaroslav Kánský konstatuje, že je mu bližší názor pánů Jičínského a Bělohradského (a tedy snad i V. Klause?) na situaci v Ukrajině než názory A. Mitrofanova a J. Pehe. Hned nato Jaromír Línek upozorňuje A. Mitrofanova na to, že nejen v Kyjevě, ale i v Donecku lze v nemocnici nalézt beznohého vojáka, který chce dále bojovat.

Fotbalový talent, jehož „z Doněcku vyhnala válka“

Fotbalovým talentem, který „z Doněcku vyhnala válka“, je podle materiálu Jana Daňka v týdeníku 5+2  (č 39 z 27. 10.) černihivský rodák Oleksij Čereda. Kdysi hrál za známý klub Šachtar Doneck, nyní se však musí spokojit s možností působit v druholigovém týmu 1. SC Znojmo. O Ukrajině se však v tomto materiálu dovíme jen to, že je tam nyní „velmi obtížná situace“ a dále, že „český jazyk je velmi podobný ukrajinskému a ruskému“.