Československo-ukrajinské vztahy

Vloni jsme se pokusili vrátit prostřednictvím krátkého cyklu k událostem roku 1991, které zásadním způsobem ovlivnily tehdejší československo-sovětské vztahy. Poměrně rychle se z nich začaly vydělovat jako samostatné položky vztahy k jednotlivým republikám zanikajícího SSSR. Ukrajina nebyla samozřejmě výjimkou – naopak, stála v čele tohoto procesu.

Data 24. srpna a 1. prosince dělí od sebe necelá stovka dnů. Bylo tomu tak i v roce 1991. Ukrajina tehdy prožívala velmi dynamické období, naplněné velkými očekáváními a nadějemi. Vše bylo zaměřeno na přípravu celostátního referenda, týkajícího se osamostatnění této země. Pouze úspěšný výsledek hlasování otevíral možnost mezinárodního uznání Ukrajiny coby nezávislého státu.

Nedávné 103. výročí vyhlášení československé státnosti upozornilo znovu na potřebu zkoumání stavu a vývoje česko-ukrajinských vztahů v době, kdy oba národy usilovaly o dosažení nezávislosti a o její uznání světovými velmocemi i ostatními státy. Bude třeba prozkoumat tehdejší periodika, vydávaná v českém i ukrajinském jazyce, a najít co nejvíce dokladů, ilustrujících tehdejší vzájemné vztahy.

Otázka, jaký byl ohlas ukrajinského hladomoru roku 1933 v českém prostředí, zůstává zodpovězena jen v malém rozsahu. Dokud se nedobereme konkrétnější odpovědi, zůstane ve znalosti vývoje česko-ukrajinských vztahů citelná a docela bolavá trhlina. Každý pokus o její zacelení bude určitě velice vítán.