Drobničky v říjnu 2016
Příloha Mladé fronty dnes Víkend vydaná ke dnům 15. – 16. 10. přináší v rámci malého cyklu České vtipy pro rok 1985 anekdotu o výbuchu v černobylské elektrárně, a to „jak tam zařvali dva lidé“, a to slovy: „Vypni to!“ a „Nejde to!“. Připomenutím této trochu zlomyslné reakce byla zřejmě uzavřena letošní česká reflexe 40. výročí černobylské katastrofy.
Luboš Palata vytěžil ze svého říjnového pobytu v Ukrajině články otištěné v Mladé frontě dnes. V čísle ze 14. října informoval o názorech gubernátora Donecké oblasti Pavla Žebrivského na situaci v regionu, rozsáhlejší materiál z 15. 10. popisuje situaci ve městech Slovjansk (označeno je zde ruským názvem Slavjansk) a Kramatorsk. Zachyceny jsou v mnohém protikladné názory místních obyvatel, v závěru je ale citován názor jedné z místních obyvatelek: „dobře tu není, ale v Doněcku je mnohem hůř“.
Překladatel Alexej Sevruk popisuje v závěrečné rubrice 21. čísla obtýdeníku A 2 (vydáno 12. 10.) čtrnáctihodinové čekání na ukrajinsko-polské hranici při autobusovém přesunu z Ukrajiny do Prahy. O takovéto přivítání ze strany Evropské unie se postarali polští pohraničníci. Autorovi zůstal „nepříjemný pocit z nepřirozenosti situace, ze zacházení hraničícího se šikanou a škodolibou zvůlí.“ Je otázkou, zda nás uklidní závěrečná věta: „Ale svět je plný hranic, na kterých se často odehrávají mnohem větší dramata…“
Překladatel Libor Dvořák představuje ve sloupku listu Tvar (č. 16 z 6. října) prostřednictvím dvou citátů a připojených úvah český překlad ruského románu Sergeje Lojka Letiště, který je připraven k vydání. „Lojkova kniha není jen o ukrajinském hrdinství, ale také o mravní bídě značné části elit a zatím neřešitelných problémech státu, který by se tak rád definitivně stal součástí Evropy a jehož lidé si možná teprve teď uvědomili, jak dlouhá a obtížná to bude cesta.“
V Tvaru č. 16 z 6. října najdeme zprávu Věry Vampolové o zářijovém literárním (po)čtení „u Emy“, kam byla pozvána i básnířka, překladatelka a kritička – kyjevská rodačka Marie Iljašenková. Součástí programu bylo i čtení jejích překladů z díla Jurije Andruchovyče, texty byly čteny i v řeči originálu. Překladatelka, označená na večeru za zprostředkovatelku ukrajinské kultury české veřejnosti, chce prý nyní překládat už ne z ruštiny, ale z ukrajinštiny.
Tři materiály věnuje pracovnímu pobytu Ukrajinců v ČR a lákání dalších českou vládou Mladá fronta dnes (č. 233 z 5. 10.). „Tolik cizinců v Česku ještě nikdy nebylo“, konstatuje Artur Janoušek a v jeho výkladu vystupují do popředí Ukrajinci a Slováci /…/. Jitka Vlková se věnuje podrobně otázce dovozu lékařů a zdravotnických sester z Ukrajiny /…/. To se však nelíbí Dušanu Valenčíkovi, který dostává slovo v rubrice Fórum čtenářů a argumentuje tím, že je „400 000 našich lidí bez práce“.
Katolický týdeník (na dny 4. – 10. 10.) přináší rozhovor A. Palána s novinářem Josefem Pazderkou. Pod názvem „Neberte vážně toho, kdo ohýbá fakta“, tu Pazderka zmiňuje např. téma kremelské dezinformační kampaně a zdůrazňuje, že „nemůžeme vedle sebe klást BBC s jejími standarty, ověřováním faktů a kontrolou, a např. ruskou státní televizi, která nejenže tyto standardy nedodržuje, ale cíleně s nimi manipuluje“. V této souvislosti Pazderka rozhodně odmítá hodnocení Majdanu jako „spiknutí fašistů a projekt CIA“.
Gorjanka Oljača píše ve 41. čísle Týdeníku Rozhlas (3. 10.) o vlastním rozhlasovém pořadu věnovaném české Ukrajince „učitelce na mezinárodní úvazek“ Marjaně Kuzmyčové. Ta učila kdysi v Ukrajině, od r. 2000 žije v Čechách a po sedmi letech uklízení se díky nevládní organizaci Meta mohla vrátit k výuce matematiky, a to ve škole v Praze-Pankráci.
